21 Cdo 1819/2015
Datum rozhodnutí: 10.11.2015
Dotčené předpisy: § 30 odst. 1 a 2, § 138 odst. 1 a 3 o. s. ř.



21 Cdo 1819/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Romana Fialy, v právní věci žalobkyně I. K. , zastoupené Mgr. Petrem Plášilem, advokátem se sídlem v Libochovicích, Chelčického č. 638, proti žalovanému M. K. , o výživné manželky, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 7 C 56/2014, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. listopadu 2014, č. j. 84 Co 442/2014-37, takto:

Usnesení krajského soudu a usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 2. října 2014, č. j. 7 C 56/2014-30, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Litoměřicích k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Okresního soudu v Litoměřicích dne 19. 5. 2014 se žalobkyně domáhá po žalovaném určení výživného (nerozvedené) manželky ve výši 6.500,- Kč měsíčně.

Podáním doručeným Okresnímu soudu v Litoměřicích dne 5. 9. 2014 požádala žalobkyně o ustanovení právního zástupce s odůvodněním, že žalovaný je v této věci zastoupen advokátem a že ona je nezaměstnaná a pobírá pouze dávky v nemoci ve výši 7.900,- Kč, z nichž není schopna si advokátka sama zaplatit.

Okresní soud v Litoměřicích usnesením ze dne 2. 10. 2014, č. j. 7 C 56/2014-30, návrh žalobkyně, aby jí byl k ochraně jejích zájmů v této věci ustanoven zástupce, zamítl. Po zhodnocení osobních, majetkových a výdělkových poměrů žalobkyně soud prvního stupně zdůraznil, že žalobkyně nepodala návrh na osvobození od soudních poplatků, a dovodil, že by poměry žalobkyně (tak, jak byly uvedeny v potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce vyplněném žalobkyní dne 29. 9. 2014) případně mohly odůvodnit přiznání osvobození od soudních poplatků, avšak ve věci jde o určení výživného nerozvedené manželky, nejedná se tedy o věc skutkově ani právně složitou, tak jak má na mysli ustanovení § 30 o. s. ř., a není tedy splněna ani druhá podmínka ustanovení § 30 o. s. ř., když ustanovení zástupce nevyžaduje ochrana zájmů účastníka . Uzavřel, že žalobkyně je schopna samostatně ve sporu účinně uplatňovat či bránit své právo a že přiměřeně ke svému procesnímu postavení se orientuje v hmotněprávní i procesněprávní problematice s řízením spojené .

K odvolání žalobkyně (v němž současně požádala o osvobození od soudních poplatků), Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 18. 11. 2014, č. j. 84 Co 442/2014-37, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud poté, co dovodil, že žalobkyně osvědčila, že jsou u ní splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř., neboť má příjem toliko z dávek nemocenského pojištění dospěl shodně se soudem prvního stupně k závěru, že v projednávané věci není splněna jedna z kumulativně stanovených podmínek pro to, aby žalobkyni mohl být ve smyslu ustanovení § 30 o. s. ř. ustanoven zástupce z řad advokátů, a to podmínka nezbytné potřeby ustanovení takového zástupce k ochraně zájmů účastníka řízení. Řízení o výživné manželky je řízením, v němž k rozhodujícím skutečnostem patří především zjištění osobních, příjmových a majetkových poměrů účastníků, přičemž ze skutečností dosud vyšlých v řízení najevo vyplývá, že příjmy žalovaného plynou především z pracovního poměru a že žalovaný se jejich zjištění nijak nebrání; věc se tedy nejeví ani skutkově, ani právně složitá.

Okresní soud v Litoměřicích v dalším řízení usnesením ze dne 12. 12. 2014, č. j. 7 C 56/2014-39, přiznal žalobkyni podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. osvobození od soudních poplatků, neboť na její straně jsou dány zvlášť závažné důvody, spočívající v její tíživé majetkové a finanční situaci. Z potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech k žádosti o osvobození soudních poplatků totiž zjistil, že žalobkyně je od 12. 6. 2014 odkázána na dávky nemocenského pojištění ve výši 256,- Kč denně, že jiný příjem nemá, že vlastní ve společném jmění manželů s žalovaným zahradu v Předotíně, že má vyživovací povinnost k dcerám A. K. a K. K., které s ní žijí ve společné domácnosti, že má dluh u České spořitelny, a. s., ve výši 40.000,- Kč (na pořízení oken) a u Komerční banky, a. s., ve výši 150.000,- Kč (za účelem pořízení bytu pro manžela).

Podáním ze dne 2. 2. 2015 (podaným k poštovní přepravě téhož dne a doručeným Okresnímu soudu v Litoměřicích dne 3. 2. 2015) napadla žalobkyně usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 11. 2014, č. j. 84 Co 442/2014-37, tzv. blanketním dovoláním a současně požádala o ustanovení zástupce pro dovolací řízení a o osvobození od soudních poplatků v dovolacím řízení.

Okresní soud v Litoměřicích usnesením ze dne 23. 2. 2015, č. j. 7 C 56/2014-45, žalobkyni přiznal osvobození od soudních poplatků v řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu a rozhodl, že žalobkyni se k ochraně jejích zájmů v řízení o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 11. 2014, č. j. 84 Co 442/2014-37 , ustanovuje zástupce z řad advokátů Mgr. Petr Plášil, advokát se sídlem v Libochovicích, Chelčického č. 638. Dospěl k závěru, že v daném případě jsou na straně žalobkyně dány zvlášť závažné důvody pro osvobození od soudních poplatků z dovolání (spočívající v její tíživé majetkové a finanční situaci) a že je splněna i podmínka uvedená v ustanovení § 30 o. s. ř., tedy, že to vyžaduje ochrana zájmů účastníka; žalobkyně jako dovolatelka, která nemá právnické vzdělání, musí být v dovolacím řízení zastoupena advokátem nebo notářem (§ 241 odst. 1 o. s. ř.).

Žalobkyně v dovolání, sepsaném soudem jí ustanoveným zástupcem, namítá, že soudy, které nevyhověly její žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů v řízení o výživné manželky, nesprávně vyložily ustanovení § 30 o. s. ř., prostřednictvím kterého je realizováno právo účastníka na rovné postavení před soudem. Nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, že předmět řízení, tedy stanovení výživného na žalobkyni jako manželku, je jednoduchý a že žalobkyně tak v řízení nepotřebuje právní pomoc. Žalobkyně zdůrazňuje, že je osoba neznalá práva a soudního řízení, a proto považuje tuto problematiku za složitou a pro ni těžko pochopitelnou; poukazuje rovněž na to, že žalovaný je zastoupen advokátem. Navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu změnil tak, že se předcházející rozhodnutí Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 2. října 2014, č. j. 7 C 56/2014-30, mění a žalobkyni se k ochraně jejích zájmů v předmětné věci ustanovuje konkrétní zástupce .

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. s. ř. ), neboť řízení o výživné manželky bylo zahájeno dne 19. 5. 2014 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva [výkladu a aplikace ustanovení § 30 o. s. ř. (§ 138 odst. 1 o. s. ř.)], při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení § 242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání žalobkyně je opodstatněné.

Podle ustanovení § 30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.

Podle ustanovení § 30 odst. 2 o. s. ř. vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.

Podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to jeho poměry a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Podle ustanovení § 138 odst. 3 o. s. ř. byl-li účastníku osvobozenému od soudních poplatků ustanoven zástupce, vztahuje se osvobození v rozsahu, v jakém bylo přiznáno, i na hotové výdaje zástupce a na odměnu za zastupování.

V posuzované věci dospěl odvolací soud ve svém rozhodnutí o žádosti žalobkyně o ustanovení zástupce z řad advokátů podle ustanovení § 30 o. s. ř. shodně se soudem prvního stupně k závěru, že, i když žalobkyně osvědčila, že jsou u ní splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř., není splněna jedna z kumulativně stanovených podmínek pro to, aby žalobkyni mohl být ve smyslu ustanovení § 30 o. s. ř. ustanoven zástupce z řad advokátů, a to podmínka nezbytné potřeby ustanovení takového zástupce k ochraně zájmů účastníka řízení (neboť projednávaná věc se nejeví ani skutkově, ani právně složitá). S tímto závěrem odvolacího soudu dovolací soud nesouhlasí.

Jestliže Okresní soud v Litoměřicích dospěl v usnesení ze dne 23. 2. 2015, č. j. 7 C 56/2014-45, k závěru (kterým je i dovolací soud ve smyslu ustanovení § 243b, § 167 odst. 1 a § 159a odst. 4 o. s. ř. vázán), že poměry žalobkyně (spočívající v její tíživé majetkové a finanční situaci) odůvodňují její osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení (tento závěr je shodný se závěrem uvedeným v jeho předchozím usnesení ze dne 12. 12. 2014, č. j. 7 C 56/2014-39), a jestliže rozhodl, že žalobkyni se k ochraně jejích zájmů v řízení o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 11. 2014, č. j. 84 Co 442/2014-37 , ustanovuje zástupce z řad advokátů Mgr. Petr Plášil, neměl - při nezměněném skutkovém základu ohledně poměrů žalobkyně - k tomuto rozhodnutí přistoupit teprve až pro účely dovolacího řízení. Nelze totiž dost dobře akceptovat úvahu, že - při nezměněných poměrech žalobkyně - její poměry odůvodňují ustanovení zástupce z řad advokátů ve smyslu ustanovení § 30 o. s. ř. pro dovolací řízení, avšak neodůvodňovaly takový postup pro řízení předcházející. Hlediska pro rozhodnutí o ustanovení zástupce z řad advokátů účastníku podle ustanovení § 30 o. s. ř. jsou totiž (při nezměněných poměrech účastníka) stejná (shodná) pro řízení před soudem prvního stupně, pro odvolací řízení i pro dovolací řízení (obdobně srov. právní názory vyslovené v usneseních Nejvyššího soudu ze dne 30. března 2011, sp. zn. 21 Cdo 1093/2010, ze 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněném pod č. 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 12. června 2014, sp. zn. 26 Cdo 1928/2014, ze dne 13. listopadu 2014, sp. zn. 26 Cdo 3287/2014, a v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. září 2015, sp. zn. 21 Cdo 2802/2015, které bylo vydáno v právní věci rozvodu manželství těchže účastníků).

Za správný nelze považovat ani názor odvolacího soudu, že samotná povaha řízení o výživné manželky (závěr, že věc se tedy nejeví ani skutkově, ani právně složitá ) nevyžaduje zastoupení žalobkyně. Zda ochrana zájmů účastníka, který nemá právnické vzdělání, vyžaduje ustanovení zástupce z řad advokátů, musí soud posoudit vždy v poměrech konkrétní věci, přičemž jen okolnost, že účastník sám podá žalobu, reaguje na výzvy soudu, podává vyjádření a snaží se v řízení chránit své zájmy, neznamená, že ochrana jeho zájmů ustanovení zástupce nevyžaduje (srov. Čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy od počátku řízení). Ochrana zájmů účastníka řízení bude vyžadovat ustanovení zástupce z řad advokátů zejména v případech, kdy nepůjde o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva (srov. § 138 odst. 1 o. s. ř.). Otázkou, kdy jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, se zabýval Nejvyšší soud např. v již citovaném usnesení ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013 [v němž byl mimo jiné - přijat právní názor, že o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno, a že pro závěr, zda jde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř., platí v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení vždy shodná hlediska].

Z uvedeného vyplývá, že napadené usnesení odvolacího soudu není správné; protože nejsou podmínky pro jeho změnu, Nejvyšší soud je zrušil (§ 243e odst. 1 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na usnesení soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto usnesení a věc vrátil Okresnímu soudu v Litoměřicích k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

Právní názor vyslovený v tomto usnesení je pro odvolací soud i soud prvního stupně závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§ 226 odst. 1 a § 243g odst. 1 část první věty za středníkem a věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. listopadu 2015


JUDr. Mojmír Putna předseda senátu