21 Cdo 2159/2004
Datum rozhodnutí: 22.12.2004
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.




21 Cdo 2159/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobců A) A. H., a B) D. H., obou zastoupených advokátkou, proti žalovanému M. K., zastoupenému advokátem, o určení, že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 5 C 1456/2002, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 3. prosince 2003 č.j. 26 Co 474/2003-62, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobci se domáhali (žalobou podanou u Okresního soudu Praha - západ dne 12.7.2002), aby bylo určeno, že "není zřízeno zástavní právo pana M. K., jako zástavního věřitele, vyplývající ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem uzavřené mezi panem M. K., jako zástavním věřitelem, a panem A. H. a paní D. H., jako zástavci, a to k domu čp. 101 se st. parcelou č. 114 a zahradě parc. č. 89/7, vše zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. 129, vedené katastrálním úřadem P. pro obec a katastrální území D.". Žalobu zdůvodnili zejména tím, že smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem, kterou uzavřeli s žalovaným k zajištění pohledávky žalovaného (podle smlouvy o půjčce), je neplatná, neboť postrádá podstatné náležitosti (datum uzavření smlouvy), a zástavní právo k předmětným nemovitostem tak nemohlo platně vzniknout.

Okresní soud Praha - západ rozsudkem ze dne 26.3.2003 č.j. 5 C 1456/2002-34 žalobu zamítl a rozhodl, že žalobci 1) a 2) jsou povinni zaplatit žalovanému společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení 6.425.- Kč k rukám advokáta JUDr. J. B. Soud prvního stupně dovodil, že žalobci a žalovaný jsou v dané věci věcně legitimováni a že žalobci mají naléhavý právní zájem na určení existence či neexistence zástavního práva. Ve věci samé dospěl k závěru, že "zástavní smlouva k nemovitostem byla platně a účinně uzavřena, neboť obsahuje podstatné náležitosti podle ustanovení § 151b odst. 4 občanského zákoníku, a že na základě této smlouvy vzniklo zástavní právo k nemovitostem".

K odvolání žalobců Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 3.12.2003 č.j. 26 Co 474/2003-62 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení 6.350,- Kč k rukám "jeho zástupce". Dospěl k závěru, že žalobci nejsou k podání žaloby aktivně legitimováni. Z provedených důkazů dovodil, že žalobci po uzavření zástavní smlouvy se žalovaným prodali zastavené nemovitosti smlouvou ze dne 21.5.1998 ing. Štefanu Ogurčákovi; zástavní právo tak přestalo působit vůči žalobcům a jeho účinky se přesunuly na nového vlastníka zástavy. Tím žalobci přestali být účastníky zástavního právního vztahu s žalovaným a věc se zcela "přestala týkat jejich právní sféry".

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, které podáním ze dne 19.4.2004 vzali zpět.

Protože dovolání bylo vzato zcela zpět, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) podle ustanovení § 243b odst. 5 věty druhé o.s.ř. dovolací řízení zastavil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobci s ohledem na výsledek řízení nemají na náhradu svých nákladů právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. prosince 2004

JUDr. Ljubomír Drápal, v.r.

předseda senátu