21 Cdo 1635/2010
Datum rozhodnutí: 23.09.2010
Dotčené předpisy: § 218 písm. c) o. s. ř. ve znění do 30.06.2009, § 243b odst. 5 věta první o. s. ř. ve znění do 30.06.2009, § 336c odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve znění do 30.06.2009, § 336k odst. 1 a 2 o. s. ř. ve znění do 30.06.2009




21 Cdo 1635/2010

U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné Okresní správy sociálního zabezpečení v Třebíči se sídlem v Třebíči, Karlovo nám. č. 106/57, IČO 00006963, proti povinné BROSO s.r.o. v likvidaci se sídlem v Třebíči, Nám. Curieových č. 657, IČO 60730544, pro 581.000,- Kč s příslušenstvím prodejem nemovitostí povinného, o žalobě pro zmatečnost podané věřitelem Standard Bank, Plc. se sídlem v Cannon Bridge House, 25 Dowgate Hill, Londýn EC4R, Velká Británie, proti usnesení Okresního soudu v Třebíči ze dne 28. března 2007 č.j. E 1277/2002-293 a proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. května 2008 č.j. 12 Co 333/2007-313, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 51 C 21/2008, o dovolání věřitele Standard Bank, Plc. se sídlem v Cannon Bridge House, 25 Dowgate Hill, Londýn EC4R, Velká Británie, zastoupeného JUDr. Petrem Balcarem, advokátem se sídlem v Praze 5, Elišky Peškové č. 15, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. června 2009 č.j. 1 Co 48/2009-93, takto:

I. Dovolání věřitele Standard Bank, Plc. se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 15.5.2008 č.j. 12 Co 333/2007-313 odmítl odvolání věřitele Standard Bank, Plc. se sídlem v Cannon Bridge House, 25 Dowgate Hill, Londýn EC4R, Velká Británie, proti usnesení Okresního soudu v Třebíči ze dne 28.3.2007 č.j. E 1277/2002-293, kterým byl "udělen příklep vydražiteli č. 2) CHYTKA, s.r.o. se sídlem v Budišově č. 354, IČ 27671411", s odůvodněním, že "odvolatele nelze považovat za osobu oprávněnou k podání odvolání vůči usnesení o příklepu".


Proti těmto usnesením okresního a krajského soudu podal věřitel Standard Bank, Plc. žalobu pro zmatečnost. Zdůvodnil ji zejména tím, že "řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí vedené Okresním soudem v Třebíči pod sp.zn. E 1277/2002 a následně u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. 12 Co 333/2007 bylo postiženo vadami, které mají za následek nesprávné rozhodnutí o udělení příklepu na vydražených nemovitostech vydražiteli CHYTKA, s.r.o. za nejvyšší podání 520.000,- Kč". Společnost Standard Bank, Plc. jako věřitel, v jehož prospěch (ve prospěch jeho právního předchůdce) vázlo na vydražených nemovitostech zástavní právo, totiž měla jako účastník řízení o výkon rozhodnutí "právo na doručení usnesení o ceně, které vydal Okresní soud v Třebíči dne 10.11.2006 č.j. E 1277/2002-172"; protože jí nebylo doručeno, nemohla se proti usnesení o ceně odvolat. Podle názoru věřitele proto "nebyly splněny podmínky pro řízení k vydání rozhodnutí o příklepu a řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo, bylo postiženo zásadními vadami".

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 15.12.2008 č.j. 51 C 21/2008-66 žalobu pro zmatečnost zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dospěl k závěru, že věřitele Standard Bank, Plc. nelze považovat za osobu oprávněnou k podání odvolání vůči usnesení o příklepu, neboť z ustanovení § 336k odst. 2 občanského soudního řádu vyplývá, že "zákon vymezuje dva okruhy osob, které jsou oprávněny podat odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o příklepu"; jsou to osoby, kterým se ve smyslu ustanovení § 336k odst. 1 občanského soudního řádu doručuje písemné vyhotovení usnesení o příklepu, tedy oprávněný, další oprávněný, povinný, manžel povinného, vydražitel a dražitelé, kteří proti udělení příklepu vznesli námitky, a dále osoby, o nichž je soudu z obsahu spisu známo, že mají k prodávané nemovitosti předkupní právo, věcné právo či nájemní právo, a dále ti, kteří přihlásili své vymahatelné pohledávky nebo pohledávky zajištěné zástavním právem, ale pouze v případě, že jim nebyla v rozporu se zákonem doručena dražební vyhláška a že se z tohoto důvodu nezúčastnili dražby. Jelikož věřitel netvrdí, že by byla naplněna druhá z uvedených podmínek (jeho argumentace se týká jen nedoručení usnesení o výsledné ceně, nikoliv dražební vyhlášky), a jelikož i z obsahu spisu vyplývá, že dražební vyhláška (usnesení Okresního soudu v Třebíči ze dne 8.1.2007 č.j. E 1277/2002-179) byla zmocněnci věřitele (jeho právnímu předchůdci) doručena dne 23.1.2007, věřitel tedy není osobou oprávněnou k podání odvolání proti usnesení o příklepu. Kdyby bylo možné věřitele považovat za osobu oprávněnou k podání odvolání, byly by i přesto naplněny podmínky k jeho odmítnutí pro opožděnost, neboť věřiteli běžela patnáctidenní lhůta k podání odvolání již ode dne samotného dražebního jednání konaného dne 28.3.2007 a skončila uplynutím 12.4.2007. Odvolání podané věřitelem dne 23.4.2007 je tedy opožděné.

K odvolání věřitele Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 24.6.2009 č.j. 1 Co 48/2009-93 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se s názorem soudu prvního stupně, že věřitel není osobou oprávněnou k podání odvolání vůči usnesení o příklepu podle ustanovení § 336k odst. 1 a 2 občanského soudního řádu. Odvolání věřitele bylo navíc podáno opožděně a muselo být ve smyslu ustanovení § 218a občanského soudního řádu odmítnuto.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal věřitel dovolání. Namítá, že soudy při vydávání rozhodnutí ve věci žaloby pro zmatečnost "pochybily, když na základě podané žaloby posuzovaly izolovaně pouze správnost usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15.5.2008 č.j. 12 Co 333/2007-313, kterým bylo odmítnuto odvolání odvolatele proti usnesení o příklepu Okresního soudu v Třebíči ze dne 28.3.2007 č.j. E 1277/2002-293, přičemž došly k závěru o správnosti odmítnutí odvolání odvolatele z důvodu nedostatku aktivní legitimace k podání odvolání na straně odvolatele, jakožto zástavního věřitele, resp. z důvodu opožděnosti takového odvolání, a nezabývaly se poukazem na zásadní pochybení Okresního soudu v Třebíči v řízení předcházejícím vydání sporného usnesení o příklepu, tj. nedoručením usnesení o ceně odvolateli, jakožto zástavnímu věřiteli". Tím byla věřiteli odňata možnost jednat před soudem a porušeno právo na spravedlivý proces. Věřitel navrhl, aby dovolací soud zrušil usnesení soudů obou stupňů a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.


Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 30.6.2009 (dále jen "o.s.ř."), neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1.7.2009 (srov. Čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů a další související zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnými osobami (účastníky řízení) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o.s.ř.), přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o.s.ř.).

Podmínky přípustnosti dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost, jsou obsaženy v ustanovení § 238a odst.1 písm.b), § 238a odst.2 a v § 237 odst.1 a 3 o.s.ř.

Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost [§ 238a odst.1 písm.b), § 238a odst.2 a § 237 odst.1 písm.a) o.s.ř.], nebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl o žalobě pro zmatečnost jinak než v dřívějším usnesení proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější usnesení zrušil [§ 238a odst.1 písm.b), § 238a odst.2 a § 237 odst.1 písm.b) o.s.ř.], anebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení § 238a odst.1 písm.b), § 238a odst.2 a § 237 odst.1 písm.b) o.s.ř. a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené usnesení odvolacího soudu má v rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost po právní stránce zásadní význam [§ 238a odst.1 písm.b), § 238a odst.2 a § 237 odst.1 písm.c) o.s.ř.].


Věřitel dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu ve výroku, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost. Podle ustanovení § 238a odst.1 písm.b), § 238a odst.2 a § 237 odst.1 písm.b) o.s.ř. dovolání není přípustné, a to již proto, že ve věci samé nebylo soudem prvního stupně vydáno usnesení o žalobě pro zmatečnost, které by bylo odvolacím soudem zrušeno. Dovolání věřitele proti usnesení odvolacího soudu tedy může být přípustné jen při splnění předpokladů uvedených v ustanovení § 238a odst.1 písm.b), § 238a odst.2 a § 237 odst.1 písm.c) o.s.ř.

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení § 238a odst.1 písm.b), § 238a odst.2 a § 237 odst.1 písm.c) o.s.ř. zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem [238a odst.1 písm.b), § 238a odst.2 a § 237 odst.3 o.s.ř.].

Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. § 242 odst.3 o.s.ř.); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení 238a odst.1 písm.b), § 238a odst.2 a § 237 odst.3 o.s.ř. ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

Přípustnost dovolání podle ustanovení 238a odst.1 písm.b), § 238a odst.2 a § 237 odst.1 písm.c) o.s.ř. není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud za použití hledisek, příkladmo uvedených v ustanovení 238a odst.1 písm.b), § 238a odst.2 a § 237 odst.3 o.s.ř., dospěje k závěru, že napadené usnesení odvolacího soudu v rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost po právní stránce zásadní význam skutečně má.


Podle ustanovení § 336c odst.1 o.s.ř. soud doručí dražební vyhlášku:
a) oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného, osobám, o nichž je mu známo, že mají k nemovitosti předkupní právo, věcné právo nebo nájemní právo, a osobám, které již přihlásily své vymahatelné pohledávky nebo pohledávky zajištěné zástavním právem za povinným a příslušnými listinami je prokázaly,
b) finančnímu úřadu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je nemovitost a v jejichž obvodu má povinný své bydliště (sídlo, místo podnikání),
c) těm, kdo vybírají pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění,
d) příslušnému katastrálnímu úřadu,
e) obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu je nemovitost.

Podle ustanovení § 336k odst.1 o.s.ř. usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému, vydražiteli a dražitelům, kteří proti udělení příklepu vznesli námitky.

Podle ustanovení § 336k odst.2 o.s.ř. proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání jen osoby uvedené v ustanovení § 336k odst. 1 o.s.ř. Do 15 dnů ode dne dražebního jednání mohou podat odvolání též osoby uvedené v § 336c odst. 1 písm. a) o.s.ř., kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražebního jednání.

Podle ustanovení § 254 odst.1, věty první o.s.ř. na výkon rozhodnutí se užije ustanovení předcházejících částí, není-li v této části uvedeno jinak.

Institut odvolání, který je řádným opravným prostředkem proti rozhodnutím soudu prvního stupně, je upraven v části čtvrté, hlavě první Občanského soudního řádu (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Podle části čtvrté, hlavy první Občanského soudního řádu (ustanovení § 201 až 226 o.s.ř.) se postupuje - jak vyplývá z ustanovení § 254 odst.1 věty první o.s.ř. - i u odvolání podaného ve věcech výkonu rozhodnutí, avšak jen tehdy, není-li v části šesté Občanského soudního řádu (v ustanoveních § 251 až 351 o.s.ř.) uvedeno jinak.

Ustanovení § 336k odst.2 o.s.ř. obsahuje odlišnou úpravu ohledně subjektivní legitimace k podání odvolání a o běhu lhůty k odvolání. Judikatura soudů již dříve dovodila, že účastníci řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti jsou oprávněni podat odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o příklepu vydražené nemovitosti jen tehdy, byli-li přítomni při dražebním jednání a vznesli-li námitky nebo nebyla-li jim v rozporu s ustanovením § 336c odst.1 písm.a) o.s.ř. doručena dražební vyhláška a nebyli proto přítomni při dražebním jednání; ten, komu v rozporu s ustanovením § 336c odst.1 písm.a) o.s.ř. nebyla doručena dražební vyhláška a nebyl proto přítomen dražebnímu jednání, může podat odvolání proti usnesení o příklepu vydražené nemovitosti ve lhůtě 15 dnů, počítané ode dne konání dražebního jednání (srov. právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.10.1999 sp. zn. 21 Cdo 1256/99, které bylo uveřejněno pod č. 57 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2000).

Vzhledem k tomu, že odvolací soud v souladu s tímto právním názorem dovodil, že odvolání věřitele Standard Bank, Plc. se sídlem v Cannon Bridge House, 25 Dowgate Hill, Londýn EC4R, Velká Británie, proti usnesení Okresního soudu v Třebíči ze dne 28.3.2007 č.j. E 1277/2002-293 bylo opožděné a že proto bylo napadeným usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 15.5.2008 č.j. 12 Co 333/2007-313 odmítnuto v souladu se zákonem, nemůže mít napadené usnesení odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam. Otázkou, zda okresní soud případně pochybil tím, že nedoručil usnesení o ceně dovolateli (jeho právnímu předchůdci) jakožto zástavnímu věřiteli, se odvolací soud za této situace nemohl zabývat.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu není přípustné ani podle ustanovení § 238a odst.1 písm.b), § 238a odst.2 a § 237 odst.1 písm.c) o.s.ř. Nejvyšší soud ČR proto dovolání věřitele - aniž by se dovolací soud mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm.c) o.s.ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 254 odst. 1, § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť dovolatel s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a ostatním účastníkům v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. září 2010

JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu