20 Cdo 827/2017
Datum rozhodnutí: 18.04.2017
Dotčené předpisy: čl. § 241 o. s. ř.



20 Cdo 827/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kůrky a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněného Společenství vlastníků jednotek pro dům Olomoucká 111 a 113, Šternberk , identifikační číslo osoby 28607902, se sídlem v Šternberku, Olomoucká 1145/113, zastoupeného JUDr. Vilémem Králem, advokátem se sídlem ve Šternberku, Olomoucká 89, proti povinnému Z. Š. , pro pohledávku 50 364 Kč s příslušenstvím, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě pobočka v Olomouci ze dne 30. 3. 2016, č. j. 40 Co 105/2016-85, takto:

Dovolací řízení se zastavuje .
O d ů v o d n ě n í :
Krajský soud v Ostravě pobočka v Olomouci usnesením ze dne 30. 3. 2016, č. j. 40 Co 105/2016-85, potvrdil usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 23. 11. 2015, č. j. 48 EXE 6434/2014-72, kterým byla zamítnuta žádost povinného ze dne 16. 10. 2015 o ustanovení zástupce z řad advokátů pro podání dovolání proti usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 1. 4. 2015, č. j. 48 EXE 6434/2014-40, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě pobočky v Olomouci ze dne 26. 6. 2015, č. j. 40 Co 386/2015-50, o zamítnutí návrhu povinného na zastavení exekuce.

Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, spojeným s žádostí o ustanovení zástupce z řad advokátů, a oponuje závěrům odvolacího soudu, že uplatňuje zřejmě bezúspěšné právo; předchozí postupy soudů, včetně stadia nalézacího řízení, považuje za předpojaté a protiprávní.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013, dále jen o. s. ř. (srov. čl. II, bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

S účinností od 1. ledna 2013 (po novele občanského soudního řádu provedené zákonem č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) lze (při splnění podmínek přípustnosti dle § 237 a § 238 o. s. ř.) podat dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci odvolacím soudem (§ 214a odst. 1 o. s. ř.) také proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil nebo změnil usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o žádosti účastníka řízení o ustanovení zástupce (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Podle ustanovení § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).

Dle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.

Pro dovolací řízení se z ustanovení § 241 o. s. ř. podává, že není-li stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (jím jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy).

V usnesení ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dospěl velký senát Nejvyššího soudu k následujícím závěrům:
1) Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací.
2) Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu § 30 o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví.
3) Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§ 104 odst. 2, § 241 a § 241b odst. 2 o. s. ř.).
O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu shora citovaného ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. Jde-li o situaci podání (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku, je tomu tak zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Řečené je významné i v dané věci.

Dovolatel usiluje o ustanovení zástupce z řad advokátů pro podání dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě pobočka Olomouc ze dne 1. 4. 2015, č. j. 40 Co 386/2015-50, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí jeho návrhu na zastavení exekuce. Dovolání směřující proti uvedenému rozhodnutí však již bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2016, č. j. 20 Cdo 2262/2016-96, zastaveno. Ustanovení zástupce se tak pro toto řízení stalo bezpředmětným.

Nadto stojí za zaznamenání, a na vysvětlenou dovolateli, že se závěry odvolacího soudu se nelze než ztotožnit. Jím namítaný nedostatek vykonatelnosti exekučního titulu nemůže být efektivním dovolacím důvodem, jak již vysvětlil odvolací soud, jestliže nabyl právní moci (dne 26. 5. 2014), přičemž podání dovolání na vykonatelnost rozhodnutí (titulu) nemá vliv, neboť není vybaveno (samo o sobě) odkladným účinkem. Stejně tak jsou v exekučním řízení nerozhodné námitky, směřující proti věcné správnosti vykonávaného rozhodnutí.

Bezúspěšnost podaného dovolání (§ 138 odst. 1 o. s. ř. citovaný výše) je tak vskutku (jak dovodil již odvolací soud) zřejmá a předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů tak splněny nejsou. Jestliže byl dovolatel řádně usnesením ze dne 2. 10. 2015, č. j. 48 EXE 643/2014-60, vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení, nezbývá, než dovolací řízení zastavit (§ 104 odst. 2, § 241 a § 241b odst. 2 o. s. ř.), a to zcela v intencích závěrů usnesení Nejvyššího soudu, citovaného výše.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. dubna 2017
JUDr. Vladimír Kůrka
předseda senátu