21 Cdo 205/2017
Datum rozhodnutí: 09.03.2017
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř., § 243c odst. 1 věta první o. s. ř., § 104a o. s. ř.



21 Cdo 205/2017


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. v právní věci žalobce J. K. , zastoupeného JUDr. MgA. Michalem Šalomounem, Ph.D., advokátem se sídlem v Třebíči, Bráfova č. 770/52, proti žalované Obci Valašská Bystřice , se sídlem ve Valašské Bystřici č. 316, IČO 003 04 352, zastoupené JUDr. Naděždou Zetkovou, advokátkou se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm, Bezručova č. 206, o žalobě pro zmatečnost, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pobočky ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. 17 C 32/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. června 2016 č.j. 15 Co 622/2015-74, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Naděždy Zetkové, advokátky se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm, Bezručova č. 206.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): Dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29.6.2016 č. j. 15 Co 622/2015-74 není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.

K otázce vázanosti usnesením vrchního soudu nebo Nejvyššího soudu o věcné příslušnosti ve smyslu ustanovení § 104a o.s.ř. srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.5.2000 sp. zn. 33 Cdo 2657/99, uveřejněný pod číslem 22/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.6.2010 sp. zn. 29 Cdo 1934/2009, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.2.2014 sp. zn. 29 Cdo 2296/2013, uveřejněné pod číslem 69/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.8.2015 sp. zn. 21 Cdo 1357/2014, uveřejněné pod číslem 17/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Z ustanovení § 104a odst. 7 o.s.ř. zcela nepochybně vyplývá, že usnesení vrchního soudu o věcné příslušnosti je závazné jak pro účastníky řízení, tak pro soudy. Rozhodl-li v posuzované věci o věcné příslušnosti Vrchní soud v Olomouci pravomocným usnesením ze dne 8.10.2009 č.j. Ncp 966/2099-11 tak, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy, nelze se věcnou příslušností v dovolacím řízení znovu zabývat; usnesení o věcné příslušnosti vydané postupem podle § 104a o.s.ř. je závazné i tehdy, je-li věcně nesprávné. Uvedenou otázkou se ostatně zabývá i Ústavní soud v odůvodnění nálezu ze dne 1.6.2010 sp. zn. I. ÚS 904/08 v části, v níž dovozuje přípustnost ústavní stížnosti proti usnesení vrchního soudu o věcné příslušnosti vydanému podle ustanovení § 104a o.s.ř.

Účelem zastupování advokátem je, aby zastupovanému účastníku byla poskytnuta právní pomoc, na kterou má v řízení před soudy každý právo, a to již od počátku řízení (srov. čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Povinnost k náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky je ve sporném řízení jak vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. - založena na principu odpovědnosti za výsledek, kterým je úspěch (neúspěch) účastníka ve věci. Právo na náhradu nákladů řízení má účastník, který měl ve věci plný úspěch, a odpovídající povinnost k zaplacení této náhrady zatěžuje účastníka, který ve věci úspěch neměl. Úspěšný účastník ovšem nemá právo na náhradu jakýchkoliv nákladů, které mu v řízení vznikly, nýbrž jen těch, které byly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva; za této podmínky má právo též na náhradu nákladů spojených s jeho zastupováním advokátem. Součástí zastupování účastníka advokátem jsou též např. porady advokáta s účastníkem, jejichž účelem je zejména, aby advokát byl od účastníka vybaven skutkovými poznatky potřebnými k jeho řádnému zastupování (to platí zvláště ve skutkově složitějších věcech), aby účastník byl od advokáta informován o výsledcích řízení v jeho jednotlivých stadiích a aby s touto znalostí věci mohl vydat advokátu pokyny k dalšímu zastupování (například aby advokát podal opravný prostředek proti rozhodnutí soudu, nebo aby ho naopak nepodával). Protože právní pomoc poskytuje advokát účastníku i tím, že za něj jako jeho zástupce v průběhu řízení nahlíží do soudního spisu a činí si z něho výpisy a opisy (§ 44 odst. 1 o.s.ř.), má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů byly-li potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva - spojených nejen s poradami se svým zástupcem, ale i s nahlížením do spisu zástupcem. Při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení je tak třeba v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 15.11.2016 sp. zn. 21 Cdo 444/2016 předně přihlédnout k povaze a okolnostem projednávané věci a ke složitosti (obtížnosti) právní služby poskytnuté advokátem.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. března 2017


JUDr. Zdeněk Novotný předseda senátu