20 Cdo 788/2011
Datum rozhodnutí: 03.05.2011
Dotčené předpisy: § 238a odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.07.2009




20 Cdo 788/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky , se sídlem v Praze 3, Orlická 4/2020, s adresou pro doručování Krajská pobočka pro Jihomoravský kraj, Územní pracoviště Hodonín, Štefánikova 14/4083, identifikační číslo osoby 411 97 518, proti povinné M. Z. , pro 13 727,- Kč, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 10 Nc 781/2008, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 7. 2009, č. j. 12 Co 292/2009-23, takto:

Dovolání se odmítá .
O d ů v o d n ě n í :
Krajský soud napadeným rozhodnutím odmítl odvolání povinné proti usnesení ze dne 18. 3. 2008, č. j. 10 Nc 781/2008-4, kterým okresní soud nařídil podle platebních výměrů Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, Územní pracoviště Hodonín, ve výroku uvedených k vymožení pohledávky oprávněné ve výši 13 727,- Kč exekuci na majetek povinné, jejímž provedením pověřil soudního exekutora Mgr. Kamila Brančíka.

Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním.

Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 7. 2009, dále jen o. s. ř. (srov. čl. II Přechodná ustanovení, bod 12 části první zákona č. 7/2009 Sb., podle nějž se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu /vyhlášeným/ vydaným po 1. 7. 2009 projednají a rozhodnou podle příslušných ustanovení občanského soudního řádu upravujících dovolací řízení ve znění účinném od 1. 7. 2009).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. l o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Z ustanovení § 238a odst. 1 o. s. ř. dále vyplývá, že od 1. 7. 2009 již není přípustné dovolání proti usnesením odvolacího soudu, potvrzujícím (a takovým z obsahového hlediska je i usnesení o odmítnutí odvolání proto, že neobsahuje skutečnosti rozhodné příp. žádné podle § 44 odst. 10 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů /dále jen zákon č. 120/2001 Sb. /) nebo měnícím usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí či exekuce.

Jestliže v souzené věci odvolací soud rozhodl o odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o nařízení exekuce dne 8. 7. 2009, dovolání proti tomuto rozhodnutí není již přípustné. Přípustnost dovolání nezakládá ani nesprávné poučení o možnosti podat dovolání v napadeném usnesení (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. l věta první o. s. ř.) a aniž se zabýval nedostatkem povinného zastoupení v dovolacím řízení, dovolání odmítl (§ 243b odst. 5, § 218 písm. c/ o. s. ř).

O nákladech dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. května 2011

JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.
předsedkyně senátu