21 Cdo 2530/2015
Datum rozhodnutí: 06.08.2015
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř., § 241a odst. 1 o. s. ř., § 243c odst. 1 věta první o. s. ř., § 366 a násl. předpisu č. 262/2006Sb., § 7 předpisu č. 440/2001Sb.



21 Cdo 2530/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. v právní věci žalobkyně B. S. , zastoupené Mgr. Bc. Tomášem Kasalem, LL.M., advokátem se sídlem v Kolíně, Kutnohorská č. 43, proti žalované Kaufland Česká republika v.o.s., se sídlem v Praze 6, Bělohorská č. 2428/203, IČO 251 10 161, zastoupené JUDr. Oto Kunzem, advokátem se sídlem v Praze 3, Vinohradská č. 89/90, o náhradu škody, za účasti Kooperativy pojišťovny, a.s., Vienna Insurance Group, se sídlem v Praze 8, Pobřežní č. 665/21, IČO 471 16 617, jako vedlejšího účastníka na straně žalované, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 7 C 84/2011, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. ledna 2014 č.j. 23 Co 547/2013-275, 23 Co 548/2013, takto:

I. Dovolání žalobkyně se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28.1.2014 č.j. 23 Co 547/2013-275, není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k otázce přiměřenosti míry zvýšení odškodnění v případech hodných mimořádného zřetele srov. např. právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2010 sp. zn. 21 Cdo 2581/2009, v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2011 sp. zn. 21 Cdo 2327/2010, k existenci vztahu přiměřenosti mezi přiznanou výší náhrady škody a způsobenou škodou na zdraví srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2011 sp. zn. 21 Cdo 1622/2010, v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2011 sp. zn. 21 Cdo 3885/2009 a v nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 29.9.2005, sp. zn. III. ÚS 350/03) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

V části dovolání žalobkyně uplatnila jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. (zpochybňuje-li skutkové zjištění, které bylo pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující - tj. že výše odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění, o níž rozhodl odvolací soud neodpovídá skutkovým okolnostem případu ), a proto dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věty druhé o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 6. srpna 2015

JUDr. Zdeněk Novotný předseda senátu


ref.: dr. Novotný