21 Cdo 2751/2015
Datum rozhodnutí: 12.08.2015
Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 o. s. ř.



21 Cdo 2751/2015

U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Romana Fialy ve věci úschovy částky 67.421,- Kč, určené pro příjemkyni Z. Š. , zastoupenou JUDr. Ing. Adamem Černým, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 2, Dřevná č. 382/2, za účasti složitele MASOX a.s. se sídlem v Praze 1, Václavské nám. č. 794/38, IČO 28373154, zastoupeného Mgr. Martinem Kašparem, advokátem v P., o žádosti příjemkyně na vydání předmětu úschovy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp.zn. 13 Sd 8/2014, o dovolání složitele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. prosince 2014 č.j. 24 Co 186/2014-76, takto:

I. Dovolání složitele se odmítá .
II. Složitel je povinen zaplatit příjemkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.800,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Ing. Adama Černého, LL.M., advokáta se sídlem v Praze 2, Dřevná č. 382/2.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání složitele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30.12.2014 č.j. 24 Co 186/2014-76 není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je (v posouzení otázky, ve kterých případech se vyžaduje souhlas složitele s vydáním předmětu úschovy příjemci) v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4.5.2010 sp. zn. 21 Cdo 293/2009, které bylo uveřejněno pod č. 96 v časopise Soudní judikatura, roč. 2012, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.5.2010 sp. zn. 21 Cdo 395/2009, který byl uveřejněn pod č. 95 v časopise Soudní judikatura, roč. 2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4.11.2011 sp. zn. 21 Cdo 2119/2010) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Dovolání složitele navíc neobsahuje v rozporu s ustanovením § 241a odst.2 o.s.ř. údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o.s.ř.) [srov. též právní názor vyslovený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.9.2013 sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, které bylo uveřejněno pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014, a v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.8.2013 sp. zn. 29 NSČR 55/2013, které bylo uveřejněno pod č. 116 v časopise Soudní judikatura, roč. 2014], a v dovolacím řízení proto nelze pokračovat.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání složitele podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. srpna 2015

JUDr. Ljubomír Drápal předseda senátu