21 Cdo 1182/2014
Datum rozhodnutí: 27.05.2014
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013



21 Cdo 1182/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobkyně Bc. V. J., DiS., , zastoupené JUDr. Petrem Vrchlabským, advokátem se sídlem v Ostravě Moravské Ostravě, Havlíčkovo nábřeží č. 2728/38, proti žalované České republice Úřadu práce České republiky v Praze 2, Karlovo náměstí č. 1359/1, IČO 72496991, zastoupené Mgr. Jiřím Solilem, advokátem se sídlem v Praze 1, Jakubská č. 2, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 85 C 6/2012, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. října 2013 č. j. 16 Co 144/2013-111, takto: I. Dovolání žalobkyně se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 10. 2013 č. j. 16 Co 144/2013-111 není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 1998 sp. zn. 2 Cdon 1797/97, uveřejněný pod č. 54 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1999, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2005 sp. zn. 21 Cdo 1874/2004, uveřejněný pod č. 58 v časopise Soudní judikatura, roč. 2005, z jejichž odůvodnění vyplývá, že zaměstnanec, jehož se týká rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně, vzhledem k němuž se stal pro zaměstnavatele nadbytečným, s ním může být seznámen až ve výpovědi z pracovního poměru tím, že je v ní organizační změna uvedena; k příčinné souvislosti mezi nadbytečností zaměstnance a přijatými organizačními změnami srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2004 sp. zn. 21 Cdo 2580/2003, uveřejněný pod č. 45 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005, v němž byl nedostatek této příčinné souvislosti shledán v případech, kdy předpokládané (organizační změnou stanovené) snížení stavu zaměstnanců má nastat jinak (bez nutnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí), například v důsledku výpovědi podané jiným zaměstnancem nebo uplynutím sjednané doby v pracovním poměru uzavřeném na dobu určitou u jiných zaměstnanců (o takový případ však v projednávané věci podle skutkových zjištění soudů nešlo)] a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak. Namítá-li žalobkyně, že z rozhodnutí generálního ředitele žalované č. 35/2011 ze dne 20. 10. 2011 o organizační změně nevyplývala její nadbytečnost, uplatnila tím jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř., a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. května 2014

JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu