21 Cdo 2728/2014
Datum rozhodnutí: 28.01.2015
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř. ve znění do 30.06.2009, § 238 o. s. ř. ve znění do 30.06.2009, § 238a o. s. ř. ve znění do 30.06.2009, § 239 o. s. ř. ve znění do 30.06.2009, § 175e o. s. ř., § 243b odst. 5 písm. věty první) o. s. ř. ve znění do 30.06.2009, § 218 písm. c) o. s. ř. ve znění do 30.06.2009



21 Cdo 2728/2014


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Ljubomíra Drápala ve věci dědictví po M. B. , zemřelém dne 14. listopadu 2003,, za účasti 1) Mgr. M. J. , 2) Fakultní nemocnice v Motole , se sídlem v Praze 5, V Úvalu č. 84/1, IČO 00064203, zastoupené JUDr. Ivou Vaňovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, U Havlíčkových sadů č. 422/1, 3) Nadace Partnerství , se sídlem v Brně, Údolní č. 567/33, IČO 45773521, 4) M. M. , zastoupeného Evou Chlumovou, narozenou dne 21. června 1959, bytem v Třinci, Sosnová č. 363, jako obecnou zmocněnkyní, a 5) J. S. , zastoupeného Mgr. Barbarou Martinů, advokátkou se sídlem v Praze 1, Štěpánská č. 643/39, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 37 D 571/2003, o dovolání J. S. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. března 2008, č. j. 24 Co 513/2007-293, takto:

Dovolání J. S. se odmítá .
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):
Dovolání J. S. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2008, č. j. 24 Co 513/2007-293, jímž bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 27. 11. 2006, č.j. 37 D 571/2003-236 (kterým soud prvního stupně zamítl v souladu s ustanovením § 175e odst. 1 a 2 o.s.ř. návrh na zajištění dědictví), není přípustné podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád [ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále jen o.s.ř. ), neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1. 7. 2009 (srov. Čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony], a to již proto, že usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé. Usnesení soudu vydané v řízení o dědictví o neodkladném opatření podle ustanovení 175e o. s. ř. (včetně zamítnutí návrhu účastníka na takové opatření) není usnesením ve věci samé (k tomu srov. např. právní názor uvedený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. 21 Cdo 1923/2007, uveřejněném pod č. 90 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2008) . Dovolání není přípustné ani podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o.s.ř., protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou taxativně vyjmenovány v ustanoveních § 238 a § 238a o.s.ř., a nejde rovněž o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ustanovení § 239 o.s.ř.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání J. S. směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání J. S. aniž by se mohl věcí dále zabývat podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.

Protože se tímto rozhodnutím řízení ve věci nekončí, bude i o náhradě nákladů tohoto dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popř. odvolacího soudu.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. ledna 2015
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu