21 Cdo 331/2014
Datum rozhodnutí: 03.04.2014
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř., § 243c odst. 1 věta první o. s. ř.



21 Cdo 331/2014


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce M. Š. , zastoupeného JUDr. Stanislavem Chmurou, advokátem se sídlem v Praze, Konviktská č. 297/12, proti žalované České republice Ministerstvu obrany, se sídlem v Praze, Tychonova č. 0/1, IČO 601 62 694, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 10 C 237/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. ledna 2013 č. j. 23 Co 266/2012-140, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9.1.2013 č. j. 23 Co 266/2012-140 není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k předpokladům odpovědnosti za škodu a k běhu promlčecí lhůty srov. například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 5. 2003 sp. zn. 21 Cdo 2308/2002, který byl uveřejněn v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. C 1932, sv. 25, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18. 10. 2005, sp. zn. 21 Cdo 2877/2004 uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod č. 52, roč. 2006, nebo rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7.7.2011, sp. zn. 21 Cdo 752/2010 uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 153, roč. 2011; k tvrzení, že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy srov. např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.8.2002 sp.zn. 25 Cdo 1839/2000, který byl uveřejněn pod č. 59 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2004, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21.4.2010 sp.zn. 21 Cdo 740/2009) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. dubna 2014


JUDr. Zdeněk Novotný předseda senátu