21 Cdo 2404/2014
Datum rozhodnutí: 04.12.2014
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013, § 243 odst. 1 písm. věty první) o. s. ř. ve znění od 01.01.2013, § 109 odst. 1 písm. c) o. s. ř.



21 Cdo 2404/2014


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Ljubomíra Drápala ve věci dědictví po RNDr. D. K. , zemřelé dne 26. února 2011, za účasti 1) prof. RNDr. L. K., DrSc. , zastoupeného Mgr. Vojtěchem Láskou, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 1, Letenská č. 121/8, 2) Ing. Š. K., PhD. , 3) MUDr. F. K. , vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 26 D 410/2011, o dovolání prof. RNDr. L. K., DrSc., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. září 2013, č. j. 24 Co 164/2013-267, takto:

I. Dovolání prof. RNDr. L. K., DrSc. se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání prof. RNDr. L. K., DrSc. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. září 2013, č. j. 24 Co 164/2013-267, není přípustné podle § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k závěru odvolacího soudu o možnosti dospět k názoru, že nepodá návrh Ústavnímu soudu na zrušení ustanovení § 175m, § 175l a § 175o o.s.ř. pro namítaný rozpor s ústavním pořádkem a že z tohoto důvodu nepřeruší řízení podle ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) o.s.ř. srov. například usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 6. 2006, sp. zn. 21 Cdo 1792/2005, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2387/2012, který byl uveřejněn ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 72, roč. 2013, a dále závěry přijaté v nálezu Ústavního soudu ze dne 6. 6. 1995, sp. zn. I. ÚS 30/94, uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod číslem 26, ročník 1995) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Závěr odvolacího soudu, že oprávněnost zjišťování a uvedení údajů o majetku zůstavitelky v dědickém řízení vyplývá ze zákona, je dána samotným smyslem dědického řízení a nemůže zakládat rozpor s ústavním pořádkem, je správný.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání prof. RNDr. L. K., DrSc. podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. prosince 2014


JUDr. Roman Fiala předseda senátu