20 Cdo 5209/2008
Datum rozhodnutí: 27.10.2010
Dotčené předpisy: § 343 odst. 3 o. s. ř., § 254 odst. 6 o. s. ř.




20 Cdo 5209/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Olgy Puškinové v exekuční věci oprávněného M. B. , zastoupeného Mgr. Pavlem Ubrem, advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční 1, proti povinné H. B. , vyklizením bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 73 Nc 1901/2007, o dovolání oprávněného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 7. 2008, č. j. 21 Co 169/2008-38, takto:


Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 7. 2008, č. j. 21 Co 169/2008-38, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud napadeným usnesením změnil usnesení ze dne 28. 12. 2007, č. j. 73 Nc 1901/2007-16, jímž obvodní soud nařídil exekuci vyklizením bytu č. 16 v domě č.p. 483 v Praze 9, ulice Vratimovská, do bytu č. 10 v domě č.p. 2398 v Praze 10, Benešovská 42, tak, že návrh na její nařízení zamítl, a rozhodl o nákladech řízení a o nákladech exekuce. Odvolací soud dospěl k závěru, že náhradní byt, který oprávněný zajistil, neodpovídá vykonávanému rozhodnutí, neboť nájemní poměr byl sjednán na dobu určitou, ačkoliv vyklizovaný byt byl bytem s nájem na dobu neurčitou.

V dovolání oprávněný namítá nesprávné právní posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů - dále jen o. s. ř. ). Uvedl, že nájemní smlouva, na jejímž základě měla povinná byt užívat, byla sice uzavřena na dobu určitou, obsahuje však ujednání o možnosti prodloužení nájmu, bude-li povinná byt řádně užívat, zejména platit nájemné. Zajištění takovéto bytové náhrady není v rozporu s judikaturou Nejvyššího a Ústavního soudu, protože v Praze není možné zajistit uzavření nájemní smlouvy na dobu neurčitou. Po podání odvolání povinná byt vyklidila, oprávněný vzal návrh na nařízení exekuce zpět, odvolací soud však rozhodl ve věci samé dříve než mu bylo zpětvzetí doručeno. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.


Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb.).

Dovolání (přípustné podle § 238a odst. 1 písm. c/, odst. 2 ve spojení s ustanovením § 237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) je důvodné.

Je-li dovolání přípustné, je dovolací soud povinen z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3, věta druhá o. s. ř.) přihlédnout k vadám podle § 229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 o. s. ř., jež by řízení činily zmatečným, a k jiným vadám řízení (§ 241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.), které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny (§ 242 odst. 3 o. s. ř.).
Z obsahu spisu vyplývá, že řízení je postiženo vadou ve smyslu § 229 odst. 3 o. s. ř., neboť účastníkům řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.


V exekučním řízení platí, že soud nařídí jednání, jen považuje-li to za nutné nebo stanoví-li to zákon (§ 253 odst. 2 o.s.ř., § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.).

Podle § 343 odst. 1 o. s. ř. (§ 73 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů - dále jen zákon č. 120/2001 Sb. ) soud nařídí exekuci jen tehdy, jestliže bude prokázáno, že povinnému je zajištěna taková bytová náhrada, jaká byla určena ve vykonávaném rozhodnutí; zajištění bytové náhrady je povinen prokázat oprávněný (§ 343 odst. 2 o. s. ř.). Není-li zajištění bytové náhrady prokázáno listinou vydanou státním orgánem nebo orgánem obce anebo notářským zápisem, musí soud před rozhodnutím o nařízení exekuce nařídit jednání (§ 343 odst. 3 o. s. ř.).

Exekuční titul váže povinnost povinné vyklidit byt (č. 16 v domě č.p. 483 v Praze 9, ulice Vratimovská) na zajištění přiměřeného náhradního bytu.

Z obsahu spisu vyplývá, že oprávněný k návrhu na nařízení exekuce žádnou listinu vydanou státním orgánem nebo orgánem obce anebo notářský zápis nepřipojil, soud I. stupně rozhodl o nařízení exekuce v rozporu s § 343 odst. 3 o. s. ř. bez jednání a že notářský zápis založil do spisu oprávněný až v odvolacím řízení. Protože však obsahoval jen osvědčení o prohlášení oprávněného (§ 80 notářského řádu), že povinná má zajištěnou bytovou náhradu - byt č. 10 v domě č.p. 2398 v Praze 10, Benešovská 42, nebyl způsobilý prokázat zajištění bytové náhrady, jenž by odpovídala exekučnímu titulu ve smyslu § 343 odst. 3 věta první o. s. ř. (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2005, sp. zn. 21 Cdo 1948/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 7/2005 pod č. 115).


Jestliže notářským zápisem (ani jinou listinou vydanou státním orgánem nebo orgánem obce) zajištění bytové náhrady pro povinnou nebylo prokázáno, měl odvolací soud nařídit jednání, neboť ke zjištění, zda bytová náhrada, kterou oprávněný zajistil pro povinnou, odpovídá vykonávanému rozhodnutí (§ 343 odst. 3 o. s. ř.), je třeba provést důkazy, přičemž dokazování může soud provádět výlučně v rámci jím nařízeného jednání tak, aby se účastníci řízení mohli k příslušným důkazům vyjádřit a případně navrhnout další důkazy (srovnej např. rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 4. 4. 2006, sp. zn. III. ÚS 328/04).

Dospěl-li odvolací soud k závěru, že oprávněný neprokázal zajištění bytové náhrady pro povinou odpovídající exekučnímu titulu, aniž by ve věci nařídil jednání (§ 254 odst. 6 o. s. ř.) a oprávněného v tomto směru poučil, a neumožnil mu tak navrhnout další důkazy, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.).

Nejvyšší soud proto aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o. s. ř.) usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2, část věty za středníkem, o. s. ř.).

V novém rozhodnutí odvolací soud rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, tedy i dovolacího (§ 243d odst. 1, věta druhá, o. s. ř.), případně o nich rozhodne soudní exekutor (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. října 2010

JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.
předsedkyně senátu