21 Cdo 1448/2012
Datum rozhodnutí: 23.04.2013
Dotčené předpisy: § 241 o. s. ř.




21 Cdo 1448/2012

U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce EKOAGROBANKA, a. s. v likvidaci se sídlem v Ústí nad Labem, Mírové náměstí č. 37, IČO 00555568, proti žalovanému J. M. , o 4.600.000,- Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalovaným proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. listopadu 2003 č. j. 19 Cm 23/2000-33 ve znění usnesení dne 20. února 2004 č. j. 19 Cm 23/2000-41, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 68 Cm 39/2007, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. října 2011 č. j. 11 Cmo 88/2011-82, takto:

I. Řízení o dovolání žalovaného se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 6. 10. 2011 č. j. 11 Cmo 88/2011-82 potvrdil ve výroku o věci samé usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 11. 2010 č. j. 68 Cm 39/2007-58, kterým byla zamítnuta žaloba pro zmatečnost podaná žalovaným proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 11. 2003 č. j. 19 Cm 23/2000-33 ve znění opravného usnesení ze dne 22. 2. 2004 (správně ze dne 20. 2. 2004) č. j. 19 Cm 23/2000-41, jímž bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci 4.600.000,- Kč s 24 % úrokem jdoucím od 1. 4. 1999 do zaplacení, dlužné úroky ve výši 186.860,52 Kč a na náhradě nákladů řízení 191.476,- Kč, a kterým bylo rozhodnuto, že žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává, změnil usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 11. 2010 č. j. 68 Cm 39/2007-58 ve výroku o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání.

Žalovaný, který je fyzickou osobou, nebyl při podání dovolání proti usnesení odvolacího soudu zastoupen advokátem, dovolání nebylo advokátem sepsáno a nebylo prokázáno (a ani tvrzeno), že by žalovaný měl právnické vzdělání. Protože žalovaný přes výzvu soudu neodstranil nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení § 241 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád [ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen o. s. ř. ), neboť dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu bylo vydáno před 1. 1. 2013 (srov. Čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony], ačkoliv byl o důsledcích své nečinnosti poučen, Nejvyšší soud České republiky řízení o dovolání žalovaného aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. zastavil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť žalovaný s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalobci v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. dubna 2013

JUDr. Jiří Doležílek, v. r.
předseda senátu