21 Cdo 2322/2011
Datum rozhodnutí: 21.12.2011
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 o. s. ř.




21 Cdo 2322/2011


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Šebka, Ph.D. a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce Ing. V. L. , zastoupeného Mgr. Pavlem Pěnkavou, advokátem se sídlem v Ostravě - Hrabové, Místecká č. 258, proti žalovanému COMA ZÁLOHOVACÍ SYSTÉMY a.s. se sídlem v Ostravě 1, Vítkovická č. 1, IČO 60792965, zastoupenému JUDr. Josefem Vítem, advokátem se sídlem ve Vyškově, Kostelní č. 3, o 95.896,- Kč s příslušenstvím a o vzájemné žalobě o 60.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 85 C 321/2007, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. prosince 2010 č.j. 16 Co 290/2010-187, takto:

Dovolání žalovaného se odmítá .

Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o.s.ř.) :

Dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20.12.2010 č.j. 16 Co 290/2010-187, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 5.10.2010 č.j. 85 C 321/2007-176 (kterým byl zamítnut návrh žalovaného ze dne 20.9.2010 na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 20.7.2010 č.j. 85 C 321/2007-152), není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť nejde o usnesení odvolacího soudu ve věci samé (nebylo jím rozhodnuto o opodstatněnosti nároku uplatněného žalobou), ale o rozhodnutí procesní povahy. Přípustnost dovolání nevyplývá rovněž z ustanovení § 238, § 238a o.s.ř. a § 239 odst. 1 a 2 o.s.ř., neboť nejde o případy v těchto ustanoveních uvedené. Přípustnost dovolání nelze důvodně dovozovat ani z ustanovení § 239 odst. 3 o.s.ř., neboť podle tohoto ustanovení lze podat dovolání jen tehdy, bylo-li potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž byla postupem podle ustanovení § 43 o.s.ř. odmítnuta žaloba, popřípadě jímž byl podle tohoto ustanovení odmítnut jiný návrh na zahájení řízení, a nikoliv potvrdil-li odvolací soud usnesení soudu prvního stupně, jímž byl zamítnut návrh účastníka na prominutí zmeškání lhůty podle ustanovení § 58 odst. 1 o.s.ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.6.2002, sp. zn. 25 Cdo 818/2002). Z uvedeného vyplývá, že proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na prominutí zmeškání lhůty, není podle právní úpravy přípustnosti dovolání v občanském soudním řádu dovolání přípustné.

Vzhledem k tomu, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud nerozhodoval, neboť nejde o rozhodnutí, jímž se řízení (ve věci samé) končí; o těchto i dalších nákladech řízení bude proto rozhodnuto v konečném rozhodnutí (srov. § 243b odst. 5 věta první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. prosince 2011

JUDr. Ljubomír Drápal, v. r. předseda senátu