21 Cdo 3409/2009
Datum rozhodnutí: 10.11.2010
Dotčené předpisy: § 218 písm. c) o. s. ř. ve znění do 30.06.2009, § 243b odst. 5 věta první o. s. ř. ve znění do 30.06.2009




21 Cdo 3409/2009


U S N E S E N Í



Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobců a) M. Z. a b) I. Z. , obou bytem v J., obou zastoupených JUDr. Ivanou Heřmanskou, advokátkou se sídlem v Praze 6, Stavitelská č. 6, proti žalovanému M. M. , zastoupenému JUDr. Josefem Moravcem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí č. 135/19, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 1 C 386/2000, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 10. února 2009 č.j. 29 Co 873/2008-379, takto:

I. Dovolání žalovaného se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení 5.300,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Ivany Heřmanské, advokátky se sídlem v Praze 6, Stavitelská č. 6.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst.2 o.s.ř.):



Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 10.2.2009 č.j. 29 Co 873/2008-379, kterým byl - poté, co byl předchozí rozsudek odvolacího soudu zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 16.9.2008 č.j. 21 Cdo 3997/2007-367 - potvrzen rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 18.10.2006 č.j. 1 C 386/2000-328, jímž bylo určeno, že "nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště v J. n. N., pro k.ú. M., obec M., jako objekt k bydlení čp. 15, Č., 1. díl, s pozemkem parc. č. 444 - stavební a pozemkem parc. č. 1151 - ostatní plocha, manipulační plocha, jsou ve společném jmění manželů M. Z. a I. Z., a jímž bylo rozhodnuto, že "účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení", a kterým bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků "nemá právo na náhradu nákladů řízení odvolacího včetně řízení dovolacího", není přípustné podle ustanovení § 237 odst.1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, [ve znění účinném do 30.6.2009 (dále jen "o.s.ř."), neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1.7.2009 (srov. Čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů a další související zákony)], a to již proto, že ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí ve věci samé, jež by odvolací soud zrušil, a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst.1 písm.c) o.s.ř., když závěry odvolacího soudu jsou v souladu se závazným právním názorem, vyjádřeným v této věci v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 16.9.2008 č.j. 21 Cdo 3997/2007-367, a když nemohlo být přihlédnuto k námitkám vyjádřeným v podání žalovaného ze dne 7.7.2009 (učiněnému po uplynutí dovolací lhůty) a k uplatněným novým skutečnostem (srov. § 241a odst.4 o.s.ř.).

Nejvyšší soud ČR proto dovolání žalovaného - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení § 243b odst.5 věty první a § 218 písm.c) o.s.ř. odmítl.

V dovolacím řízení vznikly žalobcům v souvislosti se zastoupením advokátkou náklady, které spočívají v paušální odměně ve výši 5.000,- Kč [srov. § 5 písm. b), § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č.110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb.] a v paušální částce náhrad výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a č. 276/2006 Sb.), celkem ve výši 5.300,- Kč; náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad k nákladům řízení nepatří, neboť advokátka, která žalobce zastupovala, v rozporu s ustanovením § 14a vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a 276/2006 Sb. neprokázala, že by byla plátcem této daně. Protože dovolání žalovaného bylo odmítnuto, dovolací soud mu podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. uložil, aby žalobcům tyto náklady nahradil. Žalovaný je povinen přiznanou náhradu nákladů řízení v celkové výši 5.300,- Kč zaplatit k rukám advokátky, která žalobce v tomto řízení zastupovala (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. listopadu 2010
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu