20 Cdo 5479/2016
Datum rozhodnutí: 15.02.2017
Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb., § 71a odst. 2 předpisu č. 358/1992Sb.



20 Cdo 5479/2016 U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněné K. G. , O., proti povinnému J. Š. , V., právně zastoupeného JUDr. Lucií Němečkovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Pod Hybšmankou č. 2339/19, pro 500 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 8 EXE 29/2014, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. srpna 2016, č. j. 28 Co 252/2016-287, takto:

Dovolání povinného se odmítá .
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :
Dovoláním napadeným rozhodnutím bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 31. 3. 2016, č. j. 8 EXE 29/2014-242, jímž byl zamítnut návrh povinného na zastavení exekuce. Odvolací soud uzavřel, že oprávněná je postupníkem pohledávky, kterou na povinném exekučně vymáhá na základě smlouvy o postoupení pohledávek mezi ní a původním věřitelem R. V. ze dne 16. 4. 2012. Exekučním titulem je notářský zápis ze dne 27. 7. 2011, sp. zn. NZ 287/2011, N 284/2011, sepsaný notářem JUDr. Jaroslavem Hájkem, jehož obsahem je uznání dluhu ve výši 500 000,- Kč z titulu ústní smlouvy o půjčce uzavřené mezi R. V. jako věřitelem a povinným jako dlužníkem před sepisem notářského zápisu. Formulace uvedená v notářském zápise, že k půjčce došlo před sepisem notářského zápisu nepřipouští jiný výklad, než že k předání půjčky ve výši 500 000,- Kč došlo v den sepisu předmětného notářského zápisu. Smlouva o půjčce je tedy v uznávacím prohlášení dostatečně popsána, protože kromě identifikace předmětu půjčky a osoby dlužníka a věřitele lze z prohlášení zjistit, kdy k půjčce došlo.
Dovolatel má za to, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, jestliže uzavřel, že závazek ze smlouvy o půjčce byl v uznávacím prohlášení, jež je obsahem předmětného notářského zápisu, jednoznačně a nezaměnitelně určen. Podle dovolatele není zřejmé, kdy došlo k jeho vzniku; z formulace, že k půjčce došlo před sepisem tohoto notářského zápisu , totiž neplyne, že by půjčka byla poskytnuta v tentýž den, kdy byl notářský zápis sepsán, ale mohlo se jednat o jakoukoliv případnou půjčku, k níž mělo dojít kdykoliv za života povinného a R. V. Dovolatel dodává, že k půjčce ve skutečnosti nikdy nedošlo.
Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 občanského soudního řádu a že věc je třeba - vzhledem k tomu, že řízení v projednávané věci bylo zahájeno v době po 1. 1. 2014 - posoudit (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.) podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, účinného od 1. 1. 2014 (dále též jen "o. s. ř."), se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.
Neobsahuje-li notářský zápis se svolením k vykonatelnosti mimo jiné i náležitosti podle ustanovení § 71a odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (včetně identifikace skutečností, na nichž se pohledávka zakládá), neobstojí jako exekuční titul ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 písm. d) ex. řádu. V případě exekučního titulu, který není rozhodnutím, a přesto je exekučním titulem, je totiž třeba respektovat jeho formální a přísnou povahu, aby byl zabezpečen zájem na tom, že skrze takový typ exekučních titulů nebude realizována povinnost, o níž mohou být pochybnosti již pro její nedostatečnou identifikaci v exekučním titulu (srov. s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 4. 1. 2016, sp. zn. 20 Cdo 4761/2015). Z uvedené judikatury zároveň vyplývá, že soud má právo a povinnost vyložit obsah právního úkonu účastníků, jehož určitost posuzuje (zde naplnění náležitostí notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti), a to i jde-li o závěr, zda je závazek v uznávacím prohlášení, které je obsahem zápisu, dostatečně popsán s ohledem na existující a jednoznačně zjištěné okolnosti případu, které rovněž plynou z obsahu notářského zápisu. Dovodil-li odvolací soud, že smlouva o půjčce byla s přihlédnutím k okolnostem předcházejícím sepisu notářského zápisu (a jež ze zápisu plynou), uzavřena bezprostředně před sepisem notářského zápisu (v tentýž den), nepřekročil hranice takového výkladu. I v případě notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti je na místě přiměřeně využít pravidla, že na právní úkon (na právní jednání), je třeba spíše hledět jako na platný, než coby neplatný. Právo a povinnost soudu v právě uvedených mezích posoudit výkladem platnost notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti není popřeno ani v rozhodnutích Nejvyššího soudu, na která odkazuje dovolatel (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 257/97, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. 32 Cdo 4307/2010). Naopak i tato rozhodnutí předpokládají, že soud obsah posuzovaného právního úkonu (právního jednání) vyloží, což odvolací soud učinil, aniž by jednal v rozporu s rozhodovací praxí dovolacího soudu.
S ohledem na výše uvedené dovolací soud dovolání povinného podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl pro nepřípustnost.
O náhradě nákladů dovolacího řízení ve vztahu mezi oprávněnou a povinným se rozhoduje ve zvláštním režimu [ § 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti ( exekuční řád ) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. února 2017 JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu