21 Cdo 2355/2010
Datum rozhodnutí: 27.04.2011
Dotčené předpisy: § 241b odst. 3 o. s. ř., § 43 odst. 2 o. s. ř., § 243c odst. 1 o. s. ř.




21 Cdo 2355/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně J. P. , proti žalovaným 1) P. Ch. , zastoupenému JUDr. Petrem Paroubkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Jana Masaryka č. 26, 2) M. D. , o prodej zástavy, o žalobách pro zmatečnost a na obnovu řízení, podaných žalovaným 1) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. prosince 2003, č.j. 62 Co 499/2003-169, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. září 2004, č.j. 29 Co 375/2004-208, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. prosince 2004, č.j. 29 Co 493/2004-217, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 25. července 2005, č.j. 9 C 7/2000-266, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. října 2005, č.j. 29 Co 414/2005-291, usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 5. prosince 2006, č.j. 21 Cdo 39, 90, 91, 3164/2006-298, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 25 Nc 3536/2007, o dovolání žalovaného 1) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. července 2009, č.j. 14 Co 466/2008-95, takto:

I. Dovolání žalovaného 1) se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):

Městský soud v Praze usnesením ze dne 21.7.2009, č.j. 14 Co 466/2008-95, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 13.6.2008, č.j. 25 Nc 3536/2007-47, ve výroku, kterým byla odmítnuta žaloba na obnovu řízení (výrok I.), a změnil usnesení obvodního soudu ve výroku, kterým byla odmítnuta žaloba pro zmatečnost tak, že se žaloba neodmítá (výrok II.).; současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení o žalobě na obnovu řízení (výrok III.). Proti výroku I. a III. usnesení odvolacího soudu podal žalovaný 1) dovolání.

Podle ustanovení § 241b odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř. ), dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání (srov. § 240 o.s.ř.). Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241 o.s.ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30 o.s.ř.), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

Marným uplynutím dovolací lhůty se uvedené vady dovolání stávají neodstranitelnými. Dovolání, které nebylo o uvedené náležitosti doplněno v propadné (prekluzivní) lhůtě určené v ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř., Nejvyšší soud České republiky podle ustanovení § 43 odst. 2 o.s.ř. odmítne (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.6.2003, sp.zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 21, ročník 2004 a v časopise Soudní judikatura pod č. 119, ročník 2003).

V posuzovaném případě žalovaný 1) ve včasném dovolání proti usnesení odvolacího soudu nevylíčil okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost napadeného usnesení odvolacího soudu a které by mohly naplnit kterýkoli z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení § 241a odst. 2 o.s.ř., a to ani prostřednictvím zástupce, jenž mu byl ustanoven usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 6.1.2010, č.j. 25 Nc 3536/2007-105, které nabylo právní moci dne 9.4.2010. Lhůta k doplnění dovolání o chybějící dovolací důvody žalovanému 1) marně uběhla ve středu dne 9.6.2010 (srov. § 57 odst. 2 o.s.ř.).

Pro úplnost je na místě dodat, že na výše uvedeném nemůže nic změnit ani to, že ustanovený advokát opakovaně požádal o prodloužení lhůty k doplnění dovolání, neboť lhůta uvedená v § 241b odst. 3 o.s.ř. je lhůtou zákonnou a soud ji nemůže prodloužit (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.3.2005 sp.zn. 29 Odo 25/2005, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 91, ročník 2005).

Z uvedeného vyplývá, že dovolání Ing. P. Ch. trpí neodstranitelnými vadami, a Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného 1) aniž by se mohl věcí dále zabývat podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 o.s.ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. dubna 2011



JUDr. Roman Fiala, v. r.
předseda senátu