21 Cdo 1428/2004
Datum rozhodnutí: 23.09.2004
Dotčené předpisy: § 241 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb., § 241 odst. 4 předpisu č. 99/1963Sb., § 243c odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb., § 104 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.




21 Cdo 1428/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce P. Z., proti žalovanému O., a.s., členu koncernu K. I., a.s., zastoupenému advokátem, o odškodnění nemoci z povolání, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp.zn. 26 C 74/2001, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. ledna 2004, č.j. 16 Co 344/2003-117, takto :

I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se domáhal, aby mu žalovaný zaplatil na náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za dobu od 1.12.1999 do 30.11.2001 částku 245.952,- Kč s 8,5 % úrokem z prodlení od doručení opisu žaloby žalovanému a aby mu z tohoto důvodu platil od 1.12.2001 do budoucna 10.707,- Kč měsíčně. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že ke dni 1.3.1984, kdy pracoval u žalovaného (jeho právního předchůdce) jako razič, byla u něj zjištěna choroba z povolání (onemocnění cév, nervů a kostí z vibrací) a současně zjištěno ohrožení chorobou z povolání (zaprášení plic), v důsledku čehož byl převeden na práci pomocného důlního dělníka a posléze od 23.3.1985 mu byl přiznán částečný invalidní důchod, a že dne 9.8.1988 utrpěl při dopravní nehodě nepracovní úraz, pro který se stal plně invalidním; jeho pracovní poměr u žalovaného (jeho právního předchůdce) skončil ke dni 30.6.1989. Od 1.3.1984 do 31.3.1985 mu bylo poskytováno mzdové vyrovnání ve smyslu ustanovení § 195 odst. 1 zák. práce, od 1.4.1985 mu vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku podle ustanovení § 195 zákoníku práce, žalovaný mu však tuto náhradu nevyplácel, neboť součet jeho výdělku spolu s částečným invalidním důchodem překračoval limit stanovený ustanovením § 195 odst. 2 zák. práce v tehdejším znění. Žalobce má zato, že i po skončení pracovního poměru u žalovaného mu náleží náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z titulu choroby z povolání ve formě fixní renty ; tuto náhradu požaduje vzhledem k předpokládané námitce promlčení jednotlivých splátek náhrady až od 1.12.1999 do budoucna.

Okresní soud v Karviné rozsudkem ze dne 23.5.2003, č.j. 26 C 74/2001-86, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 27.8.2003, č.j. 26 C 74/2001-101, žalobu zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení 475,- Kč k rukám jeho právního zástupce a že po nabytí právní moci tohoto rozsudku bude žalovanému vrácena z účtu Okresního soudu v Karviné poskytnutá záloha na znalečné ve výši 2.525,- Kč . Dospěl k závěru, že žalobce se stal dlouhodobě nezpůsobilým k dosavadní práci pro následky nepracovního úrazu ze dne 9.8.1988 a že nemoci z povolání, kterými žalobce trpí, nejsou příčinou poškození zdraví žalobce vedoucí k jeho neschopnosti pracovat v dole a tedy ztráty na výdělku; dovodil, že není dána příčinná souvislost mezi nemocemi z povolání a vzniklou škodou.

K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 26.1.2004, č.j. 16 Co 344/2003-117, rozsudek a doplňující rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud, který se ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně, zdůraznil, že žalobci nárok na náhradu za ztrátu na výdělku nikdy nevznikl; žalobce byl v roce 1984 pro nemoc z povolání převeden na méně placenou práci, od 23.3.1985 mu byl přiznán částečný invalidní důchod a součet jeho výdělků a částečného invalidního důchodu dosahoval (při zohlednění zákonného limitu uvedeného v ustanovení § 195 odst. 2 zák. práce, v tehdy platném znění) částky stejné či vyšší než byl jeho výdělek v době před onemocněním chorobou z povolání. I kdyby žalobci do 30.6.1989 nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vznikl, ke dni 30.6.1989 došlo u žalobce (tím, že dne 9.8.1988 utrpěl nepracovní úraz, v jehož důsledku mu byl přiznán od 30.6.1989 plný invalidní důchod) ke změně poměrů ve smyslu ustanovení § 202 odst.1 zák. práce, která měla za následek zánik i případně existujícího nároku na náhradu za ztrátu na výdělku podle ustanovení § 195 zákoníku práce; zhoršení zdravotního stavu žalobce z obecných příčin samo o sobě vylučuje jakoukoliv výdělečnou činnost žalobce.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že meritornímu rozhodnutí o dovolání brání nedostatek podmínky dovolacího řízení.

Podle § 240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Podle ustanovení § 241 odst. 1 o.s.ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy [tj. ve věcech uvedených v ustanovení § 3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů].

Podle ustanovení § 241 odst. 2 o.s.ř. odstavec 1 neplatí,

a) je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání,

b) je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná-li za ně osoba uvedená v § 21, 21a anebo v § 21b, která má právnické vzdělání.

Podle ustanovení § 241 odst. 3 o.s.ř. odstavec 1 neplatí také tehdy, je-li dovolatelem obec, kterou zastupuje stát podle § 26a, jedná-li jménem státu za zastoupenou obec osoba uvedená v § 26a odst. 3, která má právnické vzdělání.

Podle ustanovení § 241 odst. 4 o.s.ř. musí být dovolání sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21, v § 21a, § 21b anebo v § 26a odst. 3, která má právnické vzdělání.

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby dovolatel, který je fyzickou osobou, měl právnické vzdělání nebo, jestliže takového vzdělání nedosáhl, aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc (advokátem), popřípadě notářem, jde-li v řízení o věc uvedenou v ustanovení § 3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. V případě, že dovolatelem je právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek (kraj), uvedená okolnost má za následek, že za něj musí jednat osoba uvedená v § 21 o.s.ř., v § 21a o.s.ř. nebo v § 21b o.s.ř. anebo osoba uvedená v ustanovení § 26a odst. 3 o.s.ř., je-li dovolatelem obec, kterou zastupuje stát podle § 26a o.s.ř., která má právnické vzdělání, nebo že musí být při podání dovolání zastoupen advokátem, popřípadě, jde-li v řízení o věc uvedenou v ustanovení § 3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, notářem. Z ustanovení § 241 odst. 4 o.s.ř. současně vyplývá, že dovolání musí být sepsáno advokátem, notářem [jde-li v řízení o věc uvedenou v ustanovení § 3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů] nebo osobou uvedenou v § 21 o.s.ř., v § 21a o.s.ř. v § 21b o.s.ř. anebo v § 26a odst. 3 o.s.ř., která má právnické vzdělání, ledaže by byla dovolatelem fyzická osoba, která dosáhla právnické vzdělání.

Ustanovení § 241 o.s.ř., které určuje tzv. povinné (nucené) zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit (postupem uvedeným v ustanovení § 241b odst.2 o.s.ř.), bez jejíhož splnění však nelze meritorně (věcně) rozhodnout o dovolání.

V posuzované věci žalobce, který je fyzickou osobou, nebyl při podání dovolání proti rozsudku odvolacího soudu zastoupen advokátem, dovolání nebylo advokátem sepsáno a nebylo prokázáno (a ani tvrzeno), že by měl právnické vzdělání.

K odstranění tohoto nedostatku podmínky dovolacího řízení soud prvního stupně usnesením ze dne 6.5.2004, č.j. 26 C 74/2001-131, žalobce ve smyslu ustanovení § 241b odst.1 a 2 o.s.ř. vyzval, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26.1.2004, č.j. 16 Co 344/2003-117; současně žalobce poučil o možnosti (a podmínkách) požádat Českou advokátní komoru, aby mu advokáta určila, případně soud, aby mu pro podání dovolání byl ustanoven zástupce z řad advokátů. K provedení těchto úkonů mu stanovil lhůtu 15 dnů ode dne doručení usnesení a zároveň ho upozornil, že nebude-li ve stanovené lhůtě předložena soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví; usnesení bylo žalobci doručeno dne 14.5.2004. Přestože stanovená lhůta uplynula dnem 31.5.2004, žalobce výzvě soudu dosud nevyhověl a nedostatek povinného (nuceného) zastoupení neodstranil.

Vzhledem k tomu, že žalobce přes výzvu soudu neodstranil nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení § 241 o.s.ř., ačkoliv byl o důsledcích své nečinnosti poučen, Nejvyšší soud České republiky řízení o dovolání žalobce - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení § 241b a § 104 odst. 2 věty třetí o.s.ř. zastavil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. září 2004

JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu