21 Cdo 298/2014
Datum rozhodnutí: 03.04.2014
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř., § 241a odst. 1 o. s. ř., § 243c odst. 1 věta první o. s. ř.



21 Cdo 298/2014


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce J. R. , zastoupeného JUDr. Michalem Steinerem, advokátem se sídlem v Praze 1, Platnéřská č. 88/9, proti žalovanému GTS Czech s.r.o. se sídlem v Praze 3, Přemyslovská č. 2845/43, IČO 284 92 170, zastoupenému JUDr. Petrem Hostašem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Struze č. 1740/7, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 20 C 80/2011, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. října 2013 č. j. 62 Co 358/2013-154, takto:

I. Dovolání žalovaného se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.800,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Michala Steinera, advokáta se sídlem v Praze, Platnéřská č. 88/9.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 10. 2013 č. j. 62 Co 358/2013-154, není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce účelu přijatých organizačních změn srov. zejména právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27.4.2004 sp. zn. 21 Cdo 2204/2003, který byl uveřejněn pod č. 54 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005; k otázce výkladu jednání v rozporu s dobrými mravy srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.6.2000, sp. zn. 21 Cdo 992/99, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 11, ročník 2000, pod pořadovým číslem 126] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

V části, v níž dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. (zpochybňuje-li skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující), dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. dubna 2014
JUDr. Zdeněk Novotný předseda senátu