21 Cdo 105/2014
Datum rozhodnutí: 04.03.2014
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013, § 241a o. s. ř. ve znění od 01.01.2013



21 Cdo 105/2014


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobce A. M. , zastoupeného Mgr. Robertem Tschöplem, advokátem se sídlem v Praze 4 Braníku, Pod Křížkem č. 428/4, proti žalovanému Městu Nový Bor se sídlem městského úřadu v Novém Boru, náměstí Míru č. 1, IČO 00260771, zastoupenému JUDr. Jiřím Cehákem, advokátem se sídlem v Novém Boru, náměstí Míru č. 1, o 248.000,- Kč s úroky z prodlení, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 7 C 50/2009, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočky v Liberci ze dne 30. července 2013 č. j. 30 Co 560/2012-201 opravenému usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočky v Liberci ze dne 20. září 2013 č. j. 30 Co 560/2012-206, takto:

I. Dovolání žalovaného se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočky v Liberci ze dne 30. 7. 2013 č. j. 30 Co 560/2012-201 opravenému usnesením ze dne 20. 9. 2013 č. j. 30 Co 560/2012-206 není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2013 sp. zn. 21 Cdo 832/2012 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2014 sp. zn. 21 Cdo 1752/2013 a v nich vyjádřený právní názor, že zaměstnavatel může přistoupit ke snížení nebo odnětí osobního příplatku přiznaného zaměstnanci jen tehdy, došlo-li v okolnostech (předpokladech a podmínkách) uvedených v ustanovení § 131 odst. 1 a odst. 2 zákoníku práce, za nichž byl osobní příplatek zaměstnanci přiznán, k takové změně, která odůvodňuje jeho další poskytování v menším rozsahu nebo která vyžaduje jeho odnětí] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Zpochybňuje-li žalovaný skutkový závěr odvolacího soudu, že žalobce nepozbyl kvalitu vynikajícího, všeobecně uznávaného odborníka, pro kterou mu byl přiznán osobní příplatek, uplatnil tím jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř., a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. března 2014


JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu