21 Cdo 2660/2006
Datum rozhodnutí: 14.06.2007
Dotčené předpisy:





21 Cdo 2660/2006


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce V. B., zastoupeného advokátem, proti žalovanému P., s.r.o. v likvidaci, zastoupenému advokátem, o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 15 C 69/2002, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. listopadu 2005 č.j. 23 Co 409/2005-147, takto:


I. Dovolací řízení se zastavuje.


II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 1.550,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.


O d ů v o d n ě n í :


Žalobce se domáhal, aby bylo určeno, že je neplatné okamžité zrušení pracovního poměru, které mu žalovaný dal dopisem ze dne 13.2.2002 z důvodu uvedeného v ustanovení § 53 odst.1 písm.b) zákoníku práce. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že se vytýkaného porušení pracovní kázně nedopustil.


Obvodní soud pro Prahu 4 - poté, co jeho rozsudek ze dne 23.10.2002 č.j. 15 C 69/2002-35 byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26.2.2003 č.j. 11 Co 26/2003-52 zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení - rozsudkem ze dne 10.9.2004 č.j. 15 C 69/2002-115 žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 2.000,- Kč a že žalovaný je povinen zaplatit "na účet zdejšího soudu svědečné" ve výši 1.062,- Kč. Dospěl k závěru, že žalobce neporušil pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem že je proto okamžité zrušení pracovního poměru neplatné.


K odvolání účastníků Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 9.11.2005 č.j. 23 Co 409/2005-147 změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že výši náhrady nákladů řízení stanovil částkou 7.225,- Kč a že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku; ve výroku o věci samé a o povinnosti žalovaného "zaplatit státu znalečné" rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Při rozhodování ve věci samé se ztotožnil se soudem prvního stupně v tom, že žalovaný neporušil pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem.


Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které podáním ze dne 2.6.2006 vzal zpět.


Žalobce uvedl, že dovolání není opodstatněné, neboť soudy rozhodly ve věci správně. Po zpětvzetí dovolání navrhl, aby dovolací řízení bylo zastaveno.


Protože dovolání bylo vzato zcela zpět, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) podle ustanovení § 243b odst. 5 věty druhé o.s.ř. dovolací řízení zastavil.


V dovolacím řízení vznikly žalobci (jako účelně vynaložené) v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které spočívají v paušální odměně ve výši 1.250,- Kč [srov. § 7 písm.c), § 10 odst. 3, § 14 odst.1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č. 110/2004 Sb. a č. 617/2004 Sb. a čl. II vyhlášky č. 277/2006 Sb.] a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb. a č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a č. 276/2006 Sb. a čl. II vyhlášky č. 276/2006 Sb.), celkem ve výši 1.550,- Kč; náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrady k nákladům řízení nepatří, neboť advokát, který žalobce zastupoval, v rozporu s ustanovením § 14a vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb. a č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a č. 276/2006 Sb. neprokázal, že by byl plátcem této daně.


Protože dovolací řízení bylo zastaveno, dovolací soud žalovanému podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty první o.s.ř. uložil, aby žalobci náklady v celkové výši 1.550,- Kč nahradil. Žalovaný je povinen přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 14. června 2007


JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.


předseda senátu