20 Cdo 5578/2015
Datum rozhodnutí: 01.02.2015
Dotčené předpisy: § 241b odst. 2 o. s. ř., § 104 odst. 2 o. s. ř., § 30 o. s. ř., § 138 o. s. ř.



20 Cdo 5578/2015


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Zbyňkem Polednou v právní věci žalobkyně R. P. , proti žalovanému JUDr. Petru Kociánovi, Exekutorský úřad Brno venkov se sídlem v Brně, Veveří č. 125, proti neoprávněné exekuci, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 112 Nc 51/2014, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. srpna 2015, č. j. 70 Co 23/2015-453, takto:

Dovolací řízení se zastavuje .

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. srpna 2015, č. j. 70 Co 23/2015-453, jímž bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Brně ze dne 8. prosince 2014, č. j. 112 Nc 51/2014-394, kterým tento soud žalobkyni nepřiznal osvobození od soudních poplatků pro účely dovolacího řízení a zamítl ustanovení zástupce pro zastupování v dovolacím řízení, podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) dále jen o. s. ř. , zastavil, neboť dovolatelka nesplnila podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že se žalobkyně soustavně domáhá ustanovení zástupce z řad advokátů, dovolací soud sám posoudil, zda splňuje předpoklady uvedené v ustanovení § 30 a § 138 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 20. března 2014 sp. zn. 26 Cdo 3418/2013, usnesení Nejvyššího soudu z 23. července 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014, a usnesení Nejvyššího soudu z 8. dubna 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015), přičemž s přihlédnutím k obsahu spisu sdílí názor, který odvolací soud (i soud prvního stupně) přijal v napadeném usnesení a to, že ze strany dovolatelky jde o zjevně bezúspěšné uplatňování práva (dovolatelka přitom byla srozuměna s možností obrany proti neoprávněné exekuci prostřednictvím návrhu na zastavení exekuce) a není proto důvod ustanovit jí advokáta pro dovolací řízení. Předpoklady, aby byl dovolatelce ustanoven zástupce pro řízení o dovolání ve smyslu § 138 a § 30 o. s. ř. tudíž nejsou splněny. Jelikož dovolatelka neodstranila nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud České republiky dovolací řízení podle § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.

O nákladech dovolacího řízení dovolací soud nerozhodoval (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. února 2016


JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu