21 Cdo 3596/2012
Datum rozhodnutí: 11.09.2013
Dotčené předpisy: § 92 odst. 2 o. s. ř.



21 Cdo 3596/2012


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně JUDr. I. T. , jako správkyně konkursní podstaty úpadce Stavebního podniku Prachatice a.s. v likvidaci se sídlem ve Vimperku, Nerudova č. 263, IČO 46680446, proti žalovaným 1) Obci Borek se sídlem obecního úřadu v Borku, Pražská č. 66, IČO 00244678, zastoupenému JUDr. Drahomírou Liptákovou, advokátkou se sídlem v Českých Budějovicích, Krajinská č. 43/8, 2) M. D. , zemřelé dne 31. ledna 2007, 3) A. P. , a 4) J. S. , o nařízení prodeje zástavy, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 15 Nc 1964/2007, o dovolání společnosti HORA HOLDING, s.r.o. se sídlem v Českých Budějovicích, Skuherského č. 53, IČO 63911191, zastoupené JUDr. Vladimírem Krčmou, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Střelecká č. 437/4, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. března 2012 č.j. 19 Co 705/2012-262, takto:

Dovolání společnosti HORA HOLDING, s.r.o. se zamítá .
Odůvodnění:
Správce konkursní podstaty úpadce Stavebního podniku Prachatice a.s. v likvidaci podal u Okresního soudu v Českých Budějovicích dne 4.4.2007 žalobu, kterou se domáhal nařízení prodeje "zastavených nemovitostí, a to ve spoluvlastnictví žalovaných 2) a 3), konkrétně parc. o výměře 2 m 2 - ostatní plocha, parc. o výměře 30 m 2 - ostatní plocha, parc. o výměře 331 m 2 - zahrada, parc. o výměře 750 m 2 - zahrada a o výměře 5.493 m 2 - ostatní plocha, vše v k.ú. B. u Č. B., obci B., okrese Č. B., na LV u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, KP Č. B. a to ve vlastnictví žalovaného 4), konkrétně budovy - obč. vyb. na st. parc. v k.ú. B. u Č. B., obci B., okrese Č. B., na LV u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, KP Č. B. a to ve vlastnictví žalovaného 1), konkrétně st. parc. o výměře 517 m 2 - zastavěná plocha a nádvoří a budovy - obč. vyb. na st. parc., to vše v k.ú. B. u Č. B., obci B., okrese Č. B., na LV Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, KP Č. B.". Žalobu zdůvodnil zejména tím, že do majetku konkursní podstaty úpadce náleží pohledávka za dlužníky J. a H. B. ve výši 15.000.000,- Kč, která se stala splatnou dnem 30.9.1994, že pohledávka byla zajištěna zástavním právem zřízeným na předmětných nemovitostech a že požaduje uspokojení této pohledávky ze zástav.

Okresní soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 6.6.2007 č.j. 15 Nc 1964/2007-134 řízení proti žalované 2), která zemřela dne 31.1.2007, zastavil a rozhodl, že "žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení" a že "řízení se přerušuje podle ustanovení § 109 odst.2 písm.c) o.s.ř.", neboť pro výsledek tohoto řízení má "zásadní význam" rozhodnutí o "žalobě na neplatnost zástavní smlouvy a dodatku k zástavní smlouvě, která je vedena u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 9 C 243/2007". Usnesením ze dne 5.6.2008 č.j. 15 Nc 1964/2007-144 Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl, že v řízení bude pokračováno.

Okresní soud v Českých Budějovicích poté usnesením ze dne 17.6.2008 č.j. 15 Nc 1964/2007-149 řízení "přerušil podle ustanovení § 109 odst.2 písm.c) o.s.ř." Dospěl k závěru, že u Okresního soudu v Českých Budějovicích probíhají pod sp. zn. 10 C 156/2008 a 12 C 81/2008 řízení o "určení neexistence předmětného zástavního práva", která mohou mít "zásadní význam" pro rozhodnutí této věci.

Podáním ze dne 6.8.2009, které došlo soudu prvního stupně dne 7.8.2009, žalobkyně navrhla, aby do řízení ve smyslu ustanovení § 107a občanského soudního řádu vstoupila na místo žalovaného 4) společnost HORA HOLDING, s.r.o. s tím, že "nemovitost byla prodána a novým vlastníkem je tato společnost". Žalobkyně současně navrhla, aby bylo v řízení pokračováno "ohledně prodeje nemovitosti v k.ú. B.", neboť nesouvisí s ostatními nemovitostmi, ohledně nichž probíhají jiná řízení.

Okresní soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 17.8.2009 č.j. 15 Nc 1964/2007-170 rozhodl, že na místo dosavadního žalovaného 4) nastupuje společnost HORA HOLDING, s.r.o. Poté, co zjistil, že podle výpisu z katastru nemovitostí je vlastníkem "budovy - obč. vyb. na st. parc. v k.ú. B. u Č. B." společnost HORA HOLDING, s.r.o. a že vlastnictví této společnosti bylo určeno pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 25.11.2008 č.j. 9 C 200/2007-181, dospěl k závěru, že byly splněny všechny předpoklady podle ustanovení § 107a občanského soudního řádu ke vstupu společnosti HORA HOLDING, s.r.o. do řízení na místo žalovaného 4).

K odvolání společnosti HORA HOLDING, s.r.o. Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 30.9.2009 č.j. 19 Co 2580/2009-181 změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že o návrhu "na postup soudu dle § 107a občanského soudního řádu týkajícího se žalovaného 4) se během přerušeného řízení nerozhoduje". Vytknul soudu prvního stupně, že o návrhu žalobkyně rozhodl, aniž by bylo pravomocně rozhodnuto o pokračování v řízení, a uvedl, že, "i když žalobkyně navrhuje ve svém návrhu postup soudu dle § 107a o.s.ř., je třeba vyjít z obsahu tohoto návrhu a posoudit, zda to, že je zde pravomocný rozsudek soudu o tom, kdo je vlastníkem domu v obci B., je důvodem k postupu dle § 107a o.s.ř. či zda jde svým obsahem o návrh na záměnu účastníků dle § 92 odst.2 o.s.ř.".

Okresní soud v Českých Budějovicích poté nejprve usnesením ze dne 21.10.2009 č.j. 15 Nc 1964/2007-187 rozhodl, že v řízení bude pokračováno proti žalovaným 3) a 4) a že návrh na pokračování v řízení proti žalovanému 1) se zamítá, a posléze usnesením ze dne 1.12.2009 č.j. 15 Nc 1964/2007-195 zastavil z důvodu zpětvzetí žaloby řízení proti žalované 3) s tím, že "žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení", a rozhodl, že na místo žalovaného 4) nastupuje společnost HORA HOLDING, s.r.o. a že "žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení". Návrh žalobkyně ze dne 6.8.2009 posoudil podle ustanovení § 92 odst. 2 občanského soudního řádu a dospěl k závěru, že jsou splněny všechny předpoklady pro povolení záměny žalovaného 4) za společnost HORA HOLDING, s.r.o. Souhlas žalovaného 4) s tímto postupem dovodil z toho, že se ve lhůtě nevyjádřil k výzvě soudu, zda souhlasí s tím, aby z řízení vystoupil a aby na jeho místo nastoupila společnost HORA HOLDING, s.r.o., ačkoliv mu výzva byla doručena dne 19.11.2009 a ačkoliv byl upozorněn, že, "pokud se písemně nevyjádří ve lhůtě 10 dnů, bude mít soud za to, že nemá námitek".

K odvolání společnosti HORA HOLDING, s.r.o. Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 15.4.2010 č.j. 19 Co 15/2010-203 potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výrocích, kterými bylo rozhodnuto, že na místo žalovaného 4) nastupuje společnost HORA HOLDING, s.r.o. a že "žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení", a rozhodl, že "žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení". Shodně se soudem prvního stupně dovodil, že návrh žalobkyně ze dne 6.8.2009 je podle svého obsahu návrhem na záměnu účastníků podle ustanovení § 92 odst.2 občanského soudního řádu a že souhlas žalovaného 4) byl dán postupem podle ustanovení § 101 odst.4 občanského soudního řádu, který je podle jeho názoru "použitelný také v případě, kdy soud zjišťuje, zda žalovaný souhlasí se záměnou účastníků". Protože pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 25.11.2008 č.j. 9 C 200/2007-181 bylo určeno, že vlastníkem domu v B. je společnost HORA HOLDING, s.r.o., rozhodl soud prvního stupně o záměně účastníků v souladu se zákonem.

K dovolání společnosti HORA HOLDING, s.r.o. Nejvyšší soud České republiky usnesením ze dne 26.9.2011 č.j. 21 Cdo 2856/2010-225 zrušil usnesení odvolacího soudu ze dne 15.4.2010 č.j. 19 Co 15/2010-203 a usnesení soudu prvního stupně ze dne 1.12.2009 č.j. 15 Nc 1964/2007-195 [s výjimkou výroků o zastavení řízení proti žalované 3) A. P. a o náhradě "nákladů tohoto řízení"] a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního k dalšímu řízení. Dospěl k závěru, že podání žalobkyně ze dne 6.8.2009 nepochybně obsahuje návrh, aby "do řízení vstoupila na místo žalovaného 4) společnost HORA HOLDING, s.r.o", neboť "nemovitost byla prodána a novým vlastníkem" je společnost HORA HOLDING, s.r.o., a že - posuzováno podle obsahu podání - jde nepochybně o návrh na procesní nástupnictví ve smyslu ustanovení § 107a o.s.ř.; soudy tedy přiznaly podání žalobkyně ze dne 6.8.2009 v rozporu s jeho obsahem jiný smysl, jestliže učinily s poukazem na pravomocný rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 25.11.2008 č.j. 9 C 200/2007-181 závěr, že se jedná "podle svého obsahu" o návrh na provedení záměny na straně žalovaného 4) podle ustanovení § 92 odst.2 občanského soudního řádu. Navíc, soud prvního stupně opatřil souhlas potřebný k provedení záměny účastníka podle ustanovení § 92 odst. 2 občanského soudního řádu nepřípustně postupem podle ustanovení § 101 odst.4 občanského řádu.

Žalobkyně poté na výzvu soudu prvního stupně podáním ze dne 3.11.2011, které došlo soudu prvního stupně dne 4.11.2011, sdělila, že "ohledně nemovitosti na B. u Č. B. je žalován jako žalovaný 4) pan J. S., když v době podání žaloby z 28.3.2007 byl zapsán na Katastru nemovitostí jako vlastník", že "z výpisu z katastru nemovitostí pro obec B. a k.ú. B. u Č. B. zjistila, že vlastníkem nemovitosti je společnost HORA HOLDING, s.r.o., když po právní moci rozsudku OS v Českých Budějovicích č.j. 9 C 200/2007-181 ze dne 25.11.2008 byl Katastrálním úřadem proveden dne 16.7.2009 záznam ", že "rozsudkem č.j. 9 C 200/2007-181 byla konstatována neplatnost kupní smlouvy mezi prodávajícím HORA HOLDING, s.r.o. a kupujícím J. S. ze dne 21.11.2003, a tudíž je společnost HORA HOLDING, s.r.o. i nadále vlastníkem nemovitosti v obci B. u Č. B.", a že proto navrhuje, aby "soud podle § 92 odst. 2 o.s.ř. rozhodl o záměně účastníků tak, že připustí, aby žalovaný pan J. S. vystoupil z řízení a na jeho místo vstoupila do řízení společnost HORA HOLDING, s.r.o. IČO 63911191 se sídlem Skuherského 53, České Budějovice."

Podáním ze dne 15.11.2011 žalovaný 4) vyjádřil souhlas s tím, aby z tohoto řízení vystoupil a aby na jeho místo do řízení vstoupila společnost HORA HOLDING, s.r.o.

Okresní soud v Českých Budějovicích poté usnesením ze dne 21.11.2011 č.j. 15 Nc 1964/2007-250 rozhodl, že namísto žalovaného 4) J. S. vstupuje do řízení společnost HORA HOLDING, s.r.o. a že žalobce a žalovaný 4) nemají právo na náhradu nákladů řízení. Dospěl k závěru, že byly splněny "zákonné podmínky" ustanovení § 92 odst. 2 občanského soudního řádu pro připuštění záměny na místě žalovaného 4), neboť rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 25.11.2008 č.j. 9 C 200/2007-181 bylo určeno vlastnické právo společnosti HORA HOLDING, s.r.o. k "domu v obci B., budova s čp., stavba občanské vybavenosti, stojící na pozemku stavebním o výměře 385 m 2 , zastavěná plocha a nádvoří, zapsaného na v katastru nemovitostí, vedené Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Č. B., na LV pro katastrální území B. u Č. B.".

K odvolání společnosti HORA HOLDING, s.r.o. Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 7.3.2012 č.j. 19 Co 705/2012-262 potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve znění, že "soud připouští, aby J. S. z řízení vystoupil a aby na jeho místo vstoupila společnost HORA HOLDING, s.r.o., IČO 63911191, se sídlem Skuherského 53, České Budějovice", odmítl odvolání společnosti HORA HOLDING, s.r.o. proti výroku o náhradě nákladů řízení a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud souhlasil se závěrem soudu prvního stupně v tom, že byly splněny podmínky pro záměnu účastníků na straně žalovaného 4), když žalobkyně návrhem ze dne 3.11.2011 na záměnu účastníků reagovala na nedostatek pasivní věcné legitimace žalovaného, když v době podání žaloby byl sice žalovaný 4) J. S. zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník předmětných nemovitostí, ale ve skutečnosti byla vlastníkem stále společnost HORA HOLDING, s.r.o. z důvodu neplatnosti kupní smlouvy, a žalovaný 4) J. S. s navrženou záměnou účastníků souhlasil. Odvolací soud dále uvedl, že, zjistí-li soud v řízení o soudním prodeji zástavy, že zástavním dlužníkem je ve skutečnosti někdo jiný, než kdo je v žalobě označen, není to samo o sobě důvodem k zamítnutí žaloby, protože účastenství se v řízení o soudním prodeji zástavy řídí ustanovením § 94 odst. 2 občanského soudního řádu a účast zástavního dlužníka v řízení vyplývá z hmotného práva, v tomto případě soud začne jednat jako s účastníkem řízení s touto osobou, aniž by o tom vydal zvláštní rozhodnutí. Podala-li žalobkyně návrh na záměnu účastníků a soud návrhu vyhověl, vyjádřil tak, že nadále bude jako s účastníkem řízení na straně žalovaného jednat se společností HORA HOLDING, s.r.o.

Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 7.3.2012 č.j. 19 Co 705/2012-262 podala společnost HORA HOLDING, s.r.o. dovolání. Namítá, že "není zástavním dlužníkem a nemá tedy procesní způsobilost být účastníkem řízení o soudním prodeji zástavy, že žalovaný J. S. nebyl zástavním dlužníkem a neměl tedy procesní způsobilost být účastníkem řízení, že budova v obci B. není zástavou a nemůže být proto předmětem řízení o soudním prodeji zástavy, že JUDr. I. T. ani Stavební podnik Prachatice, a.s. v likvidaci není zástavním věřitelem a nemohou proto navrhnout soudní prodej zástavy a že neexistuje žádná pohledávka zajištěná zástavním právem", žaloba měla tedy být jako "naprosto vadná a neprojednatelná" odmítnuta a o záměně účastníků řízení nemělo být vůbec rozhodováno. Dále namítá, že J. S. není jediným žalovaným, proto si měl soud vyžádat souhlas se záměnou účastníků řízení i od ostatních žalovaných. Navíc odvolací soud "zcela zásadním způsobem" zpochybnil své rozhodnutí, když "v odůvodnění usnesení uvedl, že, bude-li v řízení o soudním prodeji zástavy zjištěno, že zástavním dlužníkem je někdo jiný, než kdo je označen v žalobě, soud začne jednat jako s účastníkem řízení s touto osobou, aniž by o tom vydával zvláštní rozhodnutí, a přitom potvrdil usnesení soudu prvního stupně o záměně účastníků řízení". Řízení je též postiženo zmatečností, protože věc je projednávána v soudním oddělení, do něhož byla přidělena na základě nesprávného rozvrhu práce, neboť není "zajištěna zákonem předepsaná specializace, není zajištěno přidělení věci do určitého senátu bez použití pomůcek atd.". Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud zrušil usnesení soudů obou stupňů, aby věc vrátil soudu prvního stupně a aby "rozhodl o tom, že věc v dalším řízení projedná a rozhodne jiný senát odvolacího soudu i soudu prvního stupně".

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) projednal dovolání společnosti HORA HOLDING, s.r.o. podle zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů účinných do 31.12.2012 (dále jen o.s.ř.), neboť napadené usnesení bylo vydáno v době do 31.12.2012 (srov. Čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o.s.ř.) a že jde o usnesení, proti němuž je dovolání podle ustanovení § 239 odst. 2 písm. b) o.s.ř. přípustné, přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.

Podle ustanovení § 92 odst. 2 občanského soudního řádu na návrh žalobce může soud se souhlasem žalovaného připustit, aby žalobce nebo žalovaný z řízení vystoupil a aby na jeho místo vstoupil někdo jiný; má-li být takto zaměněn žalobce, je třeba, aby s tím souhlasil i ten, kdo má na jeho místo vstoupit. Ustanovení § 92 odst. 2 občanského soudního řádu se nepoužije v případech uvedených v ustanovení § 107a občanského soudního řádu (§ 92 odst. 3 občanského soudního řádu).

Žalobce má - jak vyplývá z dispoziční zásady ovládající zahájení sporného řízení (a o takové řízení se jedná i v posuzovaném případě) - procesní právo navrhnout, aby dosavadní žalobce nebo žalovaný z řízení vystoupil a aby na jeho místo vstoupil někdo jiný. Smysl záměny účastníka podle ustanovení § 92 odst. 2 občanského soudního řádu spočívá v tom, že žalobce smí svým procesním návrhem odstranit nedostatek aktivní nebo pasivní věcné legitimace, který tu byl již v době zahájení řízení a který by jinak neodvratně vedl k zamítnutí žaloby, jestliže se ukazuje, že je hospodárné, aby věc byla projednána a rozhodnuta v rámci již zahájeného řízení proti jiné osobě; žalobce tímto způsobem smí reparovat svůj původní (v době podání žaloby) "omyl" o tom, kdo je nositelem uplatňovaného práva nebo proti komu mělo být právo správně žalováno, který by jinak byl řešitelný jen podáním nové (jiné) žaloby.

Žalobcem navržená záměna účastníků řízení má právní účinky, jen jestliže ji soud připustí; záměna účastníků řízení nastává dnem právní moci usnesení. Záměnu účastníků řízení soud nepřipustí - kromě případu uvedeného v ustanovení § 92 odst. 3 občanského soudního řádu - zejména tehdy, kdyby v důsledku ní nastal nedostatek podmínky řízení, pro který by bylo nutné řízení zastavit, kdyby nebylo nepochybné, čeho se žalobce domáhá proti tomu, kdo má do řízení vstoupit namísto žalovaného, kdyby nebylo jednoznačné, čeho se proti žalovanému domáhá ten, kdo má do řízení vstoupit namísto žalobce, nebo kdyby záměna účastníků řízení byla v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Podle již ustálené judikatury je nepřípustné též to, aby institut záměny účastníka byl obcházen tím, že žalobce navrhne, aby do řízení přistoupil další účastník (další žalovaný nebo další žalobce), se záměrem, že posléze (po připuštění přistoupení dalšího účastníka do řízení soudem) vezme buď zpět žalobu proti původnímu žalovanému, nebo vezme zpět svou žalobu s tím, že v řízení bude pokračovat jen další žalobce (srov. též právní názor uvedený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7.12.2005 sp. zn. 21 Cdo 1421/2005, které bylo uveřejněno pod č. 47 v časopise Soudní judikatura, roč. 2006, nebo v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.2.2006 sp. zn. 29 Odo 119/2006, které bylo uveřejněno pod č. 1 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2007).

Tím, zda osoba, která má do řízení vstoupit namísto žalobce nebo žalovaného, je ve věci legitimována, nebo zda žaloba je vskutku věcně opodstatněná, se soud při rozhodování o připuštění záměny účastníků řízení podle ustanovení § 92 odst. 2 občanského soudního řádu nezabývá. Věcná legitimace účastníka řízení (na straně žalobce i žalovaného) a věcná důvodnost žaloby totiž jsou jakožto otázky hmotněprávní předmětem dokazování, soud je může řešit na základě výsledků dokazování a jen v souvislosti s rozhodováním ve věci samé (v rozhodnutí, kterým se řízení končí) a nedostatek věcné legitimace nebo věcné opodstatněnosti není důvodem pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby, ale pro zamítnutí žaloby. V době, kdy byla navržena záměna účastníků řízení, tedy není (nemůže být) žádný prostor k posuzování otázek věcné legitimace účastníků dalšího řízení a věcného opodstatnění žaloby a nemohou být významné ani pro rozhodnutí soudu o tom, zda záměna účastníků řízení bude připuštěna.

V projednávané věci žalobkyně podáním ze dne 3.11.2011 navrhla, aby soud připustil záměnu účastníků tak, že "žalovaný pan J. S. vystoupí z řízení a na jeho místo vstoupí do řízení společnost HORA HOLDING, s.r.o." se záměrem, aby tím byl odstraněn nedostatek věcné legitimace na straně žalovaného 4) J. S., který tu byl již v době zahájení řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný 4) se záměnou vyslovil souhlas, že navržená záměna se netýkala práv a povinností žalované 1) a že záměna účastníka 4) není v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení, odvolací soud v souladu se zákonem navrženou záměnu účastníků řízení připustil.

Na uvedeném závěru nic nemění ani to, že podle ustálené judikatury - jak uvedl odvolací soud a jak na to poukazuje také dovolatelka - nejde o procesní nástupnictví nebo o důvod k záměně účastníka podle ustanovení § 92 odst. 2 občanského soudního řádu tehdy, zjistí-li soud, že vlastníkem zástavy je ve skutečnosti někdo jiný, než kdo byl v žalobě označen jako zástavní dlužník, neboť soud v takovém případě začne bez dalšího (bez vydání zvláštního rozhodnutí) jednat jako s účastníkem řízení s tou (jinou) osobou, o níž bylo prokázáno nebo jinak doloženo, že je vlastníkem zástavy (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.2.2007 č.j. 21 Cdo 623/2007, které bylo uveřejněno pod č. 126 v časopise Soudní judikatura, roč. 2008). Uvedený závěr totiž platí jen v řízení o soudním prodeji zástavy vedeném podle ustanovení § 200y a násl. občanského soudního řízení, o které však v projednávané věci nejde (k tomu srov. též právní názor vyjádřený například v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17.5.2002 sp. zn. 21 Cdo 1162/2001, které bylo uveřejněno pod č. 24 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2003).

Námitkou dovolatelky o tom, že věc byla projednávána v soudním oddělení, do něhož byla přidělena na základě nesprávného rozvrhu práce, neboť nebyla "zajištěna zákonem předepsaná specializace, není zajištěno přidělení věci do určitého senátu bez použití pomůcek atd.", se dovolací soud nemohl zabývat. Uvedenou námitkou dovolatelka uplatnila důvod zmatečnosti podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. f) občanského soudního řádu, který není způsobilým dovolacím důvodem a k němuž může dovolací soud přihlédnout, jen jestliže bez dalšího vyplývá z obsahu spisu (srov. též právní názor uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2005 sp. zn. 21 Cdo 59/2005, který byl uveřejněn pod č. 86 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006).

Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správné. Protože nebylo zjištěno, že by usnesení odvolacího soudu bylo postiženo některou z vad, uvedených v ustanovení § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o.s.ř. nebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání společnosti HORA HOLDING, s.r.o. podle ustanovení § 243b odst. 2 části věty před středníkem o.s.ř. zamítl.

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím se řízení ve věci nekončí, bude i o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. září 2013


JUDr. Ljubomír Drápal předseda senátu