21 Cdo 2327/2003
Datum rozhodnutí: 29.01.2004
Dotčené předpisy: § 238a odst. 1 písm. b) předpisu č. 99/1963Sb., § 238a odst. 2 písm. b) předpisu č. 99/1963Sb., § 237 odst. 1 písm. b) předpisu č. 99/1963Sb., § 237 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb., § 243c odst. 2 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.




21 Cdo 2327/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobců A) N. P., spol. s r.o., zastoupeného advokátem, a B) H. "P." P., a.s., proti žalovaným 1) M. N. a 2) M. M., oběma zastoupeným advokátem, o vyklizení, o žalobě pro zmatečnost podané žalobci proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. června 2002 č.j. 20 Co 131/2002-54, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 66 C 9/2002, o dovolání žalovaných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. května 2003 č.j. 11 Cmo 65/2003-36, takto:

I. Dovolání žalovaných se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Dovolání žalovaných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28.5.2003 č.j. 11 Cmo 65/2003-36, kterým bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28.11.2002 č.j. 66 C 9/2002-16 o vyhovění žalobě pro zmatečnost, není přípustné podle ustanovení § 238a odst.1 písm.b), § 238a odst.2 a § 237 odst.1 písm.b) o.s.ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 238a odst.1 písm.b), § 238a odst.2 a § 237 odst.1 písm.c) o.s.ř., neboť napadené usnesení odvolacího soudu nemá po právní stránce - s ohledem na to, že vychází z ustálené judikatury soudů (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21.2.2001 sp. zn. 20 Cdo 2936/99, které bylo uveřejněno pod č. 89 v časopise Soudní judikatura, roč. 2001, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.8.1999 sp. zn. 20 Cdo 1720/99, které bylo uveřejněno pod č. 47 v časopise Soudní judikatura, roč. 2000) - zásadní význam. Usnesení o odmítnutí tohoto dovolání proto není odůvodněno (§ 243c odst.2 o.s.ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst.1 a § 151 odst.1 o.s.ř., neboť žalovaní nemají s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů právo a žalobcům v dovolacím řízení náklady, které by byly potřebné k účelnému uplatňování jejich práva, nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. ledna 2004

JUDr. Ljubomír Drápal,v.r.

předseda senátu