20 Cdo 758/2013
Datum rozhodnutí: 22.04.2013
Dotčené předpisy: čl. II bod 7 předpisu č. 7/2009Sb., § 238a o. s. ř. ve znění do 31.12.2013




20 Cdo 758/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné SMART Capital, a. s. , se sídlem v Olomouci, Hněvotínská 241/52, identifikační číslo osoby 26865297, zastoupené Mgr. Jiřím Kňávou, advokátem se sídlem v Olomouci, Sokolská 536/22, proti povinným 1) M. V. a 2) L. V. , pro peněžité plnění, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 26 EXE 2205/2011, o dovolání obou povinných proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 11. 2012, č. j. 10 Co 952/2012-227, takto:

Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):

Odvolací soud napadeným rozhodnutím podle § 44 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění od 1. 11. 2009, odmítl odvolání povinných 1) a 2) proti usnesení ze dne 19. 1. 2011, č. j. 26 EXE 2205/2011-9, kterým soud prvního stupně nařídil exekuci na majetek povinných a jejím provedením pověřil Mgr. Libora Cinka, soudního exekutora Exekutorského úřadu Břeclav. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali oba povinní dovolání (č. l. 247), povinný 1) pak ještě podal dovolání sám (č. l. 281), ač byli řádně poučeni o jeho nepřípustnosti.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (viz. Čl. II Přechodných ustanovení, bod 12. části první zákona č. 7/2009 Sb. a článek II, bod 7. části první zákona č. 404/2012 Sb.), dále jen o. s. ř. .

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. l o. s. ř., lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle Části první, Čl. II Přechodná ustanovení, bodu 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového znění § 243c odst. 2 tím není dotčeno. Zákon nabyl účinnosti 1. 7. 2009. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu (vyhlášeným) vydaným po 1. 7. 2009 se projednají a rozhodnou podle příslušných ustanovení občanského soudního řádu upravujících dovolací řízení již ve znění účinném od 1. 7. 2009.

Z ustanovení § 238a odst. 1 o. s. ř. dále vyplývá, že od 1. 7. 2009 již není dovolání přípustné proti usnesením odvolacího soudu, jimiž bylo rozhodnuto o odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce). Jestliže tedy v souzené věci odvolací soud rozhodl o odvolání povinných 13. 11. 2012, dovolání proti tomuto rozhodnutí není již přípustné. Z tohoto důvodu se již také dovolací soud nezabýval zastoupením dovolatelů v dovolacím řízení.

Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. l věta první o. s. ř.), dovolání odmítl (§ 243b odst. 5, § 218 písm. c/ o. s. ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. dubna 2013

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu