21 Cdo 18/2016
Datum rozhodnutí: 01.12.2016
Dotčené předpisy: § 48 odst. 3 předpisu č. 26/2000Sb. ve znění do 31.12.2012, § 73 odst. 3 předpisu č. 150/2002Sb. ve znění do 31.12.2011, § 55 odst. 3 předpisu č. 150/2002Sb. ve znění do 21.12.2011, § 55 odst. 5 předpisu č. 150/2002Sb. ve znění do 31.12.2011, § 54 odst. 5 předpisu č. 150/2002Sb. ve znění do 31.12.2011, § 54 odst. 7 předpisu č. 150/2002Sb. ve znění do 31.12.2011



21 Cdo 18/2016

ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobce EKOFILTR spol. s r. o. se sídlem ve Slavičíně, Divnice č. 134, IČO 45467587, zastoupeného JUDr. Lenkou Vincencovou, advokátkou se sídlem ve Vysokém Mýtě, Javornického č. 138, proti žalovaným 1) PROKONZULTA, a. s. se sídlem v Brně, Křenová č. 299/26, IČO 25332953, zastoupenému Mgr. Jiřím Šebestou, advokátem se sídlem v Brně, Čechyňská č. 361/16, 2) České republice Generálnímu ředitelství cel se sídlem v Praze 4, Budějovická č. 1387/7, IČO 71214011, a 3) LOSL s. r. o. se sídlem v Rakovníku, Dukelských hrdinů č. 2585, IČO 25103245, zastoupenému JUDr. Jiřím Černým, advokátem se sídlem v Rakovníku, Vysoká č. 92, o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 45 C 126/2011, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. června 2015 č. j. 37 Co 47/2014-145, takto:

Rozsudek krajského soudu se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 21. 12. 2011 domáhal, aby bylo určeno, že je neplatná veřejná nedobrovolná dražba nákladního automobilu skříňového IVECO 13 V-P DAILY 35 C, výrobní číslo: ZCFC3591005368930, RZ 2Z1 6278, provedená žalovaným 1) dne 15. 11. 2011 . Žalobu zdůvodnil zejména tím, že žalovaný 1) jako dražebník uskutečnil na návrh žalované 2) veřejnou nedobrovolnou dražbu uvedeného automobilu, který byl jako zástava zajištěn na základě rozhodnutí Celního úřadu Jihlava ze dne 8. 2. 2008 č. j. 292/08-216300-021 ve spojení s rozhodnutím Celního ředitelství Brno ze dne 30. 12. 2010 č. j. 6962-8/2010-010100-21 a který vydražil žalovaný 3), přestože žalobce podal proti tomuto rozhodnutí Celního ředitelství Brno dne 23. 2. 2011 správní žalobu u Krajského soudu v Brně, který usnesením ze dne 11. 11. 2011 č. j. 30 Af 42/2011-76, jež bylo žalované 2) doručeno do datové schránky dne 14. 11. 2011 a téhož dne vyzvednuto a žalovanému 1) doručeno do datové schránky dne 14. 11. 2011 a vyzvednuto dne 21. 11. 2011, přiznal žalobě odkladný účinek. Protože pohledávka žalované 2) byla doložena rozhodnutím, vůči němuž byl soudem žalobě pravomocně přiznán odkladný účinek , a protože provedením dražby bylo podstatným způsobem zasaženo do práv žalobce, je dražba provedená dne 15. 11. 2011 neplatná. Žalobce dále uvedl, že žalovaná 2) v rozporu s ustanovením § 46 odst. 1 písm. b) zákona o veřejných dražbách nepožádala dražebníka písemně, aby od dražby upustil, a že oznámení o dražbě doručené žalobci podle § 40 odst. 1 zákona o veřejných dražbách nemělo náležitosti vyžadované ustanovením § 40 odst. 2 zákona o veřejných dražbách, neboť předmět dražby nebyl řádně označen (v oznámení o dražbě bylo uvedeno jiné výrobní číslo a jiná registrační značka vozidla než ve dražební vyhlášce ze dne 9. 9. 2011 a v protokolech ze dne 21. 11. 2011 a ze dne 12. 12. 2011). Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 26. 9. 2013 č. j. 45 C 126/2011-86 žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaná 2) je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobci 18 189,20 Kč k rukám advokátky JUDr. Lenky Vincencové, žalovanému 1) 6 776 Kč k rukám advokáta Mgr. Jiřího Šebesty a žalovanému 3) 19 726 Kč k rukám advokáta JUDr. Jiřího Černého. Vycházel ze zjištění, že na základě usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. 11. 2011 č. j. 30 Af 42/2011-76 byl žalobě ze dne 23. 2. 2011 podané proti rozhodnutí Celního ředitelství Brno ze dne 30. 12. 2010 č. j. 6962-8/2010-010100-21 přiznán odkladný účinek a že uvedené usnesení, proti němuž nejsou přípustné opravné prostředky, bylo žalované 2) doručeno dne 14. 11. 2011 v 11 hodin 48 minut 36 sekund , tedy 24 hodin před zahájením dražby. Uvedl, že je nutné aplikovat ustanovení § 171 odst. 2 občanského soudního řádu, a dospěl k závěru, že v případě žalované 2) se předmětné rozhodnutí Krajského soudu v Brně stalo vykonatelné dnem doručení a že žalovaná 2) nesplnila svoji povinnost dát dražebníkovi pokyn k tomu, aby bylo od dražby upuštěno.

K odvolání žalované 2) Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 30. 6. 2015 č. j. 37 Co 47/2014-145 změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že se žaloba zamítá, uložil žalobci povinnost zaplatit na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů žalovanému 1) 10 164 Kč k rukám advokáta Mgr. Jiřího Šebesty a žalovanému 3) 21 662,03 Kč k rukám advokáta JUDr. Jiřího Černého a rozhodl, že žalované 2) se náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů nepřiznává. Poté, co dovodil, že písemné oznámení o dražbě, které bylo žalobci doručeno současně s dražební vyhláškou, včetně vymezení předmětu dražby splňuje náležitosti požadované ustanovením § 40 odst. 2 zákona o veřejných dražbách, dospěl na rozdíl od soudu prvního stupně k závěru, že usnesení přiznávající odkladný účinek správní žalobě proti druhostupňovému rozhodnutí se v souladu s ustanovením § 54 odst. 5 a § 55 odst. 5 z. ř. s. stalo právně závazným až právní mocí usnesení pozastavující podle § 73 odst. 3 z. ř. s. účinky druhostupňového rozhodnutí (včetně rozhodnutí prvostupňového) , že rozhodnutí proto bylo podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách v době konání dražby dne 15. 11. 2011 vykonatelné a že dražba je podle ustanovení § 48 odst. 3 zákona o veřejných dražbách platná.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Namítá, že pokud by měl být závazný až pravomocný výrok usnesení o přiznání odkladného účinku, proti kterému se nelze ani odvolat, popřelo by to samotný duch i logiku předběžných opatření , když usnesení o přiznání odkladného účinku je podle názoru Nejvyššího správního soudu třeba považovat za zvláštní případ předběžného opatření . Má za to, že žalovaná 2), které bylo usnesení platně doručeno již v době konání dražby, měla povinnost o doručení takového rozhodnutí informovat dražebníka, kterému usnesení ještě doručeno nebylo. Za otázku procesního práva, která dosud nebyla vyřešena, považuje otázku, zda usnesení přiznávající odkladný účinek správní žalobě se stalo právně závazným [pro žalovanou 2)] až jeho právní mocí (doručením poslednímu z účastníků řízení), nebo již doručením žalované 2), která proti tomuto usnesení nebyla oprávněna podat opravný prostředek. Žalobce navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaná 2) navrhla, aby dovolací soud dovolání žalovaného odmítl pro nepřípustnost, neboť zde není žádná otázka procesního práva, která dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena, popřípadě zamítl, neboť vykonatelnost usnesení nastává v jediném okamžiku a vůči všem účastníkům řízení stejně. Poukázala na to, že rozhodnutí o zajištění celního zástavního práva bylo vydáno s použitím zákona č. 337/1992 Sb., podle jehož ustanovení § 48 odst. 12 odvolání nemá odkladný účinek, pokud zákon nestanoví jinak (rozhodnutí je předběžně vykonatelné), a že odložení vykonatelnosti rozhodnutí o odvolání by tak způsobilo pouze to, že by prvostupňové rozhodnutí nebylo pravomocné, což je však z hlediska neplatnosti veřejné dražby irelevantní .

Žalovaný 3) navrhl, aby dovolací soud dovolání žalobce odmítl nebo zamítl. Má za to, že usnesením - s odkladným účinkem se musí řídit každý, komu bylo doručeno od okamžiku, kdy ho obdržel právě proto, že má povahu předběžného opatření, aby nebyl zmařen účel věci .

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen o. s. ř. ), neboť řízení ve věci bylo zahájeno přede dnem 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.).

Z hlediska skutkového stavu bylo v projednávané věci mimo jiné zjištěno, že dne 15. 11. 2011 provedl žalovaný 1) na návrh žalované 2) na základě rozhodnutí Celního ředitelství Brno ze dne 30. 12. 2010 č. j. 6962-8/2010-010100-21, kterým bylo částečně změněno rozhodnutí Celního úřadu Jihlava ze dne 8. 2. 2008 č. j. 292/08-216300-021 (tak, že podle ustanovení § 305 odst. 3 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, byl žalobci jako vlastníku zástavy - nákladního automobilu zn. IVECO, typ 35 C 13 V - uložen mimo jiné zákaz zástavu používat, prodat nebo s ní jiným způsobem nakládat), veřejnou nedobrovolnou dražbu uvedeného automobilu, která byla zahájena v 11:20 hodin a při které automobil vydražil žalovaný 3), a že Krajský soud v Brně usnesením ze dne 11. 11. 2011 č. j. 30 Af 42/2011-76, které bylo doručeno zástupkyni žalobce dne 15. 11. 2011, žalovanému 1) dne 21. 11. 2011, jeho zástupci dne 28. 11. 2011 a žalované 2) dne 14. 11. 2011, přiznal žalobě podané žalobcem proti rozhodnutí Celního ředitelství Brno ze dne 30. 12. 2010 č. j. 6962-8/2010-010100-21 odkladný účinek.

Za tohoto skutkového stavu závisí napadený rozsudek odvolacího soudu mimo jiné na vyřešení otázky hmotného práva, zda je na překážku provedení dražby zástavy zajištěné rozhodnutím celního orgánu okolnost, že žalobě podané proti tomuto rozhodnutí byl přiznán odkladný účinek usnesením soudu, které bylo doručeno navrhovateli dražby před jejím konáním, vlastníkovi zástavy v den konání dražby a dražebníkovi po jejím provedení. Protože tato právní otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, je dovolání proti rozsudku odvolacího soudu podle ustanovení § 237 o. s. ř. přípustné.

Po přezkoumání rozsudku odvolacího soudu ve smyslu ustanovení § 242 o. s. ř., které provedl bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že dovolání žalobce je opodstatněné.

Projednávanou věc je třeba i v současné době s ohledem na to, že napadená veřejná nedobrovolná dražba byla provedena dne 15. 11. 2011 posuzovat podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákonů č. 120/2001 Sb., č. 517/2002 Sb. a č. 257/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 181/2005 Sb., zákonů č. 377/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 315/2006 Sb., č. 110/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 7/2009 Sb. a č. 223/2009 Sb., tedy podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen zákon o veřejných dražbách ).

Veřejnou dražbou prováděnou podle zákona o veřejných dražbách se rozumí - jak vyplývá z ustanovení § 2 písm. a) tohoto zákona - veřejné jednání, jehož účelem je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, jakož i veřejné jednání, které bylo ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání. Bylo-li při veřejné dražbě učiněno podání, udělí licitátor příklep tomu účastníku dražby, který učinil nejvyšší podání. Vlastnictví nebo jiné právo k předmětu veřejné nedobrovolné dražby přechází na vydražitele k okamžiku udělení příklepu, a to za předpokladu, že uhradil ve stanovené lhůtě cenu dosaženou vydražením (§ 53 zákona o veřejných dražbách).

Dražba nedobrovolná je dražba prováděná na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků (§ 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách). Dražebním věřitelem je osoba, jejíž pohledávka je zajištěna zástavním právem k předmětu dražby, včetně soudcovského zástavního práva (§ 36 odst. 3 věta první zákona o veřejných dražbách). Je-li dražebníkovi doloženo, že navrhovatel není oprávněn navrhnout provedení dražby, upustí od dražby nejpozději do jejího zahájení [§ 46 odst. 1 písm. c) zákona o veřejných dražbách].

Každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je dlužníkem, zástavcem, zástavním dlužníkem, účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 36 odst. 1 a 4, § 39 odst. 1 až 7, 9 a 11, § 40 odst. 1 a 2, § 43 odst. 1 až 3 nebo § 46 odst. 1 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška dlužníkovi, zástavci, nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká (§ 48 odst. 3 zákona o veřejných dražbách).

Dražebním věřitelem může být též celní orgán, jehož pohledávka je zajištěna celním zástavním právem, které slouží k zajištění pohledávky pro případ, že celní dluh, který jí odpovídá, nebude řádně a včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení ze zástavy [srov. § 305 odst. 1 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 28. 7. 2016 (dále jen celní zákon )]. Zástavou je dovážené zboží, které není zbožím pocházejícím z Evropských společenství, a celní zástavní právo vzniká v okamžiku vstupu zástavy na území Evropských společenství (srov. § 305 odst. 2 celního zákona). Celní orgány mohou zástavu do doby, než bude celní dluh splněn nebo zajištěn v plné výši, zajistit, a to bez ohledu na práva třetích osob; za zajištění zástavy se považuje rovněž rozhodnutí celních orgánů, kterým uloží osobě, která zástavu drží, že ji nesmí používat, prodávat nebo s ní jiným způsobem nakládat (§ 305 odst. 3 celního zákona). Pro realizaci celní zástavy se obdobně použije ustanovení § 313 odst. 1 celního zákona, podle něhož celní úřad může prodat zboží zajištěné podle § 309 odst. 1 celního zákona, u něhož nebylo vysloveno propadnutí zboží, nebo které nebylo zabráno, na úhradu pokuty, uložené za správní delikt, jestliže pokuta není uhrazena do 30 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena (srov. § 305 odst. 5 celního zákona). Celní orgán prodá zástavu zpravidla v dražbě a postupuje přitom podle zákona o veřejných dražbách (srov. § 314 odst. 1 celního zákona).

Celní zástavní právo vzniká jak vyplývá z ustanovení § 305 odst. 2 celního zákona přímo ze zákona v okamžiku vstupu zástavy na území Evropské unie; k jeho vzniku a trvání proto není třeba žádné rozhodnutí celního či jiného orgánu. Rozhodnutí celního orgánu, kterým uloží osobě, která zástavu drží, že ji nesmí používat, prodávat nebo s ní jiným způsobem nakládat (§ 305 odst. 3 věta druhá celního zákona), nepředstavuje další zajištění pohledávky, které odpovídá celní dluh, nýbrž úkon zajišťující samotnou realizaci celního zástavního práva, tj. prodej zástavy (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 5. 2008 sp. zn. 1 Afs 77/2008 nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2016 sp. zn. 5 Afs 149/2015). I když toto rozhodnutí, které se považuje za zajištění zástavy, nemá žádný vliv na trvání celního zástavního práva vzniklého ze zákona, je jeho vydání a účinnost není-li zástava zajištěna jiným způsobem - podmínkou zpeněžení zástavy, a tedy i podmínkou jejího prodeje ve veřejné dražbě, neboť z ustanovení § 305 odst. 5 a § 313 odst. 1 celního zákona vyplývá, že celní orgán může prodat jen zástavu, která je zajištěna. Bez účinného rozhodnutí o zajištění zástavy nemůže být celní orgán považován za dražebního věřitele ve smyslu ustanovení § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách a nejsou proto splněny podmínky pro nedobrovolnou veřejnou dražbu uvedené v tomto ustanovení. Nemohou přitom být žádné pochybnosti o tom, že za účinné nelze považovat rozhodnutí celního orgánu o zajištění zástavy vydané podle ustanovení § 305 odst. 3 věty druhé celního zákona, jehož účinky byly [ve smyslu ustanovení § 73 odst. 2 a 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, účinném do 31. 12. 2011 (dále jen s. ř. s.)] pozastaveny vykonatelným usnesením soudu. V takovém případě není celní orgán oprávněn navrhnout dražbu zástavy a jestliže již tak učinil ve vymáhání celního dluhu cestou dražby zástavy pokračovat, a dražebník, jemuž bylo takové vykonatelné usnesení soudu doloženo, je povinen od dražby nejpozději do jejího zahájení podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) zákona o veřejných dražbách upustit.

Soud jednající a rozhodující ve správním soudnictví, u něhož byla podána žaloba proti rozhodnutí správního orgánu, na návrh žalobce po vyjádření žalovaného, jímž je správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, nebo správní orgán, na který jeho působnost přešla (§ 33 odst. 1, § 69 s. ř. s.), usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem; přiznáním odkladného účinku se pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí (§ 73 odst. 2 a 3 s. ř. s.).

Podle ustanovení § 55 odst. 3 s. ř. s. písemné vyhotovení usnesení se doručuje účastníkům a osobám na řízení zúčastněným jen tehdy, končí-li se jím řízení, jinak jen tomu, komu se jím ukládá povinnost nebo je-li to nutné pro vedení řízení.

Vzhledem k tomu, že usnesením soudu, kterým se přiznává žalobě proti rozhodnutí správního orgánu odkladný účinek, se řízení nekončí, není třeba jak vyplývá z citovaného ustanovení - písemné vyhotovení tohoto usnesení doručovat všem účastníkům a osobám na řízení zúčastněným. Pro vedení řízení je však nutné, aby usnesení o přiznání odkladného účinku žalobě bylo doručeno žalovanému správnímu orgánu, kterému se tím dostává závazného sdělení soudu, že účinky napadeného rozhodnutí jsou až do skončení řízení před soudem pozastaveny a že do té doby správní orgán není oprávněn (nesmí) činit kroky směřující k výkonu rozhodnutí nebo k jeho jiným právním následkům. Usnesení, jímž bylo vyhověno návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě a o němž platí přiměřeně ustanovení o rozsudku (§ 55 odst. 5 s. ř. s.), nabývá právní moci a vzhledem k tomu, že v něm není vyslovena povinnost k plnění je též vykonatelné dnem jeho doručení žalovanému správnímu orgánu (§ 54 odst. 5 a 7 s. ř. s.). Protože pro vedení řízení naopak není nezbytné doručení tohoto usnesení dalším účastníkům a osobám zúčastněným na řízení, kterým z něj nevyplývají žádné povinnosti a v jejichž případě má doručení usnesení jestliže k němu soud přistoupí - pouze informační význam, není toto doručení pro právní moc a vykonatelnost usnesení o přiznání odkladného účinku žalobě významné.

V projednávané věci byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 11. 11. 2011 č. j. 30 Af 42/2011-76 přiznán odkladný účinek žalobě podané žalobcem proti rozhodnutí Celního ředitelství Brno ze dne 30. 12. 2010 č. j. 6962-8/2010-010100-21 o zajištění zástavy (nákladního automobilu zn. IVECO, typ 35 C 13) vydanému podle ustanovení § 305 odst. 3 věty druhé celního zákona, které bylo podmínkou prodeje zástavy ve veřejné dražbě. Vzhledem k tomu, že usnesení o přiznání odkladného účinku žalobě bylo podle zjištění soudů doručeno Celnímu ředitelství Brno (žalovanému v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 30 Af 42/2011) dne 14. 11. 2011, nabylo toho dne - jak vyplývá z výše uvedeného - právní moci a stalo se vykonatelným [okolnost, kdy bylo usnesení doručeno žalobci a žalovanému 1), který ani nebyl účastníkem řízení (popřípadě osobou na řízení zúčastněnou), v němž bylo toto usnesení vydáno, není pro nabytí jeho právní moci a vykonatelnosti významná]. Protože tímto vykonatelným usnesením soudu byly účinky rozhodnutí Celního ředitelství Brno ze dne 30. 12. 2010 č. j. 6962-8/2010-010100-21, jehož vydání a účinnost byly podmínkou zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě, pozastaveny, pozbyla žalovaná 2) dnem 14. 11. 2011 až do skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 30 Af 42/2011 oprávnění pokračovat ve vymáhání celního dluhu cestou již navržené dražby zástavy a v době provedení předmětné dražby (dne 15. 11. 2011) nemohla být považována za dražebního věřitele ve smyslu ustanovení § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách; podmínky pro nedobrovolnou veřejnou dražbu uvedené v tomto ustanovení proto nebyly splněny.

Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu není správný; protože nejsou podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání a ani pro změnu rozsudku odvolacího soudu, Nejvyšší soud České republiky tento rozsudek zrušil (§ 243e odst. 1 o. s. ř.) a věc vrátil odvolacímu soudu (Krajskému soudu v Brně) k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta první o. s. ř.).

Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§ 226 odst. 1 a § 243g odst. 1 část první věty za středníkem a věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. prosince 2016 JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu