21 Cdo 2072/2011
Datum rozhodnutí: 28.06.2012
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. b, c) o. s. ř., § 133a o. s. ř., § 243b odst. 5 věta první o. s. ř., § 218 písm. c) o. s. ř.




21 Cdo 2072/2011


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce Ing. P. M. , zastoupeného Mgr. Ing. Milanem Sochorem, advokátem se sídlem v Brně, Divadelní č. 6, proti žalované České zbrojovce a. s. se sídlem v Uherském Brodě, Svat. Čecha č. 1283, IČO 46345965, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 6 C 356/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně pobočky ve Zlíně ze dne 4. listopadu 2010, č. j. 60 Co 393/2010-101, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):


Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně pobočky ve Zlíně ze dne 4. 11. 2010, č. j. 60 Co 393/2010-101, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 25. 6. 2010, č. j. 6 C 356/2009-78, ve věci samé (ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba na určení, že výpověď daná žalovanou žalobci ze dne 24. 11. 2008 je neplatná), není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř., a to již proto, že ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil, a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť otázka, zda přijetí organizačního opatření směřovalo k dosažení změny úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jiné organizační změny, byla vyřešena v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2004, sp. zn. 21 Cdo 2204/2003, uveřejněným ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 54, roč. 2005, a otázka břemene tvrzení podle ustanovení § 133a o. s. ř. v souladu s právním názorem vyjádřeným v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2007, sp. zn. 21 Cdo 612/2006, uveřejněném v časopise Soudní judikatura ročník 2007, pod pořadovým číslem 148, i nálezem Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. Pl. ÚS 37/04, uveřejněným pod č. 419/2006 Sb.

Protože dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud, aniž by se mohl věcí dále zabývat, je podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., protože žalobce s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. června 2012

JUDr. Mojmír Putna, v. r. předseda senátu