20 Cdo 880/2004
Datum rozhodnutí: 26.04.2005
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.




20 Cdo 880/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Vladimíra Kůrky ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného S. o. u. H., zastoupeného advokátkou, proti povinnému K. L., pro 11.580,- Kč s příslušenstvím prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. E 1629/98, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 1. 2004, č.j. 25 Co 443/2003-103, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 7. 11. 2003, č.j. E 1629/98-90, jímž Okresní soud v Jičíně zastavil podle ustanovení § 326a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř. ), výkon rozhodnutí (nařízený podle platebního rozkazu téhož soudu ze dne 12. 3. 1997, sp. zn. Ro 10/97, usnesením ze dne 1. 12. 1998, č.j. E 1629/98-6). Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými zjištěními, jež učinil soud prvního stupně (že při v pořadí druhém soupisu nebyly v bydlišti povinného nalezeny věci, jež by mohly být prodány, že přívěsy za automobil sepsané již 29. 3. 1999 nejsou zpeněžitelné, neboť jeden z nich již neexistuje a náklad na odtah druhého by překročil případný výtěžek dražby, a že další věci /traktory Zetor Super, a Zetor 5511,/ označené oprávněným nebylo možno sepsat, protože existují-li otec povinného, který je má u sebe, je nevydá) a uzavřel, že podmínky pro zastavení výkonu rozhodnutí za situace, kdy oprávněný jiné místo, kde jsou umístěny věci povinného, neoznačil, jsou splněny.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadlo oprávněné dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. Argumentace dovolatele se připíná k rozhodnutím, jimiž soud prvního stupně zastavil výkon prodejem id. 1/4 traktoru Zetor 7711, resp. řízení o výkon rozhodnutí prodejem jeho id. 3/4 (usnesení ze dne 4. 2. 2002, č.j. E 1629/98-45, ve znění opravného usnesení ze dne 18. 4. 2002, č.j. E 1629/98-53, a usnesením ze dne 18. 11. 2002, č.j. E 1629/98-72), a ústí v hodnocení, podle něhož soud procesně nepřípustným způsobem vyloučil tuto věc z exekuce. Podle dovolatele neměl být výkon rozhodnutí pro absenci jiných věcí zastaven bez zaujetí právního názoru k odvolání oprávněného ze dne 18. 9. 2002, jímž napadl usnesení vyššího soudního úředníka ze dne 30. 8. 2002, č.j. E 1629/98-66. Navrhl proto, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím jako v projednávaném případě usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci zastavení výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu § 238a odst. 1 písm. d/ o.s.ř. přípustné za podmínek vymezených v § 237 odst. 1 písm. b/ nebo c/ o.s.ř. (srov. § 238a odst. 2 o.s.ř.). Protože použití ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o.s.ř.).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; dovolání lze tudíž odůvodnit pouze ustanovením § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. (nesprávným právním posouzením věci). Tímto důvodem je dovolací soud vázán a pouze v jeho intencích posuzuje, zda rozhodnutí odvolacího soudu má skutečně zásadní právní význam (§ 242 odst. 3, věta první, o.s.ř.).

Dovolatel jak se podává z obsahu dovolání nenamítá, že odvolací soud vystavěl své rozhodnutí na nesprávném právním posouzení předpokladů nezbytných pro zastavení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí, nýbrž kritiku směřuje proti těm rozhodnutím, jež soud prvního stupně vydal v průběhu provádění výkonu a jejichž správnost odvolací soud posuzovat nemohl, protože k tomu neměl vytvořen procesní prostor. Výtky obsažené v dovolání podřaditelné důvodu uvedenému v § 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř., který (obecně) k přípustnosti, jež může být založena toliko ustanovením § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., není s to vést se tak právního závěru určujícího pro napadené rozhodnutí netýkají.

Absence dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. znamená, že chybí hledisko pro vyhodnocení napadeného rozhodnutí jako zásadně právně významného; odtud současně vyplývá závěr, že podmínky přípustnosti dovolání nejsou dány ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c/ o.s.ř.).

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. (povinný, který by na jejich náhradu měl právo, náklady v tomto stadiu řízení nevznikly).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. dubna 2005

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu