21 Cdo 1561/2004
Datum rozhodnutí: 27.10.2004
Dotčené předpisy: § 240 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb., § 241a odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb., § 241b odst. 3 předpisu č. 99/1963Sb., § 243c odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb., § 43 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.




21 Cdo 1561/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné České republiky - Okresní správy sociálního zabezpečení v J., proti povinnému J. L., zastoupenému advokátem, za účasti manželky povinného M. L., pro 436.537,- Kč s příslušenstvím prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp.zn. 15 E 716/2002, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. ledna 2004, č.j. 12 Co 40/2004-27, takto :

I. Dovolání povinného se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Na návrh oprávněné Okresní soud v Jihlavě usnesením ze dne 14.6.2002, č.j. 15 E 716/2002-9, nařídil podle vykonatelných výkazů nedoplatků Okresní správy sociálního zabezpečení v Jihlavě ze dne 21.7.1999 č. 4144/99, ze dne 25.5.2000 č. 2350/00, ze dne 25.9.2000 č. 4021/00, ze dne 26.2.2001 č. 2287/01, ze dne 27.8.2001 č. 2797/01 a ze dne 10.12.2001 č. 3015/01 k vymožení pohledávek oprávněné v celkové výši 436.537,- Kč výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí povinného, a to spoluvlastnického podílu povinného o velikosti jedné ideální poloviny na pozemku p.č.st. 950/2-zastavěná plocha a nádvoří a budově jiné stavby bez čísla popisného, postavené na pozemku p.č.st. 950/2, vše nemovitostech nacházejících se v katastrálním území P. , a dále pozemku p.č. 1019/4-zahrada, nacházejícího se v katastrálním území P., který je ve společném jmění povinného a M. L. ; zároveň povinnému zakázal, aby po doručení usnesení nemovitost převedl na jiného nebo ji zatížil, uložil mu, aby do 15 dnů oznámil soudu, zda a kdo má k nemovitostem předkupní právo, popřípadě právo nájmu, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

K odvolání povinného proti usnesení Okresního soudu v Jihlavě ze dne 14.6.2002, č.j. 15 E 716/2002-9, Krajský soud v Brně usnesením ze dne 21.1.2004, č.j. 12 Co 40/2004-27, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na

náhradu nákladů odvolacího řízení. Vycházeje z toho, že k výkonu navržené výkazy nedoplatků obsahují náležitosti vyžadované ustanovením § 104g odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, že byly povinnému řádně doručeny do vlastních rukou a jsou opatřeny doložkou vykonatelnosti, že tedy splňují materiální i formální podmínky vykonatelnosti ve smyslu ustanovení § 251 o.s.ř., dospěl k závěru, že všechny zákonné podmínky pro nařízení výkonu rozhodnutí byly splněny.

Proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21.1.2004, č.j. 12 Co 40/2004-27, podal povinný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 238a odst.1 písm.c) o.s.ř., a v němž uvedl, že je podává z důvodů uvedených v § 241a odst. 3 o.s.ř. , neboť má zato, že rozhodnutí soudu II. stupně vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování . Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř., přezkoumal napadený rozsudek bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání trpí vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Podle ustanovení § 240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Podle ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání; nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v ustanovení § 241 o.s.ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30 o.s.ř.), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

Dovolání lze podat z důvodu, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nebo že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst.2 o.s.ř.). Je-li dovolání přípustné podle ustanovení § 237 odst.1 písm.a) a b) o.s.ř., popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení (§ 238 a § 238a o.s.ř.), lze dovolání podat také z důvodu, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu oporu v provedeném dokazování (§ 241a odst.3 o.s.ř.).

K uplatnění dovolacího důvodu ve smyslu ustanovení § 241a odst.1 o.s.ř. nepostačuje, jestliže dovolatel v dovolání pouze označí některý z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení § 241a odst. 2 a 3 o.s.ř. (například tím, že odkáže na ustanovení zákona nebo že odcituje jeho zákonnou skutkovou podstatu). V dovolání je uvedeno, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen tehdy, jestliže popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že určitý dovolací důvod je dán, tedy - řečeno jinak - jestliže vylíčí okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které tak naplňují alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení § 241a odst.2 a 3 o.s.ř. Chybí-li v dovolání vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné z hlediska jeho správnosti přezkoumat (srov. § 242 odst. 3 větu první o.s.ř.).

Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným (neúplným) podáním. Dovolatel tuto vadu dovolání může odstranit a své dovolání doplnit o uvedení dovolacích důvodů - jak vyplývá z ustanovení § 241b odst.3 o.s.ř. - jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. V případě, že dovolání podal dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení (tj. nemá-li sám nebo osoba, která za něj jedná, právnické vzdělání - srov. § 241 o.s.ř.) a který z tohoto důvodu byl ve smyslu ustanovení § 104 odst.2 o.s.ř. soudem řádně vyzván (srov. § 241b odst.2 o.s.ř.) k odstranění uvedeného nedostatku podmínky řízení, prodlužuje se běh této lhůty až do dne, kterým uplyne lhůta, která mu byla určena k odstranění nedostatku povinného zastoupení. Požádá-li však dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení, ještě před uplynutím lhůty k podání dovolání, popř. před uplynutím prodloužené lhůty, soud o ustanovení zástupce pro podání dovolání, běží lhůta dvou měsíců k doplnění dovolání znovu ode dne právní moci usnesení, kterým bylo o jeho žádosti rozhodnuto.

Marným uplynutím lhůty podle ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. se původně odstranitelná vada (neúplnost) dovolání, spočívající v tom, že v dovolání nebyl uveden dovolací důvod, stává neodstranitelnou. Znamená to mimo jiné, že po uplynutí této lhůty není možné dovolatele postupem podle ustanovení § 241b odst.1, § 209 a § 43 o.s.ř. vyzvat k doplnění dovolání o uvedení dovolacího důvodu a že dovolací soud k případnému opožděnému doplnění dovolání o tuto náležitost nemůže přihlížet. Protože v dovolacím řízení, v němž nebyl vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní, nelze pokračovat, musí být dovolání, které neobsahuje dovolací důvod a které o tuto náležitost nebylo do uplynutí lhůty uvedené v ustanovení § 241b odst.3 o.s.ř. doplněno, podle ustanovení § 243c odst.1 a § 43 odst.2 o.s.ř. odmítnuto (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.6.2003 sp. zn. 29 Odo 108/2002, které bylo uveřejněno pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2004).

V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že povinný podal proti usnesení odvolacího soudu ve dvouměsíční lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř. včasné dovolání, ve kterém požádal o bezplatného právního zástupce z důvodu nemajetnosti ; v dovolání neuvedl, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu rozhodnutí odvolacího soudu napadá, ani v jakých okolnostech spatřuje naplnění dovolacích důvodů. Soud prvního stupně usnesením ze dne 9.4.2004, č.j. 15 E 716/2002-41, ustanovil povinnému pro účely tohoto řízení zástupce advokáta JUDr. I. Š.; zároveň povinného vyzval, aby do tří týdnů ode dne doručení usnesení doplnil své dovolání, které bylo doručeno soudu 15.3.2004, tak, aby z něho bylo zřejmé, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů toto rozhodnutí napadá, popřípadě provedení kterých důkazů navrhuje, a jakého rozhodnutí se svým dovoláním domáhá. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne 30.4.2004 (§ 167 odst. 2, § 159 odst. 1 o.s.ř.). Od tohoto dne počala povinnému běžet dvouměsíční lhůta k doplnění (odstranění vad) dovolání (§ 241b odst. 3 část druhé věty za středníkem o.s.ř.), jejíž poslední den připadl na pondělí 31.5.2004 (§ 57 odst. 2 o.s.ř.). Podáním ze dne 3.5.2004, doručeným soudu prvního stupně dne 4.5.2004, povinný prostřednictvím ustanoveného zástupce advokáta JUDr. I. Š. doplnil dovolání povinného ze dne 15.3.2004.

Dovolání povinného však (ani po jeho doplnění podáním ze dne 3.5.2004) neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů usnesení odvolacího soudu napadá; o dovolacích důvodech se v něm uvádí pouze to, že se podává z důvodů uvedených v § 241a odst. 3 o.s.ř. , neboť rozhodnutí soudu II. stupně vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování . Protože povinný v dovolání nevylíčil okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost napadeného usnesení odvolacího soudu a které by mohly naplnit alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení § 241a odst.2 a 3 o.s.ř., a protože lhůta uvedená v ustanovení § 241b odst.3 o.s.ř., během níž bylo možné dovolání o uvedení dovolacích důvodů doplnit, marně uplynula (v projednávané věci uplynutím dovolací lhůty běžící znovu ode dne právní moci usnesení, kterým bylo rozhodnuto o žádosti povinného na ustanovení zástupce (§ 30 o.s.ř.), tj. dnem 31.5.2004), není již možné uvedený nedostatek dovolání odstranit. Dovolacímu soudu, který je - jak již výše uvedeno - vázán uplatněnými dovolacími důvody, tím povinný zabránil, aby mohl napadené usnesení odvolacího soudu po stránce kvalitativní (z hlediska jeho správnosti) přezkoumat.

Nejvyšší soud proto dovolání povinného - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 věty první o.s.ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 254 odst. 1, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 části věty před středníkem a § 146 odst. 3 o.s.ř., neboť povinný, jehož dovolání bylo odmítnuto, na náhradu nákladů řízení nemá právo a oprávněné v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. října 2004

JUDr. Mojmír Putna,v.r.

předseda senátu