21 Cdo 1573/2013
Datum rozhodnutí: 11.07.2013
Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 o. s. ř.



21 Cdo 1573/2013
U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce CDV-1, Ltd. se sídlem Peterborough Court, 133 Fleet Street, London EC4A 2BB, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, registrační číslo 4150216, zastoupeného JUDr. Petrem Balcarem, advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční č. 15, proti žalovanému K. K. , zastoupenému JUDr. Václavem Stříbným, advokátem se sídlem v Opavě, Ostrožná č. 233/40, o 48.044.035,58 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalovaným proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19.5.2008 č.j. 12 Cmo 359/2007-283, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 1 Cm 46/2008, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. března 2013 č.j. 4 Co 186/2012-92, takto:

I. Dovolání žalovaného se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):

Dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21.3.2013 č.j. 4 Co 186/2012-92 není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19.8.2008 sp. zn. 21 Cdo 3358/2007, které bylo uveřejněno pod č. 21 v časopise Soudní judikatura, roč. 2009), podle níž důležitost důvodu, pro který účastník řízení žádá o odročení jednání, soud posuzuje vždy s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu a, i když účastník řízení ve své žádosti uvádí důvod jinak způsobilý vést k závěru o odročení jednání (dalšího jednání), není soud vždy povinen takový důvod akceptovat, a to zejména tehdy, není-li využíván v souladu se smyslem a účelem ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř., ale k záměrným procesním obstrukcím, sledujícím především bezdůvodné protahování občanského soudního řízení a zvyšování nákladů s tím spojených, když opakované žádosti žalovaného o odročení odvolacího jednání ze zdravotních důvodů, kterým předcházely omluvy z jednání zástupce žalovaného z důvodu zahraniční dovolené a z důvodu zdravotních, odvolání plné moci advokátu žalovaným, aby jej pak následně znovu v témže sporu zastupoval, představují nepochybně záměrnou procesní obstrukci sledující zmaření nařízeného jednání a snahu žalovaného a jeho zástupce oddálit konečné rozhodnutí ve věci a když věc mohla být rozhodnuta v nepřítomnosti žalovaného, i kdyby mu nebyl soudem ustanoven opatrovník (okolnost, kdo byl ustanoven opatrovníkem žalovaného, je tu tedy nevýznamná), a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. července 2013

JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu