20 Cdo 5665/2015
Datum rozhodnutí: 01.02.2016
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013, § 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013, § 16 odst. 1 předpisu č. 592/1992Sb.



20 Cdo 5665/2015


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, se sídlem v Praze 3, Orlická č. 2020/4, identifikační číslo osoby 41197518, proti povinnému Ing. T. N., zastoupenému JUDr. Bc. Štěpánem Maškem, advokátem se sídlem v Jablonci nad Nisou, Komenského č. 939/21a, pro 3 581 115 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 0 Nc 1440/2007, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. července 2015, č. j. 20 Co 194/2015-42, takto:

Dovolání povinného se odmítá .


S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. července 2015, č. j. 20 Co 194/2015-42, není přípustné podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) dále jen o. s. ř. , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. Namítá-li povinný, že exekuce měla být zastavena, protože nárok je prekludován (případně promlčen) ve smyslu § 16 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotním pojištění, zpochybňuje tím věcnou správnost exekučního titulu. Nejvyšší soud však již v mnoha rozhodnutích zaujal a odůvodnil závěr, že soud výkonu rozhodnutí není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost vykonávaného rozhodnutí, jehož obsahem je vázán (§ 159a odst. 4 o. s. ř.) a z nějž je povinen vycházet (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května. 2012, sp. zn. 20 Cdo 2428/2011) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Jak správně uvedl odvolací soud, lhůty uvedené v ustanovení § 16 odst. 1 (k předepsání pojistného) a § 16 odst. 2 (k vymáhání pojistného) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotním pojištění, považuje Nejvyšší soud ve své konstantní judikatuře za promlčecí, nikoliv prekluzivní (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. července 2006, sp. zn. 20 Cdo 2219/2005 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2012, sp. zn. 20 Cdo 2428/2011), a rovněž zde není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání povinného podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. února 2016


JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu