21 Cdo 1529/2013
Datum rozhodnutí: 09.07.2014
Dotčené předpisy: § 232 odst. 1 a § 94 odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2012, § 229 odst. 1 písm. e) a g ) o. s. ř. ve znění do 31.12.2012, § 254 odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2012, § 52 odst. 1 předpisu č. 120/2001Sb., § 243b odst. 5 věta první a § 218 písm. c) o. s. ř. ve znění do 31.12.2012



21 Cdo 1529/2013


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Romana Fialy v exekuční věci oprávněné nezletilé M. S. , zastoupené matkou E. M., proti povinnému JUDr. V. S. , pro výživné, o žalobě pro zmatečnost podané povinným proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. května 2009, č. j. 15 Co 135/2009-35, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 10 C 1/2010, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. ledna 2012, č. j. 19 Co 395/2011-24, takto:
I. Dovolání povinného se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění:

Dovolání povinného proti výroku usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2012, č. j. 19 Co 395/2011-24, jímž bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 14. 7. 2011, č. j. 10 C 1/2010-17, ve výroku o zamítnutí žaloby pro zmatečnost a ve výroku o náhradě nákladů řízení o žalobě pro zmatečnost, a rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, není přípustné podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. b), § 238a odst. 2 a § 237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád [ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen o. s. ř. ), když dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1. 1. 2013 (srov. Čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony)], neboť ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno usnesení o žalobě pro zmatečnost, které by odvolací soud zrušil, a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. b), § 238a odst. 2, § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadené usnesení odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o. s. ř.

Účastníky řízení o žalobě pro zmatečnost jsou - jak vyplývá z povahy této žaloby jakožto mimořádného opravného prostředku - ti, kdo byli účastníky původního řízení, v němž bylo vydáno žalobou napadené rozhodnutí, popřípadě jejich právní nástupci z důvodu universální nebo singulární sukcese (žalobu pro zmatečnost může podat jen účastník původního řízení, popřípadě jeho právní nástupce, přičemž také ostatní účastníci řízení nemohou být osobami odlišnými od účastníků řízení, proti nimž žaloba pro zmatečnost směřuje, popřípadě jejich právních nástupců); uvedenému odpovídá, že zákon (srov. § 232 odst.1 o. s. ř.) ani nepožaduje, aby žaloba pro zmatečnost obsahovala označení účastníků řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4629/2009, uveřejněné pod č. 15 v časopise Soudní judikatura, roč. 2012, nebo v obdobné věci usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2003, sp. zn. 29 Odo 558/2001, uveřejněné pod č. 43 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2004). Definice účastníků je tedy u žaloby pro zmatečnost dána ustanovením § 94 odst. 2 o. s. ř. V řízení o zmatečnostní žalobě si účastníci zachovávají stejné procesní postavení jako v původním řízení.

V posuzovaném případě povinný žalobou pro zmatečnost napadl usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2009, č. j. 15 Co 135/2009-35, kterým bylo usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 15. 12. 2008, č. j. 49 Nc 7284/2008-6, změněno tak, že návrh na nařízení exekuce k uspokojení přednostní pohledávky výživného oprávněné nezl. M. S., na dlužném výživném za dobu od 1. 9. 2005 do 31. 7. 2008 ve výši 46.000,- Kč se zamítá , a potvrzeno ve výroku, jímž byla nařízena exekuce k uspokojení přednostní pohledávky výživného oprávněné nezl. M. S., na dlužném výživném za dobu od 1. 8. 2008 do 31. 10. 2008 v částce 7.200,- Kč a dále k vymožení povinnosti platit výživné po dobu od 1. 11. 2008 ve výši 4.000,- Kč každého měsíce předem a k úhradě nákladů exekuce a nákladů oprávněné určených exekutorem v příkazu k úhradě nákladů exekuce s tím, že provedením exekuce se pověřuje soudní exekutor JUDr. Milan Usnul, Exekutorský úřad Praha 9 . Žalobu pro zmatečnost povinný podal - jak v ní výslovně uvedl podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. e) a g) o. s. ř. a s odůvodněním, že ve věci rozhodovali vyloučení soudci a že rozhodnutí v neprospěch povinného bylo dosaženo v důsledku trestného činu soudkyně .

Odvolací soud v projednávané věci v souladu s ustálenou judikaturou dovodil, že v exekučních věcech [srov. § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve spojení s ustanovením § 254 odst. 2 o. s. ř.] je žaloba pro zmatečnost přípustná jen z důvodu uvedeného v ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř., tedy proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, a nikoliv jak se dovolatel mylně domnívá - z důvodů uvedených v ustanovení § 229 odst. 1 písm. e) a g) o. s. ř. (srov. již zmiňované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4629/2009, uveřejněné pod č. 15 v časopise Soudní judikatura, roč. 2012, nebo - ve vztahu k výkonu rozhodnutí - usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2005, sp. zn. 21 Cdo 2415/2004, uveřejněné pod číslem 132 v časopise Soudní judikatura, roč. 2005).

Povinným v dovolání kritizované bývalé členství jmenovitě uvedených soudců v KSČ a v návaznosti na to požadované řešení otázek, jak zabránit soudcům bývalým členům KSČ a jejich následovníkům, aby ze zištných důvodů, pro své klientské vazby nezneužívali své pravomoci v podobě účelových manipulací řízeními a zadanými chybnými rozhodnutími k výdělečné činnosti, prostřednictvím přiznávání nákladů řízení nebo dvojího souběžně placeného výživného, jako v tomto řízení a jak zabránit těmto soudcům v dalším odpírání práva na spravedlivý proces postaveném na záměrně nesprávném právním posuzování věci , nebylo pro rozhodnutí v projednávané věci (o žalobě pro zmatečnost podané v exekuční věci) významné (určující).

Ostatní námitky uplatněné povinným v dovolání nepolemizují se závěry odvolacího soudu z hlediska opodstatněnosti posuzované zmatečnostní žaloby. Tyto námitky vyjadřují nesouhlas dovolatele s usnesením napadeným zmatečnostní žalobou, případně s jemu předcházejícím usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 14. 7. 2011, č. j. 10 C 1/2010-17 (o nařízení exekuce a o pověření soudního exekutora JUDr. Milana Usnula provedením této exekuce), a to z důvodů, jež pro posouzení tohoto rozhodnutí z pohledu existence zmatečnostních vad nemohou být významné; proto nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání ve smyslu ustanovení § 238a odst. 1 písm. b), § 238a odst. 2, § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.

Konečně ani nesprávné poučení odvolacího soudu, že proti potvrzení výroku o zamítnutí žaloby pro zmatečnost je možno podat dovolání ... , nezakládá samo o sobě přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže není založena podle hledisek uvedených v ustanovení § 238a odst. 1 písm. b), § 238a odst. 2 a § 237 o. s. ř.

Přípustnost dovolání nelze dovozovat jak nepřípadně požaduje dovolatel ani z ustanovení § 239 odst. 3 o. s. ř., neboť podle tohoto ustanovení lze podat dovolání jen tehdy, bylo-li potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž byla postupem podle ustanovení § 43 o. s. ř. odmítnuta žaloba, popřípadě jímž byl podle tohoto ustanovení odmítnut jiný návrh na zahájení řízení.

Vzhledem k tomu, že dovolání povinného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud České republiky je podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. - aniž by se mohl věcí dále zabývat - odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 254 odst. 1, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť povinný s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a oprávněné v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. července 2014


JUDr. Mojmír Putna předseda senátu