21 Cdo 3575/2012
Datum rozhodnutí: 04.11.2013
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 věta první o. s. ř. ve znění do 31.12.2012, § 218 písm. c) o. s. ř. ve znění do 31.12.2012



21 Cdo 3575/2012


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně L. Š., zastoupené JUDr. Janem Paroulkem, advokátem se sídlem v Blansku, Čelakovského č. 1859/6, proti žalované Cukrárně Adina s.r.o. se sídlem v Dolních Loučkách č. 287, IČO 276 60 567, zastoupené JUDr. Vladimírem Fadingerem, advokátem se sídlem v Tišnově, Brněnská č. 184, o náhradu mzdy, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 12 C 178/2008, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. ledna 2011 č. j. 15 Co 75/2010-111, takto:

Dovolání žalované se odmítá.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o.s.ř.) :
Dovolání žalované proti výroku rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18.1.2011 č. j. 15 Co 75/2010-111, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 15.1.2010 č. j. 12 C 178/2008-77 (ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 15.1.2010 č. j. 12 C 178/2008-82) ve výroku, jímž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 90.000,- Kč s úroky z prodlení (které soud prvního stupně ve výroku vyčíslil), není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. [tj. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31.12.2012 (dále jen o.s.ř ), neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1.1.2013 (srov. čl. II, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony)], a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o.s.ř. vzhledem k tomu, že v dovolání byl uplatněn (jak vyplývá z jeho obsahu srov. § 41 odst. 2 o.s.ř.) dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 3 o.s.ř.

Žalovaná sice v dovolání uvedla, že je přesvědčena , že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, z obsahu samotného dovolání (z vylíčení důvodů dovolání) však vyplývá, že podstatou námitek dovolatelky je pouze nesouhlas s tím, ke kterým důkazům odvolací soud (a soud prvního stupně) přihlížel a jak tyto důkazy hodnotil, podrobuje tedy kritice pouze skutková zjištění odvolacího soudu, z nichž napadený rozsudek vychází. Protože námitky žalované uplatněné v dovolání nepředstavují uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., ale jen dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 3 o.s.ř., nemohl dovolací soud správnost rozsudku odvolacího soudu z hlediska tohoto dovolacího důvodu přezkoumat, neboť k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle ustanovení § 241a odst. 3 o.s.ř. jak je zřejmé již ze znění ustanovení § 237 odst. 3 o. s. ř. - nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., přihlédnuto.

Z uvedeného je zřejmé, že napadený potvrzující výrok rozsudku odvolacího soudu o věci samé nemá po právní stránce zásadní význam a že tedy proti němu není dovolání přípustné ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243c odst. 1, § 151 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. listopadu 2013
JUDr. Zdeněk Novotný předseda senátu