20 Cdo 5159/2016
Datum rozhodnutí: 04.04.2017
Dotčené předpisy: § 15 odst. 5 předpisu č. 120/2001Sb., § 44 předpisu č. 120/2001Sb.



20 Cdo 5159/2016 U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněné PARADISE ISLANDS HOLDING LTD., se sídlem Francis Rachel Street, Victoria, Mahé, Seychely, registrační číslo 8477, zastoupené Mgr. Robertem Němcem, LL.M, advokátem se sídlem v Praze 1, Staré Město, Jáchymova č. 26/2, proti povinné K. B. , Ch., o návrhu oprávněné na změnu soudního exekutora, vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 17 Nc 2723/2006, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. července 2016, č. j. 12 Co 222/2016-82, takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 7. 2016, č. j. 12 Co 222/2016-82, se mění tak, že usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne 4. 5. 2016, č. j. 17 Nc 2723/2006-64 se zrušuje a řízení o návrhu oprávněné na změnu soudního exekutora se zastavuje . O d ů v o d n ě n í :


Usnesením ze dne 4. 5. 2016, č. j. 17 Nc 2723/2006-64, Okresní soud v Sokolově zamítl návrh oprávněné učiněný s odkazem na ustanovení § 15 odst. 5 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu (dále též jen "ex. řádu"), aby namísto dosavadního soudního exekutora JUDr. Lukáše Jíchy (Exekutorský úřad Prostějov) převzal exekuci soudní exekutor Mgr. Marcel Kubis (Exekutorský úřad Šumperk). Vyšel z toho, že exekutor, který byl na počátku pověřen vedením exekuce na základě exekučního návrhu oprávněné, JUDr. Tomáš Vrána (Exekutorský úřad Prostějov), byl ke dni 31. 3. 2016 odvolán. Do uvolněného úřadu byl jmenován právě JUDr. Lukáš Jícha, který se k návrhu oprávněné na převzetí exekuce exekutorem Mgr. Marcelem Kubisem vyjádřil tak, že proti němu nemá námitek. Rovněž exekutor Mgr. Marcel Kubis sdělil, že souhlasí s převzetím exekuce. Za takových okolností je třeba pokládat návrh oprávněné na změnu exekutora podle § 15 odst. 5 ex. řádu za neopodstatněný, protože jsou naplněny podmínky pro změnu exekutora bez rozhodnutí soudu podle ustanovení § 44b odst. 1 ex. řádu, a proto není důvod postupovat podle ustanovení § 15 odst. 5 ex. řádu.

K odvolání oprávněné usnesením ze dne 19. 7. 2016, č. j. 12 Co 222/2016-82, Krajský soud v Plzni usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné. Po právní stránce dodal, že soud o návrhu na změnu exekutora rozhoduje toliko při splnění podmínek uvedených v ustanovení § 44b odst. 2 ex. řádu, podle kterého nedojde-li ke změně exekutora podle odstavce 1 (tedy původní nebo přejímající soudní exekutor nevyslovili souhlas se změnou exekutora) a požádá-li oprávněný exekuční soud o změnu exekutora, exekuční soud po vyjádření exekutora, je-li to důvodné, rozhodne, že exekuci povede jiný exekutor. V daném případě však soudní exekutor Mgr. Marcel Kubis, kterého si oprávněný zvolil, s převzetím exekuce souhlasil, a proto není důvod, aby soud rozhodoval o změně exekutora.

Usnesení odvolacího soudu napadla oprávněná dovoláním. Uvedla, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, když procesní otázka, na jejímž vyřešení rozhodnutí závisí, která nebyla dovolacím soudem dosud řešena, byla nesprávně posouzena. Dne 13. 4. 2016 byla oprávněná soudním exekutorem JUDr. Lukášem Jíchou vyrozuměna, že převzal spisy a exekuční úřad po soudním exekutorovi JUDr. Tomáši Vránovi, a že oprávněná má možnost požádat o změnu exekutora podle § 15 odst. 5 ex. řádu. Oprávněná proto dne 4. 4. 2016 podala tuto žádost o změnu exekutora, avšak okresní soud ji zamítl, když dovodil, že exekutoři JUDr. Jícha a Mgr. Kubis provedou předání exekuce, neboť s ním oba souhlasí, a proto není důvod pro postup podle § 44b odst. 2 ex. řádu. S tímto názorem se odvolací soud ztotožnil a rovněž uzavřel, že není namístě rozhodnout o změně exekutora podle ustanovení § 44b odst. 2 ex. řádu. Oprávněná však nikdy návrh podle § 44b odst. 1 ex. řádu nepodala, nýbrž podala žádost o změnu exekutora podle § 15 odst. 5 ex. řádu, zakotvující důvod ke změně exekutora ze zákona, které je ustanovením speciálním k § 44b ex. řádu. Proces iniciovaný návrhem podle § 15 odst. 5 ex. řádu tvoří speciální celek, obnášející zproštění dosavadního exekutora provedením exekuce a pověření nového exekutora. Přiměřeně soud přitom použije ustanovení § 44b odst. 2 ex. řádu, s tím, že se nepoužije podmínka předchozího postupu podle § 44b odst. 1 ex. řádu a nezkoumá se důvodnost návrhu. Připuštění postupu podle § 44b odst. 1 ex. řádu, jako způsobu vyřízení návrhu podaného podle § 15 odst. 5 ex. řádu, by totiž s sebou přineslo značnou nejistotu v otázce, zda a od kdy je navrhovaný exekutor oprávněn vůbec exekuci provádět. Pouze takové řešení postaví právní vztahy na jisto. Do té doby soudní exekutor Mgr. Kubis zcela po právu odmítá vést exekuci, nebylo-li o návrhu oprávněné rozhodnuto, a rovněž odmítá převzít spisy postupem podle § 44b odst. 1 ex. řádu, aby předešel důsledkům trestněprávním či kárným. Pouze soud přiléhavým rozhodnutím podle § 15 odst. 5 ex. řádu může postavit najisto, kdo je jako soudní exekutor oprávněným subjektem řízení a osobou odpovědnou za výkon exekuce. Navrhovala, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího a okresního soudu a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení, respektive návrhu oprávněné vyhověl.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací [§ 10a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř. )] dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění o. s. ř.), a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť odvolací soud v napadeném rozhodnutí aplikoval ustanovení § 15 odst. 5 ex. řádu v rozporu s právním závěrem uvedeným v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2017, sp. zn. 20 Cdo 4390/2016, dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.

Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu sice správně určenou nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. Právě o takový případ jde v souzené věci. Postup soudu v této věci je i v současné době nutné posuzovat podle exekučního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012 (k tomu srov. Článek IV bod 1 zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony). Nejvyšší soud přitom již v usnesení ze dne 15. 2. 2017, sp. zn. 20 Cdo 4390/2016, uzavřel, že v případě zániku výkonu exekutorského úřadu z důvodu uvedeného v § 15 odst. 1 písm. h) ex. řádu, exekutor jmenovaný do exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl, převezme spisy tohoto exekutorského úřadu a oprávněného poučí, že může požádat o změnu exekutora. V takovém případě je dán ze zákona důvod pro změnu exekutora; důvody vedoucí oprávněného k požadované změně soud nezkoumá. Soud musí (s jedinou výhradou, a to že osoba označená v návrhu není oprávněná k výkonu exekuční činnosti) takovému návrhu vždy vyhovět. Soud tak učiní formou prostého pověření (srovnej obdobný postup upravený v § 43a odst. 4 ex. řádu), jímž zprostí prováděním exekuce nově jmenovaného exekutora do uvolněného úřadu a zároveň pověří oprávněným navrženého exekutora dalším prováděním exekuce. Souhlas dotčených exekutorů takový postup nepředpokládá. Je to výrazem toho, že volbu nového exekutora oprávněným zákon neumožňuje jakkoliv ovlivnit. Pověření není rozhodnutím, nedoručuje se účastníkům, nýbrž jen dotčeným exekutorům, když i zde platí obdobný postup podle ustanovení § 43a odst. 4 ex. řádu. Naroveň tomuto postupu stojí protokol o převzetí exekuce, který je výsledkem jednání obou dotčených exekutorů, bez ingerence soudu (§ 44b odst. 1 ex. řádu). Považoval-li tedy okresní soud podání oprávněné ze dne 4. 4. 2016 za relevantní návrh na zahájení řízení o změně exekutora a o návrhu věcně rozhodl (byť zamítavým výrokem), nebyl jeho úsudek a ani procesní výsledek rozhodnutí správný. Tak jak bylo uvedeno shora, s vyřízením podání oprávněné, jímž se domáhala v důsledku zákonem předpokládané a následně realizované nové volby exekutora v průběhu již prováděné exekuce, se žádné soudní řízení nespojuje. Jediným adekvátním postupem bylo řízení o tomto návrhu zastavit (§ 104 odst. 1 věta prvá o. s. ř.) pro neexistenci procesních podmínek (řízení) k jeho projednání (§ 103 o. s. ř.).

Vzhledem k tomu, že usnesení odvolacího soudu není správné, neboť spočívá na chybném řešení stěžejní právní otázky, spojené i s nesprávným rozhodnutím, a protože na základě dosavadního výsledku řízení je možné o věci rozhodnout, Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu podle § 243d písm. b) o. s. ř. změnil tak, že usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne 4. 5. 2016, č. j. 17 Nc 2723/2006-64, se zrušuje a řízení o návrhu oprávněné na záměnu exekutorů se zastavuje (§ 104 odst. 1, § 221 odst. 1 písm. c/ věta před středníkem a § 243b o. s. ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. ex. řádu).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. 4. 2017
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu