20 Cdo 5365/2008
Datum rozhodnutí: 30.11.2010
Dotčené předpisy: § 218 písm. c) o. s. ř.





20 Cdo 5365/2008



U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněných
a) Ing. P. K.
a
b) V. K.
, zastoupených JUDr. Josefem Vondráčkem, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Špitálské náměstí 3, s adresou pro doručování 400 11 Ústí nad Labem, poštovní schránka 11, proti povinné
A. V.
, zastoupené JUDr. Františkem Divišem, advokátem se sídlem v Litoměřicích, Okružní 15, pro 330.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 14 Nc 12363/2006, o dovolání oprávněných proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem z 25. 4. 2008, č. j. 12 Co 1028/2007-45, takto:


I. Dovolání
se odmítá
.

II. Oprávnění
jsou povinni
zaplatit povinné společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1.560,- Kč k rukám advokáta JUDr. Františka Diviše.



O d ů v o d n ě n í :
Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze 6. 11. 2007, č. j. 14 Nc 12363/2006-21, jímž okresní soud zastavil exekuci (výrok I.), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.) a oprávněné zavázal k zaplacení nákladů exekuce (výrok III.).


Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali oprávnění dovolání, jež posuzováno podle jeho obsahu (namítají pouze nesprávnost právního posouzení procesního zavinění zastavení exekuce dle § 271 o. s. ř. a § 89 exekučního řádu) směřuje výhradně do té části rozhodnutí, jíž krajský soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně v jeho výroku III. o nákladech exekuce.


Povinná navrhla zamítnutí dovolání.


Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb.).


Dovolání není přípustné.


Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.


Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.


Podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech exekuce v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení o nákladech řízení ani o nákladech exekuce není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu věc sama srov. usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 10/1998 pod č. 61, a jmenovitě ve vztahu k nákladům exekuce usnesení téhož soudu z 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005 pod č. 70).


Nejvyšší soud proto dovolání, aniž nařídil jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.


Jelikož dovolání bylo odmítnuto, vzniklo povinné podle ustanovení § 146 odst. 3, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 věty první o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení; ty spočívají v částce 1.000,- Kč (představující odměnu za zastoupení advokátem podle § 1 odst. 1, § 2 odst. 1, § 12 odst. 1 písm. b/, § 14 odst. 1, § 15 a § 16 odst. 2 vyhlášky č. 484/2000 Sb., sníženou o 50 % podle § 18 odst. 1 téže vyhlášky) a v částce 300,- Kč paušální náhrady podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, jakož i 20% DPH ve výši 260,- Kč.


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 30. listopadu 2010


JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu