21 Cdo 1740/2011
Datum rozhodnutí: 06.09.2012
Dotčené předpisy: § 241a odst. 3 o. s. ř., § 243b odst. 5 o. s. ř.




21 Cdo 1740/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce J. Š. , zastoupeného JUDr. Jarmilou Holovčákovou, advokátkou se sídlem v České Lípě, Arbesova č. 400, proti žalované Zdravotní dopravě Štěpánek, s.r.o. se sídlem v Zákupech, Gagarinova č. 406, IČO 25454366, o odškodnění pracovního úrazu, za účasti Kooperativa pojišťovny, a.s., Vienna Insurance Group, se sídlem v Praze 8, Pobřežní č. 665/21, IČO 47116617, jako vedlejšího účastníka na straně žalované, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 11 C 279/2006, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 6. ledna 2011 č.j. 35 Co 171/2010-238, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o.s.ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 6.1.2011 č.j. 35 Co 171/2010-238, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne 15.3.2010 č.j. 11 C 279/2006-192, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení náhrady mzdy po skončení pracovního poměru z důvodu odškodnění pracovního úrazu ze dne 1.11.2004 a kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, a jímž bylo rozhodnuto, že ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení a že vedlejší účastník nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o.s.ř. nebo podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno žádné rozhodnutí ve věci samé, které by odvolací soud zrušil) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o.s.ř. vzhledem k tomu, že v dovolání žalobce byl uplatněn (jak vyplývá z jeho obsahu - srov. § 41 odst. 2 o.s.ř.) jen dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 3 o.s.ř.

Žalobce sice v dovolání mimo jiné uvádí, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, z obsahu samotného dovolání (z vylíčení důvodů dovolání) však vyplývá, že nezpochybňuje právní posouzení odvolacím soudem, ale že toliko nesouhlasí se skutkovými zjištěními, na nichž odvolací soud založil svůj závěr o tom, že "žalovaná neodpovídá za škodu vzniklou žalobci úrazem ze dne 1.11.2004", neboť "nebylo prokázáno, že se mu úraz stal při plnění nebo v souvislosti s plněním pracovních úkolů", tedy "nebyl splněn jeden ze základních předpokladů vzniku odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vzniklou zaměstnanci úrazem", a podrobuje kritice postup, jakým odvolací soud k těmto skutkovým zjištěním dospěl. Podstatou jeho námitek je tedy nesouhlas s tím, ke kterým důkazům odvolací soud přihlížel a jak provedené důkazy hodnotil. Námitky žalobce v tomto směru nepředstavují uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., ale dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 3 o.s.ř.

Uvedené námitky nemohou založit závěr o přípustnosti dovolání žalobce podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. K okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle ustanovení § 241a odst. 3 a 241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. totiž nemůže být - jak je zřejmé již ze znění ustanovení § 237 odst.3 o.s.ř. - při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., přihlédnuto.

Protože dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 3 o.s.ř. a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť žalobce, který z procesního hlediska zavinil, že dovolání bylo odmítnuto, na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo a žalované a vedlejšímu účastníkovi v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. září 2012

JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu