21 Cdo 1501/2017
Datum rozhodnutí: 26.04.2017
Dotčené předpisy: čl. 243c odst. 1 o. s. ř., čl. 241a odst. 2 o. s. ř.



21 Cdo 1501/2017


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci péče o nezletilého S. Ž. a nezletilou V. Ž. , oba zastoupeni městem Plzeň, se sídlem Magistrátu města Plzně, v Plzni, nám. Republiky č. 1, dětí B. A. a J. Ž. , obou zastoupených JUDr. Petrem Šlaufem, advokátem se sídlem v Plzni, Kamenická č. 1, za účasti Okresního státního zastupitelství Plzeň-město, se sídlem v Plzni, Klicperova č. 662/13, V. Š. a České republiky Úřadu práce České republiky, se sídlem v Praze 7, Dobrovského č. 1278/25, o nařízení ústavní výchovy, o svěření nezletilých do pěstounské péče, o zbavení rodičů rodičovské odpovědnosti a o úpravu výživného, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 99 P 345/2013, o dovolání rodičů proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. října 2016 č. j. 56 Co 310/2016-745, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):


Otec nezletilých J. Ž. není k podání dovolání proti výroku I. rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 10. 2016 č. j. 56 Co 310/2016-745 v rozsahu, v němž byl potvrzen výrok VII. rozsudku Okresního soudu Plzeň-město, jímž byla matka zbavena rodičovské odpovědnosti k nezletilému S. Ž. a nezletilé V. Ž., oprávněn (subjektivně legitimován), protože mu napadeným rozhodnutím nevznikla újma, kterou by bylo možné odčinit zrušením rozhodnutí odvolacího soudu (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2016 sp. zn. 21 Cdo 2919/15, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2004 sp. zn. 29 Odo 198/2003, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2012 sp. zn. 30 Cdo 1735/2012). Nejvyšší soud proto dovolání podané otcem odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř.
Nejvyšší soud České republiky dovolání matky proti výroku I. rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 10. 2016 č. j. 56 Co 310/2016-745 v rozsahu, v němž byl potvrzen výrok VII. rozsudku Okresního soudu Plzeň-město, jímž byla matka zbavena rodičovské odpovědnosti k nezletilému S. Ž. a nezletilé V. Ž., podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. rovněž odmítl, neboť neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení proto nelze pokračovat. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013 sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, ročník 2014, usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2649/2013, ze dne 29. 8. 2013 sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, anebo usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014 sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 16. 12. 2014 sp. zn. IV. ÚS 266/14, ze dne 12. 8. 2015 sp. zn. IV. ÚS 3548/14 či ze dne 21. 7. 2015 sp. zn. II. ÚS 1346/15, dostupná na webových stránkách Nejvyššího a Ústavního soudu.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 26. dubna 2017

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu