20 Nd 381/2015
Datum rozhodnutí: 13.01.2016
Dotčené předpisy: § 105 odst. 2 o. s. ř., § 45 předpisu č. 120/2001Sb.



20 Nd 381/2015


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného města Žďár nad Sázavou , se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, Žižkova 227/1, identifikační číslo osoby 00295841, proti povinnému M. H. , pro 500 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 13 EXE 5/2015, o určení místní příslušnosti, takto:

Věc vedenou u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 13 EXE 5/2015 projedná a rozhodne Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou.

Odůvodnění:

Na základě exekučního návrhu oprávněného ze dne 22. 6. 2015, doručeného soudnímu exekutorovi dne 24. 6. 2015, podal dne 25. 6. 2015 soudní exekutor JUDr. Robert Pazák, Exekutorský úřad Brno-venkov, u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněného ve výši 500 Kč podle příkazu o uložení sankce za přestupek, vydaného Městským úřadem Žďár nad Sázavou dne 10. 12. 2014, č. j. OP2/1127/14/IM-2.

Usnesením ze dne 27. 10. 2015, č. j. 13 EXE 5/2015-28, Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí, který soud věc projedná a rozhodne. Uzavřel, že řešená věc patří do pravomoci soudů České republiky, ovšem nejsou dány podmínky místní příslušnosti podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Povinný je občanem Slovenské republiky s trvalým pobytem tamtéž. Nebyla zjištěna žádná adresa bydliště (pobytu) povinného na území České republiky, jeho poslední pohyb v České republice je spojen s přestupkovým jednáním ve Žďáru nad Sázavou, pro které byl oprávněným vydán exekuční titul. Majetek povinného na území České republiky, který by podléhal exekuci, nebyl exekučním soudem před pověřením exekutora zjištován, neboť by to odporovalo cíli a smyslu exekučního řízení.

Podle § 45 odst. 1 exekučního řádu je věcně příslušným exekučním soudem okresní soud. Podle § 45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný (fyzická osoba) místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný v České republice takové místo pobytu, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Podle § 52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li exekuční řád jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. Podle § 252 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř. ), nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu povinný má majetek.

Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, přijal závěr, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tedy případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek.

Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.

Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.

Nejvyšší soud tedy po předložení věci Okresním soudem ve Žďáru nad Sázavou podle § 11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti ve smyslu § 6 o. s. ř., rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou, u něhož byl podán návrh na pověření a nařízení exekuce a který již v dané věci učinil prvotní úkony.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. ledna 2016


JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu