21 Cdo 3617/2014
Datum rozhodnutí: 18.11.2014
Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 věta první a § 241a odst. 2 o. s. ř., § 243b a § 104 odst. 1 věta první o. s. ř.



21 Cdo 3617/2014

U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Mojmírem Putnou v právní věci žalobkyně JUDr. J. J. , zastoupené JUDr. Vladimírem Turkem, advokátem se sídlem v Praze 3 Vinohradech, Korunní č. 2206/127, proti žalované označené jako Česká republika, Policie České republiky, Policejní prezidium, Správa kriminální služby a vyšetřování se sídlem v Praze 7, Strojnická č. 935/27, o náhradu škody z neplatného propuštění ze služebního poměru a následných postupů zaměstnavatelské organizace škodu nadále zhoršujících , vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 14 C 82/2007, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. července 2013, č. j. 62 Co 278/2013-53, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 23. ledna 2013, č. j. 14 C 82/2007-34, takto:
I. Dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. července 2013, č. j. 62 Co 278/2013-53, se odmítá .
II. Řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 23. ledna 2013, č. j. 14 C 82/2007-34, se zastavuje .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 7. 2013, č. j. 62 Co 278/2013-53, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. (vůbec neuvedla, proč považuje dovolání za přípustné z hledisek uvedených v ustanoveních § 237 až § 238a o. s. ř.); v dovolacím řízení proto nelze pokračovat (srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2014).

Řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 23. 1. 2013, č. j. 14 C 82/2007-34, Nejvyšší soud České republiky podle ustanovení § 243b a § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastavil z důvodu nedostatku funkční příslušnosti Nejvyššího soudu (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1574/99, uveřejněné pod č. 45 v časopise Soudní judikatura, ročník 2000).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. listopadu 2014
JUDr. Mojmír Putna předseda senátu