21 Cdo 3732/2011
Datum rozhodnutí: 11.10.2012
Dotčené předpisy: § 241a písm. 3) o. s. ř., § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., § 243b odst. 5 bod věta první o. s. ř., § 218 písm. c) o. s. ř.




21 Cdo 3732/2011


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce Ing. J. V. , zastoupeného JUDr. Ing. Janem Vychem, advokátem se sídlem v Praze 2, Lazarská č. 11/6, proti žalované České republice - Krajskému ředitelství policie Plzeňského kraje se sídlem v Plzni, Nádražní č. 2, IČO 75151529, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Plzni-město pod sp. zn. 19 C 90/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 28. dubna 2011 č.j. 56 Co 41/2011-96, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o.s.ř.) :

Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 28.4.2011 č.j. 56 Co 41/2011-96, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 16.11.2009 č.j. 19 C 90/2009-63 ve věci samé [tj. ve výroku, kterým byla zamítnuta žaloba o určení, že výpověď z pracovního poměru ze dne 23.10.2008 daná žalovanou žalobci podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce je neplatná], není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá (nemůže mít) po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o.s.ř.

I když žalobce v dovolání uvedl, že je přesvědčen, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam , a že z hlediska skutkových zjištění nerozporuje závěry soudu , rozchází se však v právním posouzení tohoto skutkového stavu , z obsahu samotného dovolání (z vylíčení důvodů dovolání) vyplývá, že nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, nýbrž že toliko nesouhlasí se skutkovými zjištěními, z nichž rozsudek odvolacího soudu (a soudu prvního stupně) vychází [že v rámci reorganizace Policie ČR účinné od 1.1.2009 bylo (před dáním výpovědi) přijato rozhodnutí o organizačních změnách , kterým došlo ke zrušení Okresního ředitelství Domažlice a Klatovy, včetně jejich ekonomických oddělení , a tedy i žalobcem zastávané funkce vedoucího ekonomického oddělení Okresního ředitelství Domažlice, že při (tehdejším) Krajském ředitelství policie Západočeského kraje bylo zřízeno nové pracovní místo vedoucího ekonomického oddělení, které geograficky zahrnuje oblast původního Okresního ředitelství Domažlice a Okresního ředitelství Klatovy , jehož pracovní náplň však nebyla totožná s náplní žalobcem zastávané funkce, tedy se nejedná o stejné pracovní místo , a že proto v důsledku toho se práce, kterou byl žalobce povinen konat podle pracovní smlouvy, stala nepotřebnou a lze tak učinit závěr o nadbytečnosti žalobce ]. Podstatou námitek dovolatele je nesouhlas s tím, ke kterým důkazům odvolací soud (a soud prvního stupně, s jehož závěry se ztotožnil) přihlížel a jak provedené důkazy hodnotil (namítá-li, že odvolací soud v napadenému rozsudku činí závěry, které nemají oporu v provedeném dokazování , a hodnotí jako dostatečný důkaz rozhodnutí Policejného prezidenta o konkrétní organizační změně týkající se i pracovního místa žalobce datované v prosinci, tedy až poté, kdy byla žalobci doručena výpověď ), a také skutečnost, že soudy nepřihlédly ke všem okolnostem, které jsou podle názoru dovolatele pro posouzení věci významné, zdůrazňuje-li, že pozice nového vedoucího ekonomického oddělení je nadále zařazena do 10. platové třídy a že jejím obsazením paní N., která má oproti žalobci nižší vzdělání a žádné zkušenosti v takovéto vedoucí pozici , k žádné efektivní a odůvodnitelné změně nedošlo . Žalobce současně v dovolání předestírá vlastní (opačné) skutkové závěry (že žalovaná nedoložila žádné rozhodnutí, které by založilo tvrzenou organizační změnu týkající se žalobce , že ke zrušení jím zastávaného pracovního místa nedošlo, neboť po účinnosti organizační změny jeho pracovní pozice i nadále existuje, v organizační struktuře zaměstnavatele zůstala, a to se stejnou náplní, která vyplývá z jeho pracovní smlouvy , a že proto příčinná souvislost mezi jeho nadbytečností a přijatým rozhodnutím o organizační změně neexistuje ), na nichž pak buduje své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci [že žalovanou uplatněný výpovědní důvod podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce není dán]. Tím, že dovolatel na odlišných skutkových závěrech buduje odlišný právní názor na věc, však nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, ale skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující.

Namítá-li dovolatel ve prospěch svých úvah, že pouhé geografické rozšíření působnosti nově zřízené pozice u Krajského ředitelství policie Západočeského kraje oproti původní žalobcem zastávané pracovní pozici u Okresního ředitelství policie Domažlice neznamená minimálně nutnou míru odlišnosti pracovní náplně odůvodňující závěr o nadbytečnosti žalobce, potom nebere dostatečně v úvahu odlišnost a hierarchii jednotlivých vnitřních organizačních jednotek Policie České republiky (útvarů policie srov. § 3 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění účinném do 31.12.2008, nyní § 6 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění účinném od 1.1.2009). Zásadně totiž nelze ztotožňovat druh práce podle pracovní smlouvy u jedné organizační jednotky (útvaru) s druhem práce (byť třeba i obdobným) u odlišné organizační jednotky (útvaru) s podstatně rozsáhlejší územní (teritoriální) působností.

Protože námitky žalobce uplatněné v dovolání nepředstavují uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., ale jen dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 3 o.s.ř., nemohl dovolací soud správnost rozsudku odvolacího soudu z hlediska tohoto dovolacího důvodu přezkoumat, neboť k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle ustanovení § 241a odst. 3 o.s.ř. nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., přihlédnuto (srov. § 237 odst. 3, část věty za středníkem, o.s.ř.).

Z uvedeného je zřejmé, že napadený potvrzující rozsudek odvolacího soudu o věci samé nemá po právní stránce zásadní význam a že tedy proti němu není dovolání přípustné ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť žalobce, který z procesního hlediska zavinil, že dovolání bylo odmítnuto, na náhradu nákladů řízení nemá právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 11. října 2012 JUDr. Zdeněk Novotný
předseda senátu