21 Cdo 3461/2011
Datum rozhodnutí: 25.10.2012
Dotčené předpisy: § 134 o. s. ř., § 74 odst. 1 předpisu č. 358/1992Sb., § 6 předpisu č. 358/1992Sb., § 35 odst. 1 předpisu č. 222/1999Sb., § 25a předpisu č. 85/1996Sb.




21 Cdo 3461/2011

ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Jitky Dýškové v právní věci žalobkyně J. T. , zastoupené JUDr. Martinem Frimmlem, Ph.D., advokátem se sídlem v Brně, Cihlářská č. 19, proti žalovanému FOCUS - METAL, s.r.o. se sídlem ve Valašském Meziříčí, Jiráskova č. 399/11, IČO 62303414, zastoupené Mgr. Liborem Holemým, advokátem se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm, Meziříčská č. 774, o určení neplatnosti zástavní smlouvy a o určení, že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 14 C 450/2009, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. dubna 2011 č.j. 8 Co 97/2011-157, takto:

Rozsudek krajského soudu a rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 3.12.2010 č.j. 14 C 450/2009-117 se - s výjimkou výroků o určení neplatnosti zástavní smlouvy - zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu v Novém Jičíně k dalšímu řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Novém Jičíně dne 14.9.2009 proti obchodní společnosti VLAMA Trading s.r.o. se sídlem ve Valašském Meziříčí, Havlíčkova č. 234/1, IČO 25872796 (dále jen "VLAMA Trading s.r.o.") domáhala určení, že zástavní smlouva ze dne 14.4.2006 uzavřená účastníky o zřízení zástavního práva "k nemovitostem domu čp. 2125 postaveném na pozemku parc. č. st. 1980, pozemku parc. č. st. 1980, pozemku parc. č. 509/34 a pozemku parc. č. 509/35, vše v k.ú. Nový Jičín - Horní Předměstí", je neplatná, a že VLAMA Trading s.r.o. "nemá zástavní právo k nemovitostem ve vlastnictví žalobkyně, a to domu čp. 2125 postaveném na pozemku parc. č. st. 1980, pozemku parc. č. st. 1980, pozemku parc. č. 509/34 a pozemku parc. č. 509/35, vše v k.ú. Nový Jičín - Horní Předměstí". Žalobu zdůvodnila zejména tím, že se dozvěděla dne 17.8.2009 z výpisu z katastru nemovitosti, že uvedené nemovitosti, které má ve vlastnictví, jsou zatíženy zástavním právem zřízeným na základě zástavní smlouvy ze dne 14.4.2006. Žalobkyně však tuto zástavní smlouvu neuzavřela, její podpis na této smlouvě není "pravým podpisem", žalobkyně se s advokátem JUDr. Bohdanem Serafinem, který měl ověřit její podpis na zástavní smlouvě, "nikdy nesetkala", a podala "trestní oznámení na neznámého pachatele, který padělal její podpis". Žalobkyně dále poukazuje na to, že "ověřovací doložka advokáta" neobsahuje náležitosti předepsané "vyhláškou č. 190/1996 Sb., podle které musí advokát prohlásit, že smluvní strany, jejichž totožnost zjistil, před ním listinu podepsaly". Z uvedených důvodů není zástavní smlouva ze dne 14.4.2006 platná a zástavní právo k předmětným nemovitostem podle ní nevzniklo.

Okresní soud v Novém Jičíně rozsudkem ze dne 3.12.2010 č.j. 14 C 450/2009-117 - poté, co zjistil, že společnost VLAMA Trading s.r.o. postoupila pohledávku zajištěnou sporným zástavním právem žalovanému a co usnesením vyhlášeným při jednání konaném dne 23.3.2010 připustil, aby žalovaný do řízení "vstoupil na místo žalované společnosti" VLAMA Trading s.r.o. - žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 35.246,- Kč k rukám advokáta JUDr. Martina Frimmela, Ph.D. a že žalovaný je povinen zaplatit České republice "na účet Okresního soudu v Novém Jičíně" na náhradě nákladů řízení 2.427,- Kč. Dovodil nejprve, že žalobkyně má na požadovaném určení naléhavý právní zájem, a z provedených důkazů (mimo jiné) zjistil, že zástavní právo, zřízené podle zástavní smlouvy ze dne 14.4.2006 a vložené do katastru nemovitostí s účinností ke dni 14.4.2006, zajišťovalo pohledávku společnosti VLAMA Trading s.r.o. vůči manželu žalobkyně J. T. ze smlouvy o půjčce znějící na částku 1.500.000,- Kč, že podpis žalobkyně na zástavní smlouvě - i když advokát JUDr. Bohdan Serafin vypověděl, že podpis "sám ověřil" a vyhotovil o tom "ověřovací doložku", a i když svědek J. F. a jednatel společnosti VLAMA Trading s.r.o. Ing. T. K. uvedli, že byli přítomni, když žalobkyně zástavní smlouvu "spolu s dalšími dokumenty" podepsala v Hotelu Praha - provedl její manžel J. T. a "ověřil" ho zaměstnanec "advokátní kanceláře JUDr. Bohdana Serafina" Ing. R. P. a že se závěrem znaleckého posudku Mgr. Radima Mončky, podle něhož nejsou podpisy žalobkyně na zástavní smlouvě ze dne 14.4.2006 a na návrhu na povolení vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí ze dne 14.4.2006 "s větší pravděpodobností pravými spontánními podpisy", "přímo koresponduje znalecký posudek - kriminalistická expertíza ručního písma ze dne 31.5.2010", v němž byl učiněn závěr, že podpisy žalobkyně obsažené na listinách ze dne 14.4.2006 "byly vyhotoveny jinou osobou než žalobkyní" a že "identifikační hodnota nalezených shodných znaků ve svém množství a vzájemných kombinacích umožňuje stanovení kladného kategorického závěru zkoumání". Soud prvního stupně uzavřel, že zástavní smlouva ze dne 14.4.2006 je neplatná, neboť není "výrazem pravé a svobodné vůle" žalobkyně, a že proto podle ní nevzniklo sporné zástavní právo.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 20.4.2011 č.j. 8 Co 97/2011-157 změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu o určení neplatnosti zástavní smlouvy ze dne 14.4.2006 zamítl; ve výroku o určení, že žalovaný "nemá zástavní právo" k předmětným nemovitostem, ho potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů a že ve výroku o náhradě nákladů řízení státu se rozsudek soudu prvního stupně zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Oproti soudu prvního stupně dovodil, že žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na určení neplatnosti zástavní smlouvy ze dne 14.4.2006 a že proto žaloba musela být v tomto směru zamítnuta. Ve věci určení, zda žalovaný "má zástavní právo" k předmětným nemovitostem, se odvolací soud ztotožnil se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně a zdůraznil, že "kriminalistická expertiza", která vzhledem ke koncentraci řízení provedené před soudem prvního stupně ve smyslu ustanovení § 118b odst.1 o.s.ř. ke skončení prvního jednání dne 12.1.2010 byla přípustným důkazem, neboť byla vypracována až dne 31.5.2010, bez pochybností prokazuje, že žalobkyně zástavní smlouvu ze dne 14.4.2006 nepodepsala. Zástavní smlouva ze dne 14.4.2006 je tedy podle ustanovení § 37 odst.1 a § 40 odst.1 občanského zákoníku neplatným právním úkonem a zástavní právo k předmětným nemovitostem podle ní nevzniklo.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu ve výroku, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně o určení, že žalovaný k předmětným nemovitostem "nemá zástavní právo", podal žalovaný dovolání. Vytýká soudům, že posuzovaly, zda podpis žalobkyně na zástavní smlouvě ze dne 14.4.2006 je jejím "spontánním podpisem", ačkoliv byl řádně ověřen advokátem JUDr. Bohdanem Serafinem, který potvrdil, že "žalobkyně předmětnou zástavní smlouvu před ním podepsala" a že "by podpis neověřil bez toho, aniž by viděl její osobní doklady, a bez toho, aniž by viděl, jak smlouvu podepisuje". Podle názoru žalovaného je třeba vyhodnotit, jaké jsou "účinky ověřování podpisů, jaký právní význam má ověřený podpis advokátem, zda je účelem ověření podpisu ověřit jeho spontánnost, jak má ověřující osoba zkoumat, zda podpis není záměrně jiný než běžný". Účelem ověření podpisu přitom "není ověřit to, zda se jedná o spontánní podpis, ale to, zda podpis učinila osoba totožná s osobou identifikovanou v platném úředním průkaze". Žalovaný dále namítá, že soudy "přikládaly kriminalistické expertíze důkazní váhu", i když nebyla "zadána soudem" a i když žalovaný k ní "neměl možnost uplatňovat procesní práva", a že soudy nepřihlédly k údaji znalce Mgr. Radima Mončky, podle něhož "k upřesnění jeho závěrů je nezbytné předložit originály listin", které "nikdy neobdržel". Žalovaný dovozuje přípustnost svého dovolání z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. a navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů "v napadené části" a aby věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobkyně navrhla, aby dovolání žalovaného bylo "zamítnuto". Soudy v projednávané věci neřešily důsledky ověření podpisu advokátem, ale to, zda zástavní smlouvu žalobkyně podepsala, a dovolací námitky, které směřují proti hodnocení provedených důkazů soudem, nejsou přípustné. Ověřovací doložka advokáta JUDr. Bohdana Serafina nemá základní náležitosti (obsahuje pouze prohlášení, že "ověřil podpis" a nevyplývá z ní, že by k podpisu došlo přímo před ním). Není splněna ani podmínka, že by advokát smlouvu, na níž podpis ověřoval, sám sepsal; nelze tedy důvodně dovozovat, že by na zástavní smlouvě ze dne 14.4.2006 byl ověřený podpis žalobkyně. Ověření podpisů navíc "spadá mezi tzv. vyvratitelné domněnky", připouštějící důkaz opaku, a to, že smlouvu žalobkyně nepodepsala, bylo prokázáno. K důkazu kriminalistickou expertizou měl žalovaný možnost se vyjádřit a mohl navrhnout výslech jejích zpracovatelů; závěry expertizy jsou navíc v souladu se závěry v řízení opatřeného znaleckého posudku a dalšími důkazy.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř., se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o.s.ř.).

Podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu jsou obsaženy v ustanovení § 237 o.s.ř.

Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [§ 237 odst. 1 písm. a) o.s.ř.] nebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [§ 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř.], anebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [§ 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.].

Žalovaný napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu ve výroku, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. Podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. dovolání není přípustné, a to již proto, že soudem prvního stupně nebyl vydán rozsudek, který by byl odvolacím soudem zrušen. Dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu tedy může být přípustné jen při splnění předpokladů uvedených v ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 o.s.ř. se nepřihlíží (§ 237 odst.3 o.s.ř.).

Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. § 242 odst. 3 o.s.ř.); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o.s.ř. ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

Přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud za použití hledisek, příkladmo uvedených v ustanovení § 237 odst. 3 o.s.ř., dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam skutečně má.

V projednávané věci bylo pro rozhodnutí soudů významné mimo jiné vyřešení právních otázek, jaký má pro závěr o pravosti podpisu účastníka smlouvy na listině význam skutečnost, že advokát učinil ve smyslu ustanovení § 25a zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (ve znění pozdějších předpisů) prohlášení o pravosti podpisu a který z účastníků občanského soudního řízení v takovém případě nese ve sporu o pravost podpisu na listině břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Uvedené právní otázky dosud nebyly v judikatuře soudů vyřešeny. Vzhledem k tomu, že jejich posouzení bylo pro rozhodnutí odvolacího soudu významné (určující), představuje napadený rozsudek odvolacího soudu rozhodnutí, které má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu je přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.

Po přezkoumání rozsudku odvolacího soudu v dovoláním napadeném rozsahu ve smyslu ustanovení § 242 o.s.ř., které provedl bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.), Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.

V projednávané věci bylo soudy mimo jiné (z pohledu uplatněných dovolacích důvodů) zjištěno (správnost skutkových zjištění soudů přezkumu dovolacího soudu nepodléhá - srov. § 241a odst. 2 a § 242 odst.3 o.s.ř.), že dne 14.4.2006 byla v písemné formě vyhotovena zástavní smlouva, jejímiž účastníky byli společnost VLAMA Trading s.r.o. jako zástavní věřitel a žalobkyně jako zástavce a jejímž předmětem bylo zajištění pohledávky zástavního věřitele z půjčky, kterou poskytl manželu žalobkyně J. T. ve výši 1.500.000,- Kč; na listině se nachází ověřovací doložka vyhotovená otiskem razítka s ručně dopsaným textem, v níž se uvádí: "Advokátní kancelář, JUDr. Bohdan Serafin, Veleslavínova 4, 702 00 Ostrava, ČAK 09621, b. číslo 33. Prohlašuji, že jsem ověřil pravost podpisu", současně je vyplněno jméno, příjmení, bydliště žalobkyně, číslo jejího OP a uvedeno "V Ostravě dne 14.4.2006" a nečitelný podpis (tzv. "parafa") a razítko advokáta JUDr. Serafina. Podpis jednatele společnosti VLAMA Trading s.r.o. Ing. T. K. byl ověřen tak, že uznal svůj podpis na listině za vlastní před notářskou tajemnicí A. K., pověřenou notářem JUDr. Milošem Vaiglem, která o tom na listině dne 19.4.2006 vyhotovila legalizační doložku. Podle této zástavní smlouvy bylo vloženo k předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí zástavní právo s právními účinky vkladu dne 14.4.2006.

Podle ustanovení § 134 o.s.ř. listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydat, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno.

Ověřování pravosti podpisu (legalizaci) provádí v první řadě notáři; legalizací notář ověřuje, že fyzická osoba před ním v jeho přítomnosti listinu vlastnoručně podepsala nebo podpis na listině se již nacházející před ním uznala za vlastní (srov. § 74 odst. 1 větu první zákona č. 358/1992 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). Legalizaci provede notář ověřovací doložkou, kterou buď vyznačí na listině, na níž je ověřovaný podpis, nebo ji vyhotoví samostatně a poté pevně spojí s listinou, na níž je ověřovaný podpis. Ověřovací doložka notáře se považuje za listinu o ověření; obsahuje-li všechny předepsané náležitosti, je - jak se uvádí v ustanovení § 6 zákona č. 358/1992 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) - veřejnou listinou (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.1.2007 sp. zn. 29 Odo 1178/2005, které bylo uveřejněno pod č. 51 v časopise Soudní judikatura, roč. 2007).

Ověřování pravosti podpisu (legalizaci) provádějí kromě notářů také orgány uvedené v zákoně č. 21/2006 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), tedy krajské úřady, obecní úřady, újezdní úřady, držitel poštovní licence a Hospodářská komora České republiky. Závěr, že fyzická osoba před ověřovací osobou z některého z těchto orgánů listinu vlastnoručně podepsala nebo podpis na listině uznala za vlastní, se uvede v ověřovací doložce. Vzhledem k tomu, že krajské a obecní úřady provádějí legalizaci v rámci tzv. přenesené působnosti (při výkonu státní správy) [srov. § 1 odst. 2 zákona č. 21/2006 Sb. (ve znění pozdějších předpisů)] a že újezdní úřad je správním úřadem [srov. § 35 odst. 1 zákona č. 222/1999 Sb. (ve znění pozdějších předpisů], jsou jimi vyhotovené ověřovací doložky z pohledu ustanovení § 134 o.s.ř. veřejnými listinami, obsahují-li všechny předepsané náležitosti.

Vyžadují-li právní předpisy "úřední ověření podpisu", je podle právní úpravy účinné od 1.9.2004 advokát oprávněn nahradit takový požadavek svým prohlášením, které má stejné účinky jako "úřední ověření podpisu" [srov. § 25a odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb. (ve znění pozdějších předpisů)], a to za předpokladu, že listinu sám sepsal a jednající osoba ji před advokátem vlastnoručně podepsala (podle právní úpravy účinné do 31.3.2006) nebo že advokát listinu sám sepsal nebo ji jednající osoba před advokátem vlastnoručně podepsala (podle právní úpravy účinné od 1.4.2006). Prohlášení o pravosti podpisu musí být vyhotoveno na samotné listině nebo na jiné listině s ní pevně spojené a musí obsahovat náležitosti, uvedené v ustanovení § 25a odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). Právní úprava účinná od 1.9.2009 připouští, že advokát může být "při činění prohlášení o pravosti podpisu zastoupen advokátním koncipientem, který vykonával právní praxi advokátního koncipienta po dobu alespoň dvou let".

I když prohlášení advokáta (advokátního koncipienta) o pravosti podpisu, které má předepsané náležitosti, má stejné právní účinky jako úřední ověření podpisu vyžadované zvláštními právními předpisy, nejde z pohledu ustanovení § 134 o.s.ř. o veřejnou listinu, neboť je nevydávají soudy (jiné státní orgány) České republiky a tato prohlášení ani zvláštní právní předpisy [zákon č. 85/1996 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) a ani jiný právní předpis] neprohlásily za veřejnou listinu. V případě, že právní předpisy vyžadují, aby byl podpis fyzické osoby "úředně ověřen", lze tedy takovému požadavku vyhovět nejen legalizací provedenou notářem nebo orgány uvedenými v ustanovení § 3, 4 a 5 zákona č. 21/2006 Sb. (ve znění pozdějších předpisů); "úřední ověření podpisu" může být nahrazeno prohlášením advokáta (advokátního koncipienta) o pravosti podpisu, které má sice - z pohledu zvláštních právních předpisu uvedených v ustanovení § 25a odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) - stejné právní účinky jako jimi vyžadované "úřední ověření podpisu", nejedná se však - na rozdíl od ověřovacích doložek notářů nebo a ověřovacích doložek učiněných ověřovacími osobami u krajských úřadů, obecních úřadu a újezdních úřadů o veřejnou listinu ve smyslu ustanovení § 134 o.s.ř.

Veřejné listiny - jak vyplývá z ustanovení § 134 o.s.ř. - potvrzují (prokazují), že jde o nařízení nebo prohlášení toho, kdo listinu vydal, jakož i toho, co je v listině osvědčeno nebo potvrzeno; ověřovací doložka, která je veřejnou listinou, tedy prokazuje, že jde o ověření pravosti podpisu provedené tím, kdo ověřovací doložku vydal, a že jde, nebyl-li dokazováním prokázán opak, o podpis osoby, která se před ověřující osobou (v její přítomnosti) na listinu vlastnoručně podepsala nebo která podpis na listině se již nacházející uznala před ověřující osobou za vlastní.

Není-li pravost podpisu na smlouvě nebo jiné listině prokazována veřejnou listinou (ověřovací doložkou, která je veřejnou listinou), zákon výslovně (v ustanoveních § 133 až 135 o.s.ř.) neupravuje, jak mají být důkazy hodnoceny. Soud proto postupuje podle ustanovení § 132 o.s.ř. vyjadřujícího zásadu volného hodnocení důkazů; důkazy o pravosti podpisu na smlouvě nebo jiné listině proto hodnotí podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a pečlivě přihlíží přitom ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

Podpis na smlouvě nebo na jiné listině, jenž nebyl ověřen doložkou, která by byla veřejnou listinou, se v občanském soudním řízení považuje za pravý, dokud pravost podpisu nebyla řádně a včas (do doby, do jejíhož uplynutím bylo v řízení přípustné uplatňovat rozhodné skutečnosti) popřena. V případě, že pravost "neověřeného" podpisu na smlouvě nebo jiné listině byla popřena, má procesní povinnost tvrdit skutečnosti rozhodné z hlediska posouzení pravosti podpisu a povinnost tvrzené skutečnosti prokázat [§ 101 odst.1 písm.a) a b) a § 120 odst.1 věta první a § 120 odst.3 o.s.ř.] ten z účastníků, který - jak je v soudní praxi a právní teorii nepochybné - z objasnění této okolnosti vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky, tedy, řečeno jinak, ten z účastníků, pro něhož je zjištění této okolnosti na prospěch z hlediska (pro něho) úspěšného výsledku řízení (úspěchu ve sporu).

V projednávané věci žalobkyně popřela pravost svého podpisu uvedeného na zástavní smlouvě ze dne 14.4.2006, na základě které bylo do katastru nemovitostí vloženo zástavní právo. Protože zjištění, že zástavní smlouva ze dne 14.4.2006 neobsahuje pravý podpis žalobkyně, může přivodit (přivodí) pro žalobkyni příznivé důsledky ve sporu (umožní vyhovět její žalobě o určení, že žalovaný "nemá" sporné zástavní právo), je za této situace odůvodněn závěr, že žalobkyně má procesní povinnost tvrdit a prokázat, že zástavní smlouvu ze dne 14.4.2006 podepsal jejím jménem někdo jiný a že tedy tato smlouva není opatřena jejím pravým podpisem.

Z uvedeného pro projednávanou věc vyplývá, že prohlášení advokáta JUDr. Bohdana Serafina o pravosti podpisu žalobkyně na zástavní smlouvě ze dne 14.4.2006 není veřejnou listinou, i kdyby obsahovalo všechny náležitosti, požadované ustanovením § 25a zákona č. 85/1996 Sb. (ve znění pozdějších předpisů, účinném do 31.12.2007). Uvedené prohlášení o pravosti podpisu je proto třeba považovat (spolu s výpovědí JUDr. Bohdana Serafina a s dalšími důkazy) za jeden z důkazních prostředků, pomocí kterých lze objasnit, zda podpis žalobkyně uvedený na zástavní smlouvě ze dne 14.4.2006 je "pravý" nebo "napodobený" jinou osobou.

Z hlediska zjištění pravosti podpisu žalobkyně na zástavní smlouvě ze dne 14.4.2006 soudy provedly též důkaz znaleckým posudkem Mgr. Radima Mončky z "oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo", který dovodil, že podle reprografických kopií, které mu byly předloženy ke zkoumání, nejsou podpisy žalobkyně na zástavní smlouvě ze dne 14.4.2006 a na návrhu na povolení vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí ze dne 14.4.2006 "s větší pravděpodobností pravými spontánními podpisy, nýbrž podpisy napodobenými", a který upozornil, že "k upřesnění závěru je nezbytné předložit originály sporných listin". V řízení byl současně proveden důkaz listinou (kriminalistickou expertizou ručního písma, kterou jako znalecký posudek pro účely trestního řízení vypracoval odbor kriminalistické techniky a expertiz Policie ČR), v niž byl obsažen závěr, že sporné podpisy žalobkyně na zástavní smlouvě ze dne 14.4.2006 a na návrhu na vklad zástavního práva do katastru nemovitostí ze dne 14.4.2006 "nejsou" jejími pravými podpisy.

Oproti závěrům znalce Mgr. Radima Mončka, podle kterých (jen) "s větší pravděpodobností" nejde o pravý podpis žalobkyně, stojí v projednávané věci prohlášení advokáta JUDr. Bohdana Serafina o pravosti podpisu žalobkyně na zástavní smlouvě ze dne 14.4.2006, potvrzené jeho výpovědí jako svědka, a důkazy výpovědí svědka J. F. a jednatele společnosti VLAMA Trading s.r.o. Ing. T. K., kteří vypověděli, že žalobkyně zástavní smlouvu "spolu s dalšími dokumenty" podepsala za jejich přítomnosti v Hotelu Praha; "přiznání" manžela žalobkyně J. T. o tom, že sám "napodobil podpis manželky" na zástavní smlouvě ze dne 14.4.2006 a že "prohlášení advokáta" ve skutečnosti učinil Ing. R. P., přitom nelze pokládat - s ohledem na povahu věci a okolnosti případu - za rozhodující a nezpochybnitelný důkaz prokazující tvrzení žalobkyně. Vzhledem k tomu, že kriminalistickou expertizu ručního písma vypracovanou odborem kriminalistické techniky a expertiz Policie ČR lze v projednávané věci pokládat pouze za listinu a že důkaz touto expertizou představuje toliko důkaz listinou (§ 129 o.s.ř.), nebylo možné odborné závěry odboru kriminalistické techniky a expertiz Policie ČR (jakkoliv se mohly jevit jako přesvědčivé) považovat za takový důkaz, pomocí kterého by žalobkyně unesla důkazní břemeno o tom, že její podpis na zástavní smlouvě ze dne 14.4.2006 je "napodobenina jejího podpisu provedená jinou osobou". S přihlédnutím k tomu, že pouhá reprografická kopie podpisu může být jen obtížně způsobilým podkladem pro jednoznačné závěry o pravosti vlastnoručního podpisu a že důkaz listinou nelze v občanském soudním řízení řádně přezkoumat z hlediska odborného posouzení věci, měly soudy za této situace zejména předložit znalci Mgr. Radimu Mončkovi originály zkoumaných listin a požadovat "upřesnění" jeho odborných závěrů též s přihlédnutím k údajům obsaženým v kriminalistické expertize ručního písma, vypracované odborem kriminalistické techniky a expertiz Policie ČR; teprve poté bylo možné uzavřít, zda žalobkyně prokázala své tvrzení o "padělání" svého podpisu na zástavní smlouvě ze dne 14.4.2006. Protože soudy tímto způsobem nepostupovaly, zatížily řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, k níž dovolací soud přihlédl (§ 242 odst. 3 věta druhá o.s.ř.) a která zakládá závěr, že napadený rozsudek odvolacího soudu není správný.

Nejvyšší soud České republiky proto rozsudek odvolacího soudu ve věci samé (s výjimkou dovoláním nenapadeného výroku o určení neplatnosti zástavní smlouvy), jakož i v kcesorických výrocích o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 243b odst. 2 části věty za středníkem o.s.ř. zrušil. Vzhledem k tomu, že důvody, pro které byl zrušen rozsudek odvolacího soudu, platí také na rozsudek soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud České republiky v odpovídajícím rozsahu (tedy s výjimkou výroku o určení neplatnosti zástavní smlouvy) i toto rozhodnutí a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně (Okresnímu soudu v Novém Jičíně) k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 věta druhá o.s.ř.).

Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§ 243d odst. 1 část první věty za středníkem a věta druhá o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. října 2012 JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu