21 Cdo 3662/2015
Datum rozhodnutí: 17.12.2015
Dotčené předpisy: § 241a odst. 1 o. s. ř., § 241a odst. 2 o. s. ř., § 243c odst. 1 o. s. ř.



21 Cdo 3662/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Doležílkem v právní věci žalobkyně J. N. , zastoupené JUDr. Zbyňkem Zapotilem, advokátem se sídlem v Praze 5 Smíchově, Lidická č. 336/28, proti žalovaným 1) L. D. T. M. a 2) V. Ch. N. , oběma zastoupeným JUDr. Jaroslavem Dospělem, advokátem se sídlem v Praze 10 Vršovicích, Moskevská č. 373/37, o nahrazení souhlasu žalovaných s vydáním předmětu soudní úschovy, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 7 C 1/2013, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové pobočky v Pardubicích ze dne 29. září 2014 č. j. 18 Co 158/2014-407, takto:

I. Dovolání žalobkyně se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.550,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jaroslava Dospěla, advokáta se sídlem v Praze 10 Vršovicích, Moskevská č. 373/37.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové pobočky v Pardubicích ze dne 29. 9. 2014 č. j. 18 Co 158/2014-407 podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť jednak neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání [§ 241a odst. 2 o. s. ř.; srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013 sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, které bylo uveřejněno pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013 sen. zn. 29 NSČR 55/2013 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013 sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, z jejichž odůvodnění vyplývá, že, má-li být dovolání přípustné proto, že dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak , jde o způsobilé vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu § 241a odst. 2 o. s. ř., jen je-li z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení (nikoli řešení odvolacího soudu v napadeném rozhodnutí) otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit], jednak v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. [přestože dovolatelka namítá nesprávné právní posouzení věci, ve skutečnosti nesouhlasí se skutkovými závěry odvolacího soudu, neboť vychází z opačných skutkových zjištění, než ke kterým dospěl odvolací soud (na rozdíl od odvolacího soudu, který z obsahu zprostředkovatelské smlouvy uzavřené mezi společností Autocentrum Pardubice s. r. o. a Ing. J. N. zjistil, že tato smlouva opravňovala uvedenou společnost k prodeji předmětného vozidla, pokládá za prokázáno, že v rámci uzavřené zprostředkovatelské smlouvy byla uzavřena ústní dohoda, že Ing. J. N. kupní smlouvu se zajištěným zájemcem uzavře osobně), a na těchto vlastních skutkových závěrech buduje nezávisle na skutkových zjištěních odvolacího soudu jiné právní posouzení věci, než na kterém spočívá napadený rozsudek], a v dovolacím řízení nelze pro tyto nedostatky pokračovat.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. prosince 2015

JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu