21 Cdo 1967/2009
Datum rozhodnutí: 12.10.2010
Dotčené předpisy: § 33 odst. 1, 2, 3 a 4 předpisu č. 256/2004Sb. ve znění do 31.12.2007, § 11 předpisu č. 26/2000Sb. ve znění do 31.12.2007, § 43 odst. 1 písm. b) předpisu č. 26/2000Sb. ve znění do 31.12.2007, § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění do 30.06.2009, § 243b odst. 2 část věty před středníkem o. s. ř. ve znění do 30.06.2009




21 Cdo 1967/2009
ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce A. H. , zastoupeného Mgr. Lukášem Zscherpem, advokátem se sídlem v Plzni, Lochotínská č. 18, proti žalovaným 1) EFEKTA CONSULTING, a.s. se sídlem v Brně, Erbenova č. 312/1, IČO 60717068, 2) Karlovarské silnice, a.s. se sídlem v Českých Budějovicích, Vrbenská č. 1821/31, IČO 45359041, a 3) STRABAG SE se sídlem ve Villachu, Triglavstrasse č. 9, Rakousko, žalovaní 2) a 3) zastoupeni JUDr. L. M., o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 25 C 14/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. prosince 2008 č.j. 5 Co 2135/2008-127, takto:

I. Dovolání žalobce se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se domáhal, aby bylo určeno, že je neplatná veřejná nedobrovolná dražba akcií "vydaných společností Karlovarské silnice, a.s., IČ 45359041, se sídlem v Českých Budějovicích, Vrbenská č. 1821/31, organizovaná dražebníkem EFEKTA CONSULTING, a.s. se sídlem v Brně, Erbenova č. 312/1, IČ 60717068, která se konala dne 4.12.2007 v Brně, v dražební místnosti na adrese Brno, Erbenova 312/1 (vchod z ulice Drobného 48), PSČ: 60200". Žalobu zdůvodnil zejména tím, že se zúčastnil této veřejné nedobrovolné dražby za účelem vydražení předmětu dražby, kterým byly "cenné papíry - nekótované kmenové akcie na jméno v listinné podobě emitované" žalovanou 2) o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč, že však dražební vyhláška neobsahovala zákonné náležitosti - údaje podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 26/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, neboť dražebník neuvedl údaje o vlastníku předmětu dražby; podle názoru žalobce představuje uvedení pouze jména, příjmení a data narození bez údaje o bydlišti "neurčitou a nepřesnou specifikaci vlastníka předmětu dražby", přičemž z hlediska přechodu vlastnického práva k akciím je důležitá "jednoznačná identifikace vlastníka předmětu dražby, neboť speciální povaha akcií spočívá v tom, že je v nich inkorporováno právo jejich vlastníka na účast na akciové společnosti včetně všech práv a povinností s tím spojených". Akciové právo je totiž "natolik specifické, že zájemce o nabytí vlastnictví k akciím potřebuje znát akcionářskou strukturu společnosti naprosto detailně". Z důvodu "porušení" ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 26/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů je napadená veřejná nedobrovolná dražba ze dne 4.12.2007 neplatná.

Okresní soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 24.7.2008 č.j. 25 C 14/2008-105 žalobu zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení žalované 1) 3.206,- Kč a že žalovaná 2) a žalovaný 3) nemají právo na náhradu nákladů řízení. Z provedeného dokazování dovodil, že konání dražby bylo vyhlášeno dražební vyhláškou ze dne 27.9.2007 ve znění dodatku č. 1 ze dne 13.11.2007 a dodatku č. 2 ze dne 4.12.2007, že předmětem dražby bylo 4.627 kusů kmenových akcií o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč vydaných žalovanou 2), že akcie byly vydány na majitele, nebyly kótovány a byly v listinné podobě, že vlastníci byli označeni jako akcionáři navrhovatele dražby, kteří jsou podle ustanovení § 214 obchodního zákoníku v prodlení s převzetím listinných akcií, že přílohou dražební vyhlášky byl seznam vlastníků cenných papírů obsahující údaje o jejich datu narození, jménu a příjmení a že v tomto rozsahu byl seznam vlastníků uveřejněn stejným způsobem jako dražební vyhláška. Žalobce se zúčastnil uvedené dražby a jako účastník vznesl námitku proti konání dražby z důvodu, že nebyla splněna jedna z podmínek uvedená v ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 26/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. S přihlédnutím k tomu, že mezi účastníky "byl spor pouze ohledně dostatečného označení vlastníků předmětu dražby" (další náležitosti dražební vyhláška splňovala), soud prvního stupně dovodil, že dražební vyhláška ve znění dodatků odpovídala požadavkům stanoviska České národní banky jako orgánu pověřeného dohledem na kapitálovém trhu, která změnila stanovisko předchozího dozírajícího orgánu v tom smyslu, že "v případě veřejné dražby cenných papírů postačí, aby seznam vlastníků předmětu dražby byl pouhou přílohou dražební vyhlášky, z níž by bylo zřejmé, kde je takový seznam zveřejněn, popřípadě kde je do něj možno nahlédnout", a že je "považováno za dostačující, aby seznam vlastníků cenných papírů obsahoval u fyzických osob jméno, příjmení a datum narození". Soud prvního stupně dospěl k závěru, že takové označení vlastníků předmětu dražby zcela vylučuje záměnu vlastníka předmětu dražby s jiným vlastníkem a představuje dostatečnou identifikaci jednotlivých vlastníků cenných papírů. Žalobcem požadovaný údaj rodného čísla a bydliště soud prvního stupně nepovažoval za obligatorní náležitost dražební vyhlášky a nesouhlasil ani s námitkou žalobce o tom, že bez takového označení se nemohl dostatečně seznámit s majetkovou strukturou akciové společnosti, když z ustanovení § 214 odst. 4 obchodního zákoníku je zřejmé, že seznam vlastníků předmětu dražby obsahuje právě jména těch akcionářů, kteří byli v prodlení s převzetím listinných akcií při přeměně jejich podoby, a vydražením těchto akcií jmenovaní akcionáři pozbývají svá práva vyplývající z těchto cenných papírů.

K odvolání žalobce Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 2.12.2008 č.j. 5 Co 2135/2008-127 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované 1) na náhradě nákladů odvolacího řízení 3.206,- Kč a že žalovaná 2) a žalovaný 3) nemají právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Shodně se soudem prvního stupně dovodil, že dražebník řádně splnil svou povinnost označit vlastníka předmětu dražby ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 26/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, neboť aktuální seznam vlastníků předmětu dražby, který tvořil přílohu dražební vyhlášky, obsahoval údaje o vlastnících "v rozsahu jméno, příjmení a datum narození v případě fyzických osob"; takové označení je jednoznačné a požadavek nezaměnitelnosti byl dodržen. Z ustanovení § 33 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů vyplývá, že se na veřejnou dražbu cenných papírů vztahuje přiměřeně "zvláštní právní předpis upravující veřejné dražby"; v zákoně č. 26/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů není výslovně způsob označení vlastníka předmětu dražby uveden a nelze úspěšně dovozovat, že by u vlastníka předmětu dražby měly být uvedeny údaje o osobě ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. j) zákona č. 256/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů, tj. jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a adresa bydliště. Odvolací soud rovněž odmítl názor žalobce o tom, že by zájemce o nabytí vlastnictví k akciím potřeboval znát "detailně akcionářskou strukturu společnosti", neboť vydražením tyto osoby již nemají k prodaným akciím žádný vztah a "nejsou tedy akcionáři s právy a povinnostmi".

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Namítá, že "pro přesnou identifikaci osob" je třeba vycházet z ustanovení § 2 písm. b) zákona č. 256/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů, podle něhož se údaji o fyzické osobě rozumí "zveřejnění jména, příjmení, data narození a adresy bydliště"; protože "se jedná o zákon speciální, který dražbu cenných papírů primárně upravuje" a který jen odkazuje na přiměřené použití zákona o veřejných dražbách, bylo dražebníkem "postupováno proti textu zákona". Žalobce dále zdůrazňuje, že "zájemce o nabytí vlastnictví k akciím potřebuje znát akcionářskou strukturu společnosti naprosto detailně, a to z důvodu rozhodnutí podílet se na podnikání dané společnosti, z důvodu předejití založení jednání ve shodě v dané společnosti, z důvodu právní jistoty v osobě vlastníka, jehož věc se bude dražit a z důvodu, že se fakticky akcionářská struktura akciové společnosti může měnit do poslední chvíle". Podle dovolatele "je jediným známým, publikovaným stanoviskem" týkajícím se způsobu uveřejňování a rozsahu seznamu vlastníků předmětu dražby při organizování dražby cenných papírů Stanovisko ze dne 16.9.2005 vydané Komisí pro cenné papíry (předchůdcem České národní banky jako orgánu pověřeného dohledem na kapitálovém trhu), v němž se uvádí, že k označení předmětu vlastníka dražby je třeba uvést "jeho jméno, příjmení, datum narození a obec, kde má fyzická osoba své bydliště". Dovolatel se domnívá, že "není možné změnit toto stanovisko takovým způsobem, aby šlo proti textu zákona, a že takovou pravomoc nemá ani ČNB". Žalobce přípustnost dovolání dovozuje z ustanovení § 237 odst.1 písm.c) občanského soudního řádu a navrhuje, aby dovolací soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 30.6.2009 (dále jen "o.s.ř."), neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1.7.2009 (srov. Čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů a další související zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř., se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o.s.ř.).
Podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu jsou obsaženy v ustanovení § 237 o.s.ř.

Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [§ 237 odst.1 písm.a) o.s.ř.] nebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [§ 237 odst.1 písm.b) o.s.ř.], anebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení § 237 odst.1 písm.b) o.s.ř. a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [§ 237 odst.1 písm.c) o.s.ř.].

Žalobce dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. Podle ustanovení § 237 odst.1 písm.b) o.s.ř. dovolání není přípustné, a to již proto, že soudem prvního stupně nebyl vydán rozsudek, který by byl odvolacím soudem zrušen. Dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu tedy může být přípustné jen při splnění předpokladů uvedených v ustanovení § 237 odst.1 písm.c) o.s.ř.

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení § 237 odst.1 písm.c) o.s.ř. zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem [§ 237 odst.3 o.s.ř.].

Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. § 242 odst.3 o.s.ř.); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení § 237 odst.3 o.s.ř. ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

Přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 odst.1 písm.c) o.s.ř. není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud za použití hledisek, příkladmo uvedených v ustanovení § 237 odst.3 o.s.ř., dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam skutečně má.

Pro rozhodnutí v projednávané věci bylo mimo jiné významné vyřešení právní otázky, zda pro označení vlastníka (fyzické osoby) předmětu dražby cenných papírů postačí pouze uvést jméno, příjmení a datum narození, nebo zda nezbytným předpokladem přesné identifikace vlastníka (fyzické osoby) předmětu dražby je také uvedení adresy jeho bydliště. Protože uvedená právní otázka dosud nebyla dovolacím soudem vyřešena a protože její posouzení bylo pro rozhodnutí projednávané věci významné (určující), představuje napadený rozsudek odvolacího soudu rozhodnutí, které má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud ČR proto dospěl k závěru, že dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu je přípustné podle ustanovení § 237 odst.1 písm.c) o.s.ř.

Po přezkoumání rozsudku odvolacího soudu ve smyslu ustanovení § 242 o.s.ř., které provedl bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.), Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.

Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákonů č. 635/2004 Sb., č. 179/2005 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 62/2006 Sb., č. 159/2006 Sb. a č. 120/2007 Sb., tedy podle zákona č. 256/2004 Sb. ve znění účinném do 31.12.2007 (dále jen "zákona o podnikání na kapitálovém trhu") a podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákonů č. 120/2001 Sb., č. 517/2002 Sb. a č. 257/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 181/2005 Sb., zákonů č. 377/2005 Sb., 56/2006 Sb., 315/2006 Sb. a č. 110/2007 Sb., tedy podle zákona č. 26/2000 Sb. ve znění účinném do 31.12.2007 (dále jen "zákona o veřejných dražbách").

Organizovat veřejné dražby cenných papírů může pouze dražebník cenných papírů, kterým se rozumí obchodník s cennými papíry, který má povolení k poskytování investiční služby uvedené v ustanovení § 4 odst. 2 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu (srov. § 33 odst.1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu). Na veřejnou dražbu cenných papírů se vztahuje přiměřeně zvláštní právní předpis upravující veřejné dražby, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 33 odst.2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu).

Pravidla organizování veřejné dražby cenných papírů upraví dražebník cenných papírů dražebním řádem (§ 33 odst.3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu). Dražební řád a každou jeho změnu schvaluje Česká národní banka (§ 33 odst.4 věta první zákona o podnikání na kapitálovém trhu).

Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o veřejných dražbách dražebník vyhlásí konání dražby dražební vyhláškou, v níž uvede označení dražebníka, navrhovatele, vlastníka předmětu dražby, dlužníka, popřípadě zástavce, je-li osobou odlišnou od vlastníka předmětu dražby. Podle ustanovení § 11 zákona o veřejných dražbách osoby a věci musí být označovány způsobem vylučujícím jejich záměnu. Dovolatel v dovolání dovozuje, že zákon o podnikání na kapitálovém trhu je "speciálním zákonem" a že proto se označení vlastníka předmětu dražby cenných papírů řídí ustanovením § 2 písm.b) tohoto zákona a nikoliv ustanovením § 11 zákona o veřejných dražbách. S tímto názorem dovolací soud nesouhlasí.

Na veřejnou dražbu cenných papírů se vztahuje - jak vyplývá z ustanovení § 33 odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu - přiměřeně zvláštní právní předpis upravující veřejné dražby, nestanoví-li zákon o podnikání na kapitálovém trhu jinak. Ve vztahu k dražební vyhlášce to znamená, že její náležitosti se řídí právní úpravou obsaženou v zákoně o veřejných dražbách, neboť zákon o podnikání na kapitálovém trhu je neupravuje. Opačný závěr nelze úspěšně dovozovat ani z ustanovení § 2 písm.b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, který - jak je nepochybné z jeho znění - se netýká požadavků na náležitosti dražební vyhlášky. Nejvyšší soud ČR proto dospěl k závěru, že pro náležitosti dražební vyhlášky se při veřejné dražbě cenných papírů použije přiměřeně zákon o veřejných dražbách; označení osob, které dražebník cenných papírů ve smyslu ustanovení § 43 odst.1 písm.b) zákona o veřejných dražbách uvádí (je povinen uvést) v dražební vyhlášce, se proto řídí ustanovením § 11 zákona o veřejných dražbách (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.5.2010 sp. zn. 29 Cdo 4551/2008).

Osoby, které se uvádí v dražební vyhlášce, musí být - jak vyplývá z ustanovení § 11 zákona o veřejných dražbách - označeny způsobem vylučujícím jejich záměnu.

V projednávané věci dovolací soud souhlasí s odvolacím soudem v tom, že aktuální seznam vlastníků tvořící přílohu dražební vyhlášky, v němž byly fyzické osoby jako vlastníci akcií označeny jménem, příjmením a datem narození představoval označení vlastníků předmětů dražby v souladu se zákonem, neboť vylučoval (s ohledem na rozsah údajů) jejich záměnu s jinými fyzickými osobami. Žalobcem tvrzený důvod neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby ze dne 4.12.2007 tedy nebyl naplněn.

Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu je správný. Protože nebylo zjištěno, že by rozsudek odvolacího soudu byl postižen některou z vad, uvedených v ustanovení § 229 odst.1 o.s.ř., § 229 odst.2 písm.a) a b) o.s.ř. nebo v § 229 odst.3 o.s.ř. anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce podle ustanovení § 243b odst. 2 části věty před středníkem o.s.ř. zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalovaným v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. října 2010

JUDr. Ljubomír Drápal, v.r.
předseda senátu