21 Cdo 1172/2011
Datum rozhodnutí: 04.04.2012
Dotčené předpisy: § 56 písm. b) předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 31.12.2007, § 243b odst. 5 věty první o. s. ř., § 218 písm. c) o. s. ř.




21 Cdo 1172/2011


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce Ing. J. J. , proti žalovanému P. Š. , zastoupenému JUDr. Jarmilou Cindrovou, advokátkou se sídlem v Ústí nad Orlicí, B. Němcové č. 74, o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 10 C 251/2007, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. prosince 2010 č.j. 19 Co 298/2008-101, takto:

I. Dovolání žalovaného se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o.s.ř.):
Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7.12.2010 č.j. 19 Co 298/2008-101, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 29.4.2008 č.j. 10 C 251/2007-28 ve věci samé (tj. ve výroku, jímž bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru provedené dopisem žalovaného ze dne 3.9.2007 , je neplatné), není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí ve věci samé, které by odvolací soud zrušil), a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o.s.ř.

Odvolací soud vyložil otázku, zda v posuzovaném případě byl skutečně naplněn důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru podle ustanovení § 56 písm. b) zák. práce - jestliže dovodil (vázán právním názorem Nejvyššího soudu České republiky uvedeným v rozsudku ze dne 12.10.2010 č.j. 21 Cdo 2242/2009-82, kterým dovolací soud zrušil předchozí rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 9.12.2008 č.j. 19 Co 298/2008-54 a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení), že, odvíjí-li se počátek běhu 15denní lhůty uvedené v § 56 písm. b) zák. práce ode dne následujícího po uplynutí posledního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém zaměstnanci vzniklo právo na mzdu nebo plat (jejich část), pak splatnost části mzdy žalovaného za měsíc červenec 2007 nenastala 16.8.2007, tj. v den, který byl stanoven jako pravidelný termín výplaty mzdy, nýbrž teprve dne 30.8.2007 (správně dne 31.8.2007) , a rozvázal-li proto žalovaný okamžitě pracovní poměr dne 3.9.2007, stalo se tak předčasně, a to ještě před uplynutím lhůty 15 dnů po uplynutí skutečného termínu splatnosti mzdy - v souladu se zákonem a ustálenou soudní praxí (srov. rovněž rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.4.2002 sp. zn. 21 Cdo 1151/2001, uveřejněný pod č. 109 v časopise Soudní judikatura, ročník 2002), na níž dovolací soud nemá důvod cokoliv měnit a na právním názoru vysloveném ve shora uvedeném rozsudku i nyní setrvává .

Protože dovolání žalovaného proti rozhodnutí odvolacího soudu není přípustné, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť žalovaný s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalobci v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. dubna 2012
JUDr. Zdeněk Novotný, v. r.
předseda senátu