21 Cdo 2826/2004
Datum rozhodnutí: 10.11.2005
Dotčené předpisy: § 240 předpisu č. 99/1963Sb., § 241 předpisu č. 99/1963Sb., § 241b předpisu č. 99/1963Sb., § 104 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb., § 241a odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb., § 241b odst. 3 předpisu č. 99/1963Sb., § 243c odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb., § 243c odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb., § 43 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.




21 Cdo 2826/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobce M. Č., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1) V. B. a 2) S. B., o žalobě pro zmatečnost podané žalovanými proti rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne 8.9.1998 č.j. 4 C 229/98-18, usnesení Okresního soudu v Benešově ze dne 17.9.1999 č.j. 4 Nc 28/99-8 a usnesení Okresního soudu v Benešově ze dne 31.5.2000 č.j. E 442/99-19, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 4 C 231/2002, o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. února 2004 č.j. 29 Co 39/2004-66, takto:

I. Dovolání žalovaného 1) se odmítá.

II. Řízení o dovolání žalované 2) se zastavuje.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 1.625,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem ze dne 8.9.1998 č.j. 4 C 229/98-18 rozhodl Okresní soud v Benešově o části předmětu řízení pro uznání žalovaných tak, že žalovaným uložil, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobci částku 371.209,33 Kč. Usnesením ze dne 17.9.1999 č.j. 4 Nc 28/99-8 nařídil Okresní soud v Benešově na návrh žalobce předběžné opatření, kterým žalovaným zakázal nakládání "s nemovitostmi objektu bydlení čp. 3 na pozemkové parcele č. 4121 o výměře 701 m2, zastavěnou plochou p.č. 4121 o výměře 701 m2, nemovitosti zapsány na LV č. 3493 vedeném Katastrálním úřadem v B., pro katastrální území B., obec B.", spočívající "v prodeji, darování, zatížení zástavními právy, věcnými právy ve prospěch třetích osob, nájemním právem, vložením předmětných nemovitostí jako vkladu do obchodních společností, družstev, ručení těmito nemovitostmi". Usnesením ze dne 31.5.2000 č.j. E 442/99-19 nařídil Okresní soud v Benešově podle svého rozsudku ze dne 8.9.1998 č.j. 4 C 229/98-18 k uspokojení pohledávky žalobce ve výši 371.209,33 Kč výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí žalovaných, a to "objektu bydlení čp. 3 M., na pozemku č. parc. 4121, pozemku č.parc. 4121 - zastavěná plocha, vše zapsáno na LV číslo 3493 pro k. ú. B., obec B., u Katastrálního úřadu v B.", a žalovaným uložil, aby zaplatili žalobci na náhradě nákladů nařízení výkonu rozhodnutí 13.776,- Kč.

Žalovaní podali u Okresního soudu v Benešově dne 26.2.2002 žalobu pro zmatečnost, kterou se domáhali zrušení rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne 8.9.1998 č.j. 4 C 229/98-18, usnesení Okresního soudu v Benešově ze dne 17.9.1999 č.j. 4 Nc 28/99-8 a usnesení Okresního soudu v Benešově ze dne 31.5.2000 č.j. E 442/99-19. Žalobu zdůvodnili zejména tím, že "již přes dva roky nebylo vydáno rozhodnutí o dovolání proti předmětnému rozsudku" a že odvolací soud "neprojednal řádně jimi podaná odvolání proti uvedeným usnesením", a namítli promlčení pohledávky žalobce ve věci vedené pod sp. zn. 4 C 229/98.

Okresní soud v Benešově usnesením ze dne 28.11.2003 č.j. 4 C 231/2002-56 - poté, co usnesením ze dne 31.10.2003 č.j. 4 C 231/2002-52 žalované vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení odstranili vady svého podání, spočívající v tom, že v žalobě nebyly vymezen důvod zmatečnosti a vylíčeny skutečnosti, které by svědčily o tom, že je žaloba podána včas, a současně je poučil, z jakých důvodů lze podat žalobu pro zmatečnost a jakým způsobem mají chybějící náležitosti doplnit a že žaloba bude odmítnuta, nebude-li podání řádně doplněno, a co dovodil, že vady podání nebyly odstraněny - žalobu pro zmatečnost podle ustanovení § 43 o.s.ř. odmítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

K odvolání žalovaných Krajský soud v Praze usnesením ze dne 11.2.2004 č.j. 29 Co 39/2004-66 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že žaloba pro zmatečnost nebyla podána z důvodů taxativně uvedených v ustanovení § 229 o.s.ř. a že nebyly uvedeny (tvrzeny) skutečnosti svědčící o tom, že žaloba byla podána včas.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, v němž uvedli, že "bude podrobně doplněno ve lhůtě 15 dnů ode dne 18.6.2004". Dne 23.7.2004 podal žalovaný 1) u soudu prvního stupně doplnění dovolání.

Žalobce navrhl, aby dovolací soud dovolání zamítl. Uvedl, že většina podání žalovaných nesplňuje formální náležitosti a směřuje pouze k účelovým průtahům řízení a že "nejinak je tomu i v případě předmětného dovolání". Domnívá se, že dovolání nebylo doplněno ve lhůtě podle ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. a že neobsahuje dovolací důvody. Rozhodnutí odvolacího soudu považuje za správné.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po přezkoumání napadeného usnesení, které provedl bez nařízení jednání (§ 243a odst.1 věta první o.s.ř.), dospěl k závěru, že dovolání žalovaného 1) trpí vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat, a že meritornímu rozhodnutí o dovolání žalované 2) brání nedostatek podmínky dovolacího řízení.

Podle § 240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Podle ustanovení § 241 odst. 1 o.s.ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy [tj. ve věcech uvedených v ustanovení § 3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů].

Podle ustanovení § 241 odst. 2 o.s.ř. odstavec 1 neplatí,

a) je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání,

b) je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná-li za ně osoba uvedená v § 21, 21a anebo v § 21b, která má právnické vzdělání.

Podle ustanovení § 241 odst. 3 o.s.ř. neplatí § 241 odst.1 o.s.ř. také tehdy, je-li dovolatelem obec, kterou zastupuje stát podle § 26a o.s.ř., jedná-li jménem státu za zastoupenou obec osoba uvedená v § 26a odst. 3 o.s.ř., která má právnické vzdělání.

Podle ustanovení § 241 odst. 4 o.s.ř. musí být dovolání sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v § 241 odst, 2 písm. a) o.s.ř., advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21, v § 21a, § 21b anebo v § 26a odst. 3 o.s.ř., která má právnické vzdělání.

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby dovolatel, který je fyzickou osobou, měl právnické vzdělání nebo, jestliže takového vzdělání nedosáhl, aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc (advokátem), popřípadě notářem, jde-li v řízení o věc uvedenou v ustanovení § 3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. V případě, že dovolatelem je právnická osoba, stát, nebo vyšší územně samosprávný celek (kraj), uvedená okolnost má za následek, že za něj musí jednat osoba uvedená v ustanovení § 21 o.s.ř. nebo v ustanovení § 21a o.s.ř. anebo v ustanovení § 21b o.s.ř., která má právnické vzdělání, nebo že musí být při podání dovolání zastoupen advokátem, popřípadě, jde-li v řízení o věc uvedenou v ustanovení § 3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, notářem. Podala-li dovolání obec, uvedené znamená, že za ni musí jednat osoba uvedená v ustanovení § 21b o.s.ř., která má právnické vzdělání, nebo, zastupuje-li obec stát podle ustanovení § 26a o.s.ř., osoba uvedená v ustanovení § 26a odst.3 o.s.ř., která má právnické vzdělání, nebo že musí být při podání dovolání zastoupena advokátem, popřípadě, jde-li v řízení o věc uvedenou v ustanovení § 3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, notářem. Z ustanovení § 241 odst. 4 o.s.ř. současně vyplývá, že dovolání musí být sepsáno advokátem, notářem [jde-li v řízení o věc uvedenou v ustanovení § 3 odst.1 písm.b) a § 3 odst.2 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů] nebo osobou uvedenou v ustanoveních § 21, § 21a, § 21b o.s.ř. anebo v ustanovení § 26a odst.3 o.s.ř., která má právnické vzdělání, ledaže by byla dovolatelem fyzická osoba, která dosáhla právnické vzdělání.

Ustanovení § 241 o.s.ř., které určuje tzv. povinné (nucené) zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit (postupem uvedeným v ustanovení § 241b odst.2 o.s.ř.), bez jejíhož splnění však nelze meritorně (věcně) rozhodnout o dovolání.

V posuzované věci bylo doloženo, že žalovaný 1) má právnické vzdělání a že je tedy u něj splněna výjimka z tzv. povinného (nuceného) zastoupení dovolatele podle ustanovení 241 odst.2 písm.a) o.s.ř. Ohledně žalované 2) však nebylo prokázáno (a ani tvrzeno), že by měla právnické vzdělání, a při podání dovolání nebyla zastoupena advokátem a ani jí podané dovolání nebylo advokátem sepsáno.

K odstranění nedostatku povinného (nuceného) zastoupení soud prvního stupně usnesením ze dne 30.7.2004 č.j. 4 C 231/2002-76 žalovanou 2) ve smyslu ustanovení § 241b odst.1 a 2 o.s.ř. vyzval, aby si pro podání dovolání v této věci zvolila zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11.2.2004 č.j. 29 Co 39/2004-66; současně jí poučil, že dovolací řízení soud zastaví, nebude-li do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání. Uvedené usnesení bylo žalované 2) doručeno dne 27.8.2004; žalovaná 2) však výzvě dosud nevyhověla a nedostatek povinného (nuceného) zastoupení neodstranila.

Vzhledem k tomu, že žalovaná přes výzvu soudu neodstranila nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení § 241 o.s.ř., ačkoliv byla o důsledcích své nečinnosti poučena, Nejvyšší soud České republiky řízení o dovolání žalované 2) - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení § 241b odst.2 a § 104 odst. 2 věty třetí o.s.ř. zastavil.

Podle ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání; nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v ustanovení § 241 o.s.ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30 o.s.ř.), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

Dovolání lze podat z důvodu, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nebo že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst.2 o.s.ř.). Je-li dovolání přípustné podle ustanovení § 237 odst.1 písm.a) a b) o.s.ř., popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení (§ 238 a § 238a o.s.ř.), lze dovolání podat také z důvodu, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu oporu v provedeném dokazování (§ 241a odst.3 o.s.ř.).

K uplatnění dovolacího důvodu ve smyslu ustanovení § 241a odst.1 o.s.ř. nepostačuje, jestliže dovolatel v dovolání pouze označí některý z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení § 241a odst. 2 a 3 o.s.ř. (například tím, že odkáže na ustanovení zákona nebo že odcituje jeho zákonnou skutkovou podstatu). V dovolání je uvedeno, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen tehdy, jestliže dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že určitý dovolací důvod je dán, tedy - řečeno jinak - jestliže vylíčí okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které tak naplňují alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení § 241a odst.2 a 3 o.s.ř. Chybí-li v dovolání vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné z hlediska jeho správnosti přezkoumat (srov. § 242 odst. 3 větu první o.s.ř.).

Dovolání, které neobsahuje údaj o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným (neúplným) podáním. Dovolatel tuto vadu dovolání může odstranit a své dovolání doplnit o uvedení dovolacích důvodů - jak vyplývá z ustanovení § 241b odst.3 o.s.ř. - jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. V případě, že dovolání podal dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení (tj. nemá-li sám nebo osoba, která za něj jedná, právnické vzdělání - srov. § 241 o.s.ř.) a který z tohoto důvodu byl ve smyslu ustanovení § 104 odst.2 o.s.ř. soudem řádně vyzván (srov. § 241b odst.2 o.s.ř.) k odstranění uvedeného nedostatku podmínky řízení, prodlužuje se běh této lhůty až do dne, kterým uplyne lhůta, která mu byla určena k odstranění nedostatku povinného zastoupení. Požádá-li však dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení, ještě před uplynutím lhůty k podání dovolání, popř. před uplynutím prodloužené lhůty, soud o ustanovení zástupce pro podání dovolání, běží lhůta dvou měsíců k doplnění dovolání znovu ode dne právní moci usnesení, kterým bylo o jeho žádosti rozhodnuto. Marným uplynutím lhůty podle ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. se původně odstranitelná vada (neúplnost) dovolání, spočívající v tom, že v dovolání nebyl uveden dovolací důvod, stává neodstranitelnou. Znamená to mimo jiné, že po uplynutí této lhůty není možné dovolatele postupem podle ustanovení § 241b odst.1, § 209 a § 43 o.s.ř. vyzvat k doplnění dovolání o uvedení dovolacího důvodu a že dovolací soud k případnému opožděnému doplnění dovolání o tuto náležitost nemůže přihlížet. Protože v dovolacím řízení, v němž nebyl vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní, nelze pokračovat, musí být dovolání, které neobsahuje dovolací důvod a které o tuto náležitost nebylo do uplynutí lhůty uvedené v ustanovení § 241b odst.3 o.s.ř. doplněno, podle ustanovení § 243c odst.1 a § 43 odst.2 o.s.ř. odmítnuto (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.6.2003 sp. zn. 29 Odo 108/2002, které bylo uveřejněno pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2004).

V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že žalovaný 1) podal proti usnesení odvolacího soudu včas dovolání a že - jak uvedeno již výše - splňuje podmínky pro výjimku z povinného (nuceného) zastoupení advokátem (notářem) v dovolacím řízení. Ve svém dovolání však neuvedl, z jakých důvodů usnesení odvolacího soudu napadá (odkázal v tomto směru jen na své další podání), a dovolání v tomto směru doplnil až podáním ze dne 15.7.2004, které odevzdal držiteli poštovní licence dne 23.7.2004. Protože dovolací lhůta uplynula dnem 21.6.2004, doplnil žalovaný 1) své dovolání o vylíčení dovolacích důvodů po marném uplynutí lhůty podle § 241b odst.3 o.s.ř.. Protože k opožděně provedenému doplnění dovolání o údaj, z jakých důvodů se usnesení odvolacího soudu napadá, nelze přihlédnout, žalovaný 1) tak dovolacímu soudu, který je - jak již výše uvedeno - vázán uplatněnými dovolacími důvody, zabránil, aby mohl napadené usnesení odvolacího soudu po stránce kvalitativní (z hlediska jeho správnosti) přezkoumat. Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného 1) - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 věty první o.s.ř. odmítl.

V dovolacím řízení vznikly žalobci v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které spočívají v paušální odměně ve výši 1.550,- Kč (srov. § 10 odst.2, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15, § 16 odst.1 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č. 110/2004 Sb. a č. 617/2004 Sb.) a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 75,- Kč (srov. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb. a č. 618/2004 Sb.), celkem ve výši 1.625,- Kč. Protože dovolání žalované 2) bylo zastaveno a dovolaní žalovaného 1) bylo odmítnuto, dovolací soud jim podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 146 odst.2 věty první a § 146 odst. 3 o.s.ř. uložil, aby žalobci tyto náklady nahradili. Žalovaní jsou povinni přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit společně a nerozdílně k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. listopadu 2005

JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.

předseda senátu