20 Cdo 5332/2007
Datum rozhodnutí: 28.05.2009
Dotčené předpisy:





20 Cdo 5332/2007


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného S. b. d. Š., proti povinným 1) P. P. a 2) J. P., vyklizením bytu, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 22 E 5/2006, o dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Ostravě pobočky v Olomouci ze dne 22. 5. 2007, č. j. 40 Co 1714/2006-70, takto:


I. Dovolací řízení se zastavuje.


II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í :


Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení okresního soudu ze dne 5. 10. 2006, č. j. 22 E 5/2006-45 (jímž okresní soud podle svého vykonatelného rozsudku ze dne 17. 5. 2004, č. j. 8 C 79/2004-14, nařídil výkon rozhodnutí vyklizením označeného bytu a přestěhováním povinných do zajištěného přístřeší) a uložil povinným společně a nerozdílně zaplatit oprávněnému 117,- Kč na náhradě nákladů odvolacího řízení.


Rozhodnutí odvolacího soudu napadli povinní dovoláním, jež vykazovalo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení a nebylo ani sepsáno advokátem, přičemž ze spisu nevyplývalo, že by povinní byli právnicky vzděláni. Proto je soud usnesením ze dne 5. 9. 2007, č. j. 22 E 5/2006-76, doručeným jim dne 13. 9. 2007, vyzval, aby si ve lhůtě patnácti dnů od doručení zvolili zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podali řádné dovolání; zároveň je poučil o následcích spojených s neuposlechnutím výzvy. Dovolatelé přesto vytčený nedostatek neodstranili. Požadavek povinného zastoupení tedy nebyl naplněn.


Z ustanovení § 241 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř. ), plyne, že dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje. Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v Soudní judikatuře č. 6, ročník 2000 pod č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle § 104 odst. 2 a § 243c odst. 1 o. s. ř. zastavil.


Povinní z procesního hlediska zavinili, že dovolací řízení bylo zastaveno, oprávněnému však v tomto stadiu řízení (podle obsahu spisu) žádné náklady nevznikly; tomu odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z účastníků právo (§ 243b odst. 5, věta první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 2, věta první, o. s. ř.).


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 28. května 2009





JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.


předsedkyně senátu