21 Cdo 1954/2004
Datum rozhodnutí: 03.11.2004
Dotčené předpisy: § 90 předpisu č. 99/1963Sb., § 107a předpisu č. 99/1963Sb., § 524 předpisu č. 40/1964Sb.




21 Cdo 1954/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně K. b., proti žalovaným 1) K. S., spol. s r.o., 2) R. A. P., spol. s r.o., 3) K. T. spol. s r.o., zastoupenému advokátem, o 3.680.297,67 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 31 Cm 417/98, o návrhu žalobkyně, aby do řízení nastoupila na její místo obchodní společnost J. G., spol. s r.o., o dovolání žalovaného 3) proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. října 2003 č.j. 1 Cmo 85/2003-150, takto:

Dovolání žalovaného 3) se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se domáhala, aby jí žalovaní 1), 2) a 3) zaplatili 3.672.995,22 Kč s tím, že, nedojde-li k uspokojení pohledávky žalobkyně ve stanovené lhůtě, je žalovaný 2) "povinen prodat nemovitosti zastavené k zajištění pohledávky žalobkyně zástavní smlouvou ze dne 2.9.1992, a to průmyslový objekt čp. 2857 na pozemku st. 2768 s pozemky p.č. 2768 o výměře 17.045 m2 a 2080/4 o výměře 2.105 m2 zapsáno na LV č. 6123 v k.ú. H. za cenu odpovídající aktuálnímu tržnímu ocenění dle znaleckého posudku zpracovaného znalcem, určeným soudem na náklady žalovaných, a uspokojit pohledávku žalobkyně z výtěžku tohoto prodeje", a aby jí žalovaný 1) zaplatil 7.302,45 Kč s příslušenstvím, "tj. sankční úrok 30%, a dále za každý ukončený měsíc poplatek za vedení běžného účtu 300,- Kč až do úplného zaplacení". Žalobu zdůvodnila zejména tím, že na základě úvěrové smlouvy ze dne 2.9.1992 reg. č. SP 2604 poskytla žalovanému 1) úvěr ve výši 5.000.000,- Kč, že závazek z této uvěrové smlouvy byl na základě zástavní smlouvy ze dne 2.9.1992 zajištěn zástavním právem na nemovitostech, jejichž vlastníkem je žalovaný 2), že žalovaný 3) "prohlášením ručitele dne 2.9.1992 vzal na sebe povinnost uhradit pohledávku žalobkyně vyplývající z úvěrové smlouvy č. SP 2604 pro případ, že tak neučiní dlužník", a že ke dni 10.9.1998 mu žalovaní dluží z titulu nesplaceného úvěru celkem 3.672.995,22 Kč. Kromě toho má žalobkyně vůči žalovanému 1) pohledávku "z debetu" na běžném účtu č. 728343671/0100, která ke dni 10.9.1998 činí 7.302,45 Kč, přičemž "debetní zůstatek je nadále úročen sankční úrokovou sazbou ve výši 30% p.a. a nadále se zvyšuje o 300,- Kč měsíčně o poplatky za vedení účtu".

V průběhu řízení před soudem prvního stupně žalobkyně podáním ze dne 15.10.2002 navrhla, aby do řízení na její místo nastoupila obchodní společnost J. G., spol. s r.o. Návrh zdůvodnila tím, že této právnické osobě postoupila smlouvou reg. č. 951202360117 ze dne 10.10.2002 (správně ze dne 9.10.2002) pohledávky, jejichž splnění v tomto řízení vymáhá.

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 10.2.2003 č.j. 31 Cm 417/98-72 připustil, aby "na straně žalobce z řízení vystoupila právnická osoba s obchodní firmou K. b., a.s. a na místo tohoto subjektu jako žalobce vstoupila právnická osoba s obchodní firmou J. G., spol. s r.o. ". Soud prvního stupně zjistil, že žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9.10.2002 postoupila své pohledávky, které jsou předmětem tohoto řízení obchodní společnosti J. G., spol. s r.o., a dovodil, že ve smyslu ustanovení § 107a o.s.ř. jsou splněny předpoklady, aby postupník nastoupil do řízení na místo žalobce, neboť ze smlouvy ze dne 9.10.2002 "bylo možno dospět k závěru, že tvrzená skutečnost žalobcem nastala a pohledávka v rozsahu předmětu sporu přešla na novou právnickou osobu, která projevila se svým vstupem do řízení na místo žalobce souhlas".

K odvolání žalovaného 3) Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 13.10.2003 č.j. 1 Cmo 85/2003-150 usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Dospěl k závěru, že žalobce v souladu s ustanovením § 107a o.s.ř. "oznámil soudu postoupení své pohledávky vůči žalovaným společnosti J. G. spol. s r.o." a že "tyto skutečnosti také řádně doložil a připojil též souhlas jmenované společnosti se vstupem do řízení na straně žalobce". Podle názoru odvolacího soudu se žalovaný 3) "mýlí, pokud zastává právní názor, že zákonným předpokladem postupu podle ustanovení § 107a o.s.ř. je také oznámení žalobce o postoupení pohledávky žalovanému", neboť "zjevně směšuje procesní účinky postupu žalobce podle ustanovení § 107a o.s.ř. s účinky hmotně právními ve smyslu ustanovení § 526 občanského zákoníku".

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalovaný 3) dovolání. Namítá, že "postoupení předmětné pohledávky nebylo oznámeno žalovanému číslo 3 v souladu se smlouvou o postoupení pohledávky", a navrhuje, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 o.s.ř. a že jde o usnesení, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení § 239 odst. 2 písm. b) o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení § 242 o.s.ř. bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.

Účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný (§ 90 o.s.ř.).

Má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v § 107 (§ 107a odst.1 o.s.ř.). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v ustanovení § 107a odst. 1 o.s.ř., a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje (§ 107a odst. 2 o.s.ř.).

Nastane-li po zahájení řízení právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde (v důsledku universální nebo singulární sukcese), nemá to samo o sobě vliv na okruh účastníků řízení, tak jak byl vymezen podle ustanovení § 90 o.s.ř. K procesnímu nástupnictví může dojít jen tehdy, jestliže žalobce s poukazem na konkrétní právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde, navrhne, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka (jeho právního předchůdce), a jestliže soud tuto změnu v okruhu účastníků připustí.

Navrhne-li žalobce, aby nabyvatel práva vstoupil do řízení na jeho místo, soud - jak vyplývá z ustanovení § 107a odst. 1 a 2 o.s.ř. - ve vztahu k jím označené právní skutečnosti zkoumá, zda jde vůbec o právní skutečnost, zda se jedná o takovou právní skutečnost, s níž právní předpisy obecně vzato spojují přechod nebo převod práv (tedy zda nejde o takovou právní skutečnost, která podle právních předpisů nemůže mít za následek přechod nebo převod práv), zda označená právní skutečnost opravdu nastala a zda je způsobilá mít za následek přechod nebo převod práv (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.6.2003 sp. zn. 21 Cdo 306/2003, které bylo uveřejněno pod č. 31 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2004).

Otázkou, zda žalobce je skutečně věřitelem jím (v žalobě) tvrzené pohledávky, zda pohledávka podle jím označené právní skutečnosti přešla (byla převedena) na jiného, popřípadě zda je dlužník (žalovaný) povinen tvrzenou pohledávku uhradit, se soud při tomto rozhodování nezabývá, neboť se netýká zkoumání procesního nástupnictví ve smyslu ustanovení § 107a o.s.ř., ale již posouzení věci samé (opodstatněnosti žaloby na zaplacení pohledávky, k níž se soud může vyslovit jen v rozhodnutí o věci samé.

V projednávané věci žalobkyně v návrhu, kterým se domáhala, aby do řízení na její místo nastoupila obchodní společnost J. G., spol. s r.o., označila za právní skutečnost, v důsledku které přešly na tuto právnickou osobu pohledávky, zástavní právo a oprávnění z ručení žalovaného 3), jež jsou předmětem řízení, smlouvu o postoupení pohledávek reg. č. 951202360117, kterou s ní uzavřela dne 10.10.2002 (správně dne 9.10.2002).

Smlouva o postoupení pohledávky (§ 524 a násl. občanského zákoníku) je dvoustranný právní úkon, který uzavírá původní věřitel (postupitel) s jinou osobou (postupníkem). Předmětem smlouvy je postoupení určité pohledávky (práva na plnění od dlužníka) původního věřitele postupníku, který se stává věřitelem dlužníka na místě původního věřitele (postupitele). Smlouva o postoupení pohledávky je právní skutečností, s níž právní předpisy spojují nejen převod pohledávek v ní označených, ale i přechod zástavního práva, neboť s postoupenou pohledávkou přechází na postupníka i její příslušenství a všechna práva s ní spojená (srov. § 524 odst.2 občanského zákoníku), tedy i ručení a zástavní právo, která zajišťují postoupenou pohledávku.

Námitka žalovaného 3), že mu (jako ručiteli) nebylo oznámeno postoupení pohledávky, je nedůvodná. Případné opomenutí věřitele v tomto směru totiž není z hlediska rozhodování podle ustanovení § 107a o.s.ř. - jak vyplývá z výše uvedeného - významné, neboť se týká posouzení věci samé, k níž se soud může vyslovit jen v rozhodnutí o věci samé [v rozsudku, v němž rozhodne o žalobě proti žalovanému 3)]. Tvrdí-li žalovaný 3), že mu postoupení pohledávky nebylo oznámeno, je to pouze důvodem k obraně proti žalobě na zaplacení pohledávky, správnost napadeného usnesení odvolacího soudu jím však nelze zpochybňovat.

Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu je správné. Nejvyšší soud ČR proto dovolání žalovaného 3) podle ustanovení § 243b odst.2 části věty před středníkem o.s.ř. zamítl.

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243c, § 151 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. listopadu 2004

JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.

předseda senátu