21 Cdo 109/2012
Datum rozhodnutí: 08.11.2012
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 o. s. ř., § 218 písm. c) o. s. ř.




21 Cdo 109/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a Mgr. Davida Havlíka v právní věci žalobce S. M. , proti žalované České republice - Městskému státnímu zastupitelství v Brně se sídlem v Brně, Polní č. 41, o ochranu osobnosti, o žalobě pro zmatečnost a žalobě na obnovu řízení podané žalobcem proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. ledna 2009 č.j. 1 Co 237/2008-121, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 24 C 23/2007, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. února 2011 č.j. 1 Co 1/2011-221, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o.s.ř.):

Dovolání žalobce proti výroku usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23.2.2011 č.j. 1 Co 1/2011-221, kterým bylo odmítnuto jeho odvolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24.11.2010 č.j. 24 C 23/2007-187 pro vady, pro něž nebylo možné v odvolacím řízení pokračovat, není přípustné podle ustanovení § 237, § 238 a § 238a o.s.ř., a to již proto, že napadeným usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno ani změněno rozhodnutí soudu prvního stupně. Přípustnost dovolání nevyplývá rovněž z ustanovení § 239 odst. 1 a 2 o.s.ř., neboť nejde o případy v těchto ustanoveních uvedené. Přípustnost dovolání nelze důvodně dovozovat ani z ustanovení § 239 odst. 3 o.s.ř., neboť podle tohoto ustanovení lze podat dovolání jen tehdy, bylo-li potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž byla postupem podle ustanovení § 43 o.s.ř. odmítnuta žaloba, popřípadě jímž byl podle tohoto ustanovení odmítnut jiný návrh na zahájení řízení, a nikoliv odmítl-li odvolací soud podle ustanovení § 43 odst. 2 o.s.ř. a § 211 o.s.ř. odvolání pro vady, jež brání jeho projednání (srov. obdobně právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9.12.2004 sp. zn. 29 Odo 829/2003, které bylo uveřejněno pod č. 72 v časopise Soudní judikatura, roč. 2005). Z uvedeného vyplývá, že proti výroku usnesení odvolacího soudu o odmítnutí odvolání není podle právní úpravy přípustnosti dovolání v občanském soudním řádu dovolání přípustné.

Vzhledem k tomu, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a ostatním účastníkům v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. listopadu 2012
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu