20 Cdo 5312/2015
Datum rozhodnutí: 13.01.2016
Dotčené předpisy: § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění od 01.01.2016



20 Cdo 5312/2015 U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného P. S. , K., proti povinnému Stavebnímu bytovému družstvu Ocelář, se sídlem v Kladně, gen. Klapálka 1614, identifikační číslo osoby 00035262 , pro 29 735 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 51 EXE 899/2014, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2015, č. j. 29 Co 106/2015-241, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 29. 9. 2014, č. j. 51 EXE 899/2014-46, kterým Okresní soud v Kladně zcela zastavil exekuci, jíž byl dne 17. 6. 2014 pod č. j. 51 EXE 899/2014-31 pověřen soudní exekutor JUDr. Ing. Petr Kučera, Exekutorský úřad Kladno, žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení a uložil oprávněnému zaplatit soudnímu exekutorovi na náhradě nákladů exekuce částku 7 865 Kč; dále žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Oprávněný napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. s. ř. ).
Dovolání není přípustné, neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč [§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.] odvolací soud rozhodoval ve věci zastavení exekuce nařízené k vymožení pohledávky ve výši 29 735 Kč s příslušenstvím (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. října 2015, sp. zn. 26 Cdo 4236/2015 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2013, sp. zn. 20 Cdo 1977/2013, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 27. února 2014, sp. zn. III. ÚS 346/14). Nejvyšší soud tedy dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, aniž se zabýval nedostatkem povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení [§ 241b odst. 2 o. s. ř. který oprávněný i přes výzvu okresního soudu (usnesení ze dne 18. 9. 2015, č. j. 51 EXE 899/2014-277) neodstranil].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. ledna 2016

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu